Štěpa ze světa 83 – Antigua (Guatemala), Jezero Lago de Coatepeque (Salvador)

5/12/05 - Antigua

Vcera se rozhodlo, ze jeste jeden den zustaneme, Honzovi neni porad nejlepe a mi si aspon vyperem a zhledneme podrobneji mesto. Vcera jsem se snazil prat kalhoty, ale jeste neuschly a tak se vsichni poustime do dalsiho prani. Hotel opoustime az kolem poledne a frcime poslat pohledy a ja jeste CD s fotkama. Pohledy jsme odeslali, ale za odeslani CD chtela 20$ a tak to zkusim v jine zemicce. Dalsi akce je sehnat bus listek do San Salvadoru a pokusit se sehnat salvadorskou menu. Toulame se jen tak mestem, blneme a fotime. Antigua je stare kolonialni mesto, je tu opravdu hezky, take se tu vyucuje spanelstina, tanec a tak je tu spoustu turistu co se nejen chteji divat na pamatky a sopky, ale take se i neco priucit.

Dokonce je tu i King Burgr a Mc Donald a nejen to i dobre cukrarny. V jedne jsme si dali skvelej banana split za dolar a pul. Dozvedeli jsme se take, ze sem jezdi dost amici na dovolenou coz vysvetluje ty hamburgrarny. Toho dne jsme potkali jeste pet cechu jedna pani tu byla s cestovkou a pak dva pary, kteri tu byli na vlastni pest. Navecer kupujeme listek na bus do San Salvadoru, byl vsak uz o dolar drazsi, ale porad nejlevnejsi cena, takze rano v 5:40 odjizdime. Cestou zpet jsme narazili na maly trekovy kramek, kde se mi podarilo koupit nove sandale Teva za 50$, jsou mi skoro male, ale beru je jelikoz mi ty moje puvodni opravene praskly zas na jinem miste a tak nemam na vyber. Pak uz jen nakupujem tortily na veceri a mastime do hotelu. Nency uvarila zatim polivku a tak jsme si za pul hodiny uz pochutnavali spolecne u jednoho stolu. Pak jsme vsechny bavil svoji anglictinou jako vzdy, nakonec spolecna fotka na rozloucenou a na kute.

Praktické info
Datum: 6/12/05
Misto: Antigua - jezero Lago de Coatepeque
Stat: GUATEMALA - SAN SALVADOR Trasa: Antigua, Guatemala City (Guatemala), Ahuachapan (16$), Sonsonate, El Congo, jezero Lago de Coatepeque (Salvador)
Dopravni prostredek: bus

Dalsi informace:

Ubytovani: AMACUILCO, Lake Coatepeque, 2 blocks from hotel "Torremolis", San Salvador
Postovni adresa: AMACUILCO, Av. Independencia Sur N 11B, Santa Ana, El Salvador, Centroamerica
Tel. : 2441-6230 nebo 7822-4051 Sandra nebo Mauricio
Cena: 8$ za noc vcetne snidane
Dalsi informace: Prijemna domaci Sandra, pohoda, klidek, voda zdarma, kanoe na dve hodiny zdarma, hamaky,bydleni primo na brehu jezera s pristupem k vode

Pamatky a zajimavosti: kanoing po jezeru, pesi vylet po kavovych plantazich, vystup na sopku Santa Ana, Cerre Verde, uceni spanelstiny, velmi hezke misto pro psani knihy

