Štěpa ze světa 59 – Ukarumpa (Papua New Guinea)
Chtel jsem vyrazit jako vzdy rano, ale ja vam nevim ze mi to nikdy nevyjde :o) tentokrat jsem se dostal sice na market docela brzy a to po osme, ale hodinu a pul jsme jeste cekali na doplneni minibusu. Maj tu zajimavej system, stoji par minibusu treba i jednim smerem a predhaneji se kdo bude mit driv plno.
Muj munibus se rozjizdi a vubec nebere ohledy, ze mam batoh uvnitr a ja stojim na ulici, trosku plasim ale je to jen taktika jak ziskat rychle zakazniky. Minibus dela, ze odjzdi a tak se nikdo chytne a naseda jelikoz si mysli ze uz se konecne jede. Ale ouha minbus to po 10 metrech otoci, udela male kolecka a zase se vrati na stanoviste. Takhle to udelal asi 8 krat a jednou jel dokoncen 1 kilometr do mesta a zpet. Konecne uz se vezu do Kainantu, minibus je tak natriskanej lidma a zavazadlama, ze tam neni k hnuti, jeste ze nikdo neveze prase, to by byl zas narez. Po hodince a neco dorazim do Kainantu. Spinave mesto s hlinenou silnici, sem tam se objevil i asfalt. Kupuji si zmrzku a vyrazim na mistni market, kde kupuji banany, arasidy a jeste nejake jadra. Pak si necham ukazat odkud se to vlastne do Ukarumpa jede, mam stesti a jeste se vecpu na korbu pickapu, kde nas jede asi 12 lidi s plnou zatezi. Projizdime Kainantu a pomalu stoupame do hor, kde po pul hodine jizdy narazim na kavove plantaze a v dalce vidim male polni letiste. Vysvetluji mistnim na korbe, ze chci do Ukurumpa misionarske stanice. Za chvilku se dockavam reakce kdyz mi vystrkaji i s baglem z vozu a ukazuji na pekne strezeny most od nehoz se na po obou stranach odviji ostnaty plot.
Prichazim do strazni budky a vysvetluji, ze jedu na navstevu k Terrymu, nikoho toho jmena neznaji a tak se me ujimam jeden clen ochranky v civilu a jde se mnou do ustredi. Zde me jedem mistni velici dustojnik najde Terryho cislo domu a jeho tel cislo. Zkousim mu volat, ale neni doma. Jestli dobre predpokladam je jeste v Lae a prijede zitra. Nicmene potrebuji nekde spat a tak vyrazim k jeho domu s Matesem tim klukem v civilu z ochranky. Posedavam pred domem asi pul hodiny a diskutuji s Matesem, pak me to prestava bavit a vyrazim k protejsimu domu zda si u nich nemuzu nechat batoh. Otvira mi zena v strednich letech a jak se pozdeji dozvidam je z Litvie, takze jsem zas lysel par ruskych slov :o)) Mates mi dela provodce po Ukarumpu, navstevujeme supermarket, kam se dostanete jen na povoleni a pak vyrzime podivat se na cofe farm. Cestou se k nam pridaji jeste dalsi dva clenove ochranky a tak tu mam pekne bezpeci. Mates mi porad nabizi jeho postel na ubytovne pro posadku a jelikoz se mi nechce spat venku na desti tak to nechavam na nem. Velici dustojnik mu to vsak zatrhl a tak po velkem slejvaku vyrazim na obhlidku mesta.
Mam hlad a tak si kupuji rybi konzervu a chleba a pak vyrazim do mezinarodni skoly, kde me jiz prve zaujaly skrinky pro zaky s vyobrazenejma vlajkama ruznych statu. Jestli je tam i ta nase ceska na to jsem strasne zvedavej, ho ho je tu opravdu cesi jsou vsude :o) Snazim se najit internet, osmeluji se a ptam se jedne studentky, ktera mi neco zadrmolila a nastesti jeste ukazala na protejsi budovu. Tam jsem to zkousel v knihovne a jedne postarsi pani, ktera me pro zmenu odvedla do sborovny, kde jsem se seznamil s Richardem. Vysvetlil jsem mu, ze jsem strasne dlouho na ceste a prijel jsem sem na navstevu k Terrymu, ale jelikoz neni doma tak bych potreboval od nekud poslat email. Richar ma asi pro me pochopeni a tak me usazuje k jednomu pocitaci s povolenim na tricet minut. Boha to je snad nejpomalejsi spojeni na svete. Stranku seznamu nacitam pres deset minut a za tricet minut jsem jsem stacil napsat jeden email. Doba mi vyprsela a tak jdu oznamit Richardovi, ze se loucim. Pri odchodu se me na neco ptal a tak jsem mu rekl, ze jedu k Terrymu na navstevu, ale ze neni doma. Ted se asi pta kde budu spat a tak mu rikam na zahrade u Terryho.
Richard mi nabizi, ze pokud budu souhlasit tak muzu spat u nej doma. No byl bych cvok kdybych odmitl a tak ze skoly odjizdim s celou Richardovo rodinkou. Seznamuji se s jeho zenou Laurou a zjistuji, ze ma pet deti. Dum maj na mistni pomery docela velkej, vsak jsou take velka rodina. Laura mi vyhrazuje jeden malej pokojik, kde dostavam na zem pekne povlecenou matraci. Richardem a jeho synama Jonathanem a Evenem vyrazime do work shopu, kde si kazdy muze delat a vyrabet vyrobky ze dreva. Richard vyrezava na lupinkove pile mapu Jizni Ameriky a ja Evanovi vyrabim pistoli ze dreva. Decka jsou uplne zlati a po veceri, ktera byla pro me nevsedni, jelikoz poprve v zivote jsem videl rodinu modlici se pred jidlem a po jidle zpivat. Pote co decka ulehli k spanku jsme si s Laurou a jejim manzelem pousteli fotky z Indicke svatby, kde jsem byl tenkrat a Ali. Po jedenacte jsme byli vsici tak utahani, ze jsme spali jak dudci. Dnes byl velmi dobrej den a jsem rad, ze se mi zas zacina darit :o)
_______________________________________________________________
Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".
Štěpán Javorčák | 14.3.2005
Aktuální počasí v destinaci
|
15,4°C
|
Předpověď počasí |