Štěpa ze světa 102 – Rancho Frio, El Real, Yaviza (Darien - Panama)

16/02/06 Rancho Frio

Dnesni den je posledni pro vylety a tak si jej chceme s Benem uzit. Ja jsem jeste nevyfotil zelonocernou zabicku, ktera mi chybi do sbirky. Mam totiz clutocernou a cerveno cernou, vsechny stejne velikosti. Vyrazime na stejnou stranu jako vcera, ale splhame se mnohem mnohem vys do kopcu, po dvou hodinach se nas pruvodce pta zda chceme pokracovat a tak nenapadne naznacuje, ze by mohlo byt pro dnesek splneno. Tohle na nas zkousel asi trikrat. Nakonec nas dovedl k ricce, respektive potucku, kde jsme konecne nasli zelene zabicky. S pruvodcem uz dal nebylo k hnuti a ze se musime vratit jelikoz je cas obeda. Nam se zde s Benem moc libilo, krasny potucek zasazeny do pralesa, vsude skakaj zelenocerne zabicky velke asi jako nehet od palce a je tu nadhernej klid. Nakonec prece jen vyrazime stim, ze ten hodinovej krpal co nas ceka vybehnem. No ja popravde rychle vysel, Ben zezacatku bezel a pak jsem jej stejne u vrsku dohnal, ale kondicku ma stejne lepsi. Zato pruvodce sel jak slimak, uz nam bylo jasny proc nas trikrat nabadal na hrebeni k navratu, nechtelo se mu slapat ten krpal :o))

Cestou zpet pruvodce odsekava z obrovskeho stromu kuru, ze je dobra na caj. Pak nam vysvetuje, ze po tomto caji budeme mit pevnej klacek mezi nohama jak topurko od sekerky. Tak zas vysvetluji ja, ze je to k nicemu, kdyz je tabor plnej chlapu a zadne zenske :o) Nakonec jsem prekvapenej ja, kdyz bylo v tabore prebuchtino. No prehanim, ale asi ctyri indianske devcata se na nas prisla podivat, jako kdyby to ten holomek vedel. Zatimco druzi pruvodci vari caj z kury mi vyrazime k vodopadum. Jeste jsme zde nebyli a tak se tesim. Cestou potkavame poradneho humra, ale nechavam ho na pozdeji :o) Vodopad byl asi 5 metrovej, ale za to uzasnej. Palacio nas pruvodce nam nazorne ukazuje jak se po nem da skvele sjet po zadku a pak po brise. Ze zacatku mame tak trochu obavy, ale pak radime s Benem jako divi. Ooooch je tu bozsky nadherne, myslim, ze si ty okamziky budu vychutnavat jeste dlouho po prijezdu domu do Cech.

Po dvou hodinach splouchani a jezdeni se vracime do tabora, kde uz je nejen uvarenej caj, ale i jidlo. Ja po zbytek dne relaxuji v hamace a studuji knizku a Ben pochrupuje take v hamace. Jeste ze jsme si je v Paname City poridili.

Tak jsem se tesil na to topurko v kalhotech, ale zadne se nedostavilo, asi to byl slabej odvar nebo tomu musite verit :o)

Vecer kdyz se setmelo jsem ukazoval fotky z jinejch zemich kde jsem cestoval pruvodcum. Bohuzel vsak jednoho z pruvodcu bodl skorpion a tak bylo po srande. Vsichni jsme prohledavali okoli stolu jelikoz bylo nutne zjistit zda to byl skorpion ci neco horsiho. Nachazime vsak jen velkeho asi 10cm skorpiona v pukline stromu. Tak snad to nejak pruvodce rozdejcha. Vsichni jdou radeji spat. Posledni noc v jungly a ja premyslim co je vlastne v zivote lepsi, mestskej zivot nebo zivot spjatej s prirodou. Hmm, velkomesto asi ve me nikdy nezvitezi.

17/02/06 Rancho Frio-ElReal-Yaviza

Palacio vcera rikal, ze chce vyrazit dnes o sedme, ale to se uz nechtelo ani me a tak az kolem devate vyrazime. Batoh mam lehci o jidlo co jsme snedli a ani nevim proc vzdy kdyz jdu stejnou cestou zpet tak se mi jde lepe a rychleji. Uz vim kde jsem a kolik mam jeste do cile. Na rozhrani jungle a indinskeho osidleni se odepisujeme z hnihy na policejnim kontrolnim bode a pak uz to mame jen necele dve hodinky do El Realu. Slunce prazilo jak o zavod a tak z nas lilo, hnali jsme poradne, ze nam ani Palacio s jeho malym batuzkem nestacil. Vydina piva v jedine restauraci ve vesnici nas udrzovala v rychlem tempu. Nakonec po trech hodinach dorazime do El Realu. Palacio nas hned nasmeroval na policejni zakladnu, kde zas bylo spoustu dotazu, kdy opustime vesnici a tak.

Rikam Benovi, ze se dnes musime pokusit dostat do Yavizy a chytit zde ranni bus do Panama City. Brmla, ze to asi nepujde a tak rika, ze na policii pojedeme az zitra s cimz me zase nastval. Sakra ja se snim nebudu porad hadat a tak jsem to hodil za hlavu. Takze kazdopadne jak budem opustet vesnici musime zas jit na policii a nahlasit destinaci. Aaach konecne prvni obchod a hned si kupuji Maltu coz je limoada z chmele a pak uz se zeneme do restaurace. Palaciovy kupujeme obed a jeste dostava 10$ spropitne, neni to moc, ale zas ne malo na mistni pomery. Palacio mluvi s Jesicou a pak nam potvrzuje, ze sehnal lod a tak jedem do Yavizy. Nejdriv to jdem oznamit na stanici, kde zas byli prekvapeni jelikoz jsme pred hodinou rekli, ze tu zustaneme pres noc a oni to uz zas nekam hlasili. Na lod cekame jeste dve hodiny v koncelari parku a pak se premistujem k rece, kde si davame jeste posledni pivko na rozloucenou s El Realem.

Juhuu mame velkej bytelnej clun a tak nam to po rece poradne frci, predjizdime vydlabane kanoe a o pulhodiny jsme v Yavize. Jdeme se ubytovat do naseho hotelu americana nebo jak se jmenuje a pak zas jdeme ohlasit nasi navstevu v mestecku na policejni zakladnu. S tim, ze rano v 5 odjizdime do hlavniho mesta. Pak se jdem trochu natahnout a vecer vyrazime pred hotel na ulici, kde si davame pivo. Nakonec nas odchytl pekne napitej pruvodce co nas doprovazel prvni den v Yavize do indianske vesnice. Prijel s nejakou starou pleckou otevrel kufr kde bylo spoustu repraku a kupoval nam jedno velke pivo za druhym. Nedovolil nam odejit a tak jsme sedeli u vejfuku, dejchaly vyfukove plyny, pro muziku neslyseli vlastniho slova a nakonec k nam pribyla jeste jedna prostitutka, ktera byla hodna a kazdemu nam dala bonbon :o)

Naznacuji Benovy ze se situace bude asi zhorsovat ohledne mnozstvi piv, jelikoz kdyz pruvodce mel podezreni, ze uz lakev dopijime poslal nehsledy hned pro dalsi. Ja nejsem priznivec alkoholovejch dychanku a tohle zacina byt zajimave. No a uz tu mame dokonce dve lahve, tak Ben jednu taktne uklizi a za minutu uz bezi dalsi nohsled pro dalsi. Myslim ze to nebyl stastnej napad, ted mame pred sebou tri litry piva a dalsi v dohlednu. Jedno venujeme nasi prostitutce dalsi jeste nacnemem a pak diky bohu chcipl u auta motor a tak to sli zas naturovat coz byl okamzik k ustupu. Uff akce se povedla. Jde se chrnet jelikoz zitra mame budicek o cvrte a na spanek mame jen par hodin.

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".