Štěpa ze světa 99 – Yaviza, El Real (Darien - Panama)

11/02/06 Yaviza vylet do indianske vesnice

Rano celi nedospani vyrazime dolu na snidani, kde na nas uz ceka nas pruvodce. Po malajskem dobrodruzstvi v jungly jsem mamince slibil, ze do jungle uz nebudu chodit sam a tak drzim slovo a najimame si teda pruvodce.

Frcime si to po rece s lodi vydlabanou z obrovskeho kmene a vzadu mame lodni motor, takze nam to proti proudu docela frci. Mijime obrovske stromy, sem tam rybare ci kanoje nalozene bananama mirici do Yavizi. A po hodince dorazime do vesnicky na brehu reky. Domorodci nam vsichni podavaj ruce a pripada mi to nejake divne, uz mam prece jen na to cit. Nicmene proc ne, necham se prekvapit. Sebehla se cela vesnice a tak nas tahnou opacnym smerem nez chceme, nakonec nas zatahli do jungle kde mistni chlapy prosekavaj cestu k potucku, kde se pry bude delat koupalistatko. Na dukaz toho davaj prikaz detem at tam naskakaj a cvachtaj se ve vode a nam zas davaj prikaz delejte fotky, deti se koupou :o) Takze jsme to od potucku vzali rychle pryc, ted uz nas doprovazela opravdu cela vesnice a tak jsme nemeli uniku.

Na dukaz naseho pratelstvi vylezl jeden z domorodcu na obrovskou palmu a zacal schazovat orechy s kteryma nas hned hostili. Tada bylo to pekne sledovat toho opicaka jak je rychle na palme. Kokosove mleko bylo dobre a osvezujici. Pak nam nacelnik vesnice vysvetloval, ze se pripravuji na priliv turistu cimz nas rozesmal. Vysvetlujeme mu, ze situace v Darienu je pro normalni turisty neunosna a tak jsem zavitaj spise jen dobrodruzi, ci jini podobni blazni. No nedal si to vymluvit a pak svolal zas celej kmen stim ze nam deti zatancuji a zeny nam ukazou mistni rukodelne vyrobky. Delam kratke video at mam nejaky tanecek do sbirky a pak velime k ustupu. Jeste jedna vec me ve vesnici zaujala a to telefonni budka, bez aparatu. Koukam ze snaha telekomunikacnich spolecnosti je dostat se i daleko do jungle. Vesnicane se snama louci a my vyrazime smer dalsi vesnice.

Ale ouha nas pruvodce to bere smer Yaviza a tak na nej delam posunky, co jako blbne. Znechucene otaci lod proti proudu a jede dal. Po patnacti munutach dorazime k dalsi vesnici, kde uz obyvatele byli mnohem mnohem odmerenejsi a divili se co tu delame. Byla tu i zena s obnazenejma prsama co se hned po nacelnikovi bavila nejvice. Ben to vzdal a prchl do kanoe a ja jsem je jeste obtezoval dotazama ohledne chlebovniku az mi nakonec ukazali co se na tom ovoci opravdu ji, hmmm jsou to orechy uvnitr. Ben s pruvodcem ceka a tak mi je blbe je v tom nechat a tak se take loucim a vyrazime smer domovsky pristav. Cestou vidime jeste sladkovodni zelvu co se vyhrivala na klade u brehu a pruvodce jeste neco porvaval ohledne laguana, ktereho jsem ani koutkem nezahledl.

Kdyz vystupujem v Yavize vsiml jsem si polozborenych zdi jenz mi pripominaly pevnost a opravdu, stala zde kdysi davno mala spanelska pevnustka, ktera mela kontrolu nad rekou.

Po vydatnem obede vyrazime po moste na druhou stranu vesnice a take jsem se zaskocil podivat do zdejsi nemocnice, ktera byla docela velika na zdejsi pomery. Zbytek dne jsme jen prolenosili a vymejsleli kam se zitra pohnem. Zvitezila vesnicka El Real a narodni park Darien.

12/02/06 Yaviza - El Real

Rano uz kolem osme stepujeme na brehu mistni ricky a shanime lod do El Realu. Chteli 15$ coz jsem odmitl dat a rozhodl jsem se ze bud pujdu pesky a nebo si pockam na neco levnejsiho. Benovi se to moc sice nezamlouvalo, ale se mnou nebyla rec. Sli jsme do nasi oblibene restaurace, kde si davame ranni papanicko. Sice spanelsky neumin, ale nedalo mi to, abych se hospodske nezeptal na cestu pesky ci kolik stoji lod. Dzvidame se, ze cesta je nebezpecna a ze bylo hodne zavrazenych a oloupenych a tak vsichni jezdi jenom lodkama. Cena by mela byt 5 dolaru, ale za pulhodky prisla, ze nam sehnala lodku za 3$, ale ze musime cekat az prijede autobus, aby se naplnila. Cekame asi do dvou hodin a nakonec vyrazime.

Plavba trvala asi hodinku, sirokym korytem reky. Mijeli jsme par domorodych vesnic a konecne dorazime do El Realu. Myslel jsem, