Štěpa ze světa 58 – Goroka (Papua New Guinea)

Rano se jeste pekne vyvaluji a take si davam horkou sprchu. Rano vypada, ze bude dnes zima, beru si trekovky a vyrazim do mesta. Mam hlad jak vlk a tak si davam v jedne z jidelen rejzi s nasekanym parkem v cervene slupce a nekonec na spraveni zaludku colu. Dnes toho mam hodne na vyrizovani v prvni rade jdu do nemocnice na malaricky test.

Pevne verim, ze ta mrcha se mi vyhla, mam spatne spani jelikoz v pobreznich oblastech PNG ji ma kazdej, nehlede na to, ze jsem 6 mesicu cestoval v malarických oblastech. Na ulici mne oslovil jeden mistnak, nemam moc rad pruvodce jelikoz vzdy pak neco chteji a ja se bez jejich pomoci obejdu. Nechal jsem ho vsak jit se mnou a tak me po 15 minutach dovadi do mistni levne nemocnice. Do drahe nechodim, jelikoz mam uspornej rozpocet. Myslel jsem si, ze se ten holomek vyzna, ale jako vzdy pruvodce bloudi vic nez ja. Nakonec me zavede mezi klece s blaznama, vysvetluji mu, ze tuto sluzbu v nemocnici nechci. Uz me zacinal dopalovat, ale dal jsem mu jeste jednu sanci a ta vysla, hura jsem na malarickem oddeleni. Jenze tu nikdo neni a tak tu cekam dobrejch tricet minut. Pote vpadl dovnitr doktor s asi osmiletou holcickou a za nima cupital tatka. Holcina sedela na stolicce a tak sni lomcovala zimnice, ze zvonily vyvyklane srouby, no Daso uz konecne vim jak vypada zimnice a malarii uz asi poznam. Holcine chteli odebrat krev, ale ta se nechtela dat a kricela jen medisn medisn, nasel jsem jeden osamel bonbon v me kapse treba to zabere. Jenze holcina se tak trasla, ze jej nebyla schopna rozbalit, to ji musel pomoct tatka. Pak ji vzali za velkeho pokriku krev. Doktor ji dal na sklicko a pustil na sklicko fen. Ted se jal skasirovat tatku za test, ten chudak hledal penize a podle vzhledu jich asi moc nemel, tak mi to nedalo a holcine jsem ten test zaplatil. Je to na dobrou vec a ja jeden obed ozelim, tak hubenej zas nejsem abych si to nemohl dovolit :o) Tatulda byl rad a pekne podekoval, takze jsme meli radost oba :o).

Pak jsem prisel na radu ja, standartni pichnuti do prstu, krev na sklicko a sup k fenu. Za 15 minut budou testy hotovy, do te doby jsem se ujal studovat doktorovu knizku o mistnich nemocech, no nebylo to zrovna zabavne cteni :o( Pak se doktor podival pod mikroskopem na sklicko a rekl, ze jsem OK, divcina na tom byla hur, mela malarii v pokrocilem stadiu. Doktor byl tak hodnej, ze me nechal studovat muj i divcin vzorek a pak porovnavat s knizkou o jaky druh malarie se jedna. Tak jsem zas o neco chytrejsi :o)) Vychazim z ordinace, ale co pak copak muj pruvodce tu porad ceka, videl totiz, ze jsem platil holcine test a tak cicha penize. Tahl se se mnou az k ubytovne a pak si o ne rekl, ja to vedel. Tentorat mel smulu a s usmevem jsem mu vysvetlil, ze to neni spravne. Pochopil a odesel. U sportovni ubytovny trener povzbuzuje mistni atleticky mansaft a tak se jdu podivat a udelat par fotek jak trenuji mistni vrcholovi sportovci :o) Je poradne vedro a tak se po pulhodince loucim a odchazim do muzea. Mam smulu je zavreno a tak fotim jen letadlo venku na podstavci. Mam jeste jeden ukol a to navstivit pani Vao v jeji kancelari.

Beru si PNV (bas) a uhanim do centra mesta. Nejdriv se jdu zeptat na Erlink aerolinie jelikoz by tam mel byt levnej listek a nakonec navstevuji Josephu Vao v Air NewGuini coz je monopolni spolecnost pro mezinarodni lety a da se rict i pro vnitrozemske, konkuruji ji tu na vnitrostatnich linkach jen dve male spolecnosti. Josepha me vita s usmevem , ale ma ted klientku a tak jeste patnact minut cekam. Pak se mi venovala s plnou silou. Vysvetlila mi jak se nejlevneji dostat na NZ nasla mi nejlepsi den na let tak aby kdyz priletim do Carns tak abych mel hned let na NZ. Proste byla hodna a mela trpelivost s moji anglictinou. Nabusenej informacema se loucim a vyrazim na ulici okouknout co tu maj hezkeho. Standartne rucne pletene tasky a cepice a pak kamene sekery, masky a privesky. Kupuji si jednu tasku, jelikoz je skvela na nakupy a pak jednu cepku pro Rencu. Pak vyrazim na market kde je hrozne lidu, ochutnavam klobasu spise pastiku tvarici se jako klobasa, kupuji smazene koule a pak jeden spiz. U trziste se seslo hafo lidi a jeden clovicek tu poskakuje a dela tu asi byznis. Poulicni prodavac prvotridni kvality :o) Zbytek dne jsem si pekne odpocinul na ubytovne a tlaskal se cerstvejma burakama. Zitra je totiz velkej den, jedu na navstevu k Terymu a Janet na misionarskou stanici a pak by jsme meli spolecne s Terrym vyrazit na 14 dni do hor mezi domorodce.

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".