6/12/05

Rano jak trubky cekame na bus a po pulhodine prijizdi omlacene auto a nakladana nas, bylo tak male, ze se tam ani batohy poradne nevesly a museli jsme jet s pootevrenym kufrem. Ridic nas dovezl do Hlavniho mesta Guatemala City, kde nas usadil do maleho minibusu smer Salvador. Presne jak jsem prodpokladal mel na tom 100% zisk na druhou stranu honime cas a vse probehlo v pohode a bez problemu. Jeste asi necelou hodinu cekame v minibusu, ja to uz nevydrzel a jdu fotit aspon lidi na ulici a kupuji se pytel passion ovoce a hltam ten skvelej sliz. Konecne jedem, juhuu. Uhanime si to po dobre silnici a uz se klepu co zas bude na prechode. Na hranice se na nas zbehli smenarnici, ignorujem je a v pohode dostavame po vyplneni jednoho formulare vystupni razitko z Guatemaly. Ted nas ceka Salvador, kde podle pruvodce ma byt hodne nebezpecno, jelikoz zde byla obcanska valka, same zbrane, spoustu odpadku a dravcu zivici se krysama.
Salvadorska celnice vsak vypadala v pohode, dokonce mi emigracni urednik dopsal do formulare spoustu veci co jsem vynechal a dostavam hranate vstupni razitko. Frcime minibusem a schodujeme se, ze jsou tu lide ponekud vetsi a belejsi o chvilku pozdeji nas odstavuje policie a provadi prohlidku zavazadel a vsak o pet kilometru pozdeji jsme znovu kontrolovani. Zacinam mit pochybnosti o udajich v pruvodci jelikoz mam pocit, ze v tom maji system. Zadame ridice at nas vyhodi ve meste Ahuachapan od kud chceme vyrazit pres kavove plantaze do Sonsonate. Tak uz trcime na ulici a prvni ukol je smenit si na mistni menu o chvilku pozdeji vsak s udivem zjistujeme, ze mena tu je americky dolar a tak nemusime nic menit. Moc tomu neverime, ale nakonec jeden obchodnik ukazuje Honzovi pokladnu kde ma jen same dolary. Vyrazime hledat bus a prodirame se trzistem, kde zas neodolam a kupuji si dalsi pytel passion. Napadlo me, ze kdyz tu jsou kavove plantaze tak tu bude i fabrika na zpracovani a tak se ptame az nam rekli jedno mestecko nasim smerem.

Nasedame do busu, kam po chvilce nastupuji dve mlade prodavacky ovoce, jsou totalne z nas vysmate a syci na ridice at prida na hlasitosti radia a pak se tam pred nama krouti a zpivaji, maj z nas strasnou prcu a my vlastne taky. Zaciname byt ze Salvadoru nadseni, lide jsou tu mnohem milejsi, je tu o proti Guatemale cisto a vetsi bezpecnost. Lide si nas vsimaji a usmivaji se, moc turistu tu opravdu neni a tak si to vychutnavame. Po prijezdu do mestecka Ataco nas posilaji zase par zastavek zpet do fabriky na zpracovani kavy. Ostraze na brane oznamuji, ze jdem na navstevu, kluci jsou z toho trosku vydeseni, ale pokracujem do vnitra fabriky kde potkavame jednoho zrizence, kteremu vysvetluji, ze chceme mluvit s bosem, to uz kluci krouti hlavou uplne.

Rikam jim ze prece nema smysl zadat nikoho jineho kdyz stejne nasi navstevu musi povolit reditel. A opravdu o pet minut pozdeji prichazi reditel fabriky a Honza mu vysvetluje, ze se chceme podivat na proces zpracovani kavy, rida nakonec trochu ovlada anglictinu a provadi nas firmou. Ukazuje nam odstranovani duziny a vymilani kavavych zrn, fermentaci, suseni zrn, odstranovani neco jako otruby z kavoveho zrna a pak dosuseni na 12% vlhkosti. Nakonec se dostavame do mistnosti, kde se zjistuje kvalita kafe. Je zde i mala prazirna pro kontrolni ucely a tak kouseme vyprazena zrna, ktere kupodivu opravdu chutnaj. Loucime se s reditelem, davam mu jednu brozurko o CR kterou jsem dostal od Tamary na nasi ambasade v Mexiku a tak jsem mu snad udelal aspon trochu radost.

Sedame na dalsi bus smer Sonsonate, kde se nakonec po trobnych trablech dostavame na bus terminal. Davame si dzus a pak ryzi s omackou a jedno pivko a pak uz vyrazime busem do narodniho parku Cerro Verde. Autobus nas vyhazuje na rozcesti odkud si musime dle pruvodce najmout minibus. Bohuzel nas vsak stavi policejni hladka na krizovatce a oznamuje nam ze oblast je uzvarena jelikoz sopka Santa Ana se probudila a je aktivni, snazime se ukecat hlidku, ale oznamujou nam, ze hlidek je je vice a stejne by nas nekdo deportoval z parku. Rozhodujem se proto pokracovat k jezeru Lago de Coatepeque. Naskakujem do dalsiho basu a uhanime mezi kavovyma plantazeme s krasnym vyhledem na sopky. Vyskakujem na krizovatce od kud dle informaci domorodcu je to 20 min pesky k jezeru. Za chvilku bude tma a tak se rozhodujem pro stopovani.

A opravdu hned druhe auto nam zastavuje, je to majitel nedaleke restaurace, kde zastavujem a davame si salvadorske pivko s jmenem Pilsener dobre kvalitky :o)) k pivku dostavame kousek smazeneho masa s kukuricnou plackou a zeleninou, no to je servis. Uz padla tma a majitel restaurace nas odvazi jeste 5 kilometru do penzionku primo u jezera. Pani domaci Sandra je prijemna a ukazuje nam moznosti zdejsiho ubytovani. Kazdej si davame trictvrte litru pivka, ke kteremu dostaneme opecenou housku s maslem a cesnekem a nacos vse v cene piva. Nakonec vecer skaceme do jezera na nahace a pak se jde na kute. Neodolali jsme a kejvli jsme na pokoj se snidani za 8$, v cene je jeste 2 hodiny kajakovani na jezere takze parada.

7/12/05

Rano si davame snidani ve slozeni vejce, fazole, ryze a kozi syr k tomu horkou cokoladu. Radime se jak cestovat dal a planujeme dny tak, aby kluci byli za vcasu na letisti. Nakonec nachazime rozumne reseni a konecne vychazime na turu kolem jezera. Rano jsem si privstal a pekne jsem fotil na molu vychod slunce nad jezerem, fotky sice nic moc, ale atmosfera nadherna. Ted vyrazime po ceste s cilem podivat se jak makaj sberaci kavy. Jdeme kolem jezera a zjistujeme, ze se k jezeru neda vubec dostat, pobrezi jezera je skoupeno salvadorskyma bohacema a vysoke zdene ploty brani k pristupu.Cestou vsak vydime kolibriky jak letaji po kvetnatych kerich a jednoho obrovskeho motyla s fialovyma kridlama, ktereho se mi nepovedlo vyfotit :o( Pokracujem kolem zdi az nakonec ztracime cestu a pokracujeme po pesine mezi kavovniky.

Nakonec se ztracime tak trochu uplne a jdeme po nejake stare stezce, ktera je dosti zarostla, potkavame jednu strasilku na kavovniku a pak obrovske vceli hnizdo velikosti medicinbalu. Pak uz se jen drapeme a splhame po skalach nahoru na hreben kolem jezera. Nakonec se nam to opravdu podari, ale jsme celi spinavi, upoceni ale s usmevem. Chvilku slapem po silnici a uz zas razime mezi kavovniky, jelikoz od tamtud slysime hlasy. Nachazime tu zrovna sberace na poledni pauze a tak se jen culime a ja porizuji par fotek. Loucime se a vyrazime na stopa do mestecka El Congo, stavi nam hned druhe auto a uz se vezem na korbe. Je to strasne jednoduche tu stopovat, lide jsou opravdu pratelsky. V El Congu si davame obed a pivicko, mesto za nic nestoji a tak vyrazime asi po hodine zpet smer nas penzion, no jak jinak nez stopem.

Opravdu to snad neni mozne treti auto nam zastavuje a veze nas az k jezeru, kde po peti minutach zastavujeme dalsi auto, ktere nas hodilo az k penzionu. Zde bereme utokem kanoj a vyrazime na jezero. Martin s Michalem se koupou a ja s Honzou vyrazim na plavbu. Moc nam to nejde, ale asi u me bude ta chyba :o)) Radeji se vracime a klukum prenechavame kanoj s tim , ze ja jdu chystat rybarske nacini a pak se pokusime neco s Honzou chytnout z lode. To se nam vsak nedari a tak krmime ryby tortilama :o)) Pak se jeste koupeme v jezeru a ja se pak vrham na dopisovani deniku zatim co kluci studuji pruvodce a tlachaj o zivote. Je tma a tak jdu psat radeji dovnitr, kde si po chvilce musim odpocinout a dat si prece velke pivecko a veceri. Kecame tu s novyma prichozima a tak mam usi nastrazene a snazim se zachytavat anglicka slovicka :o)

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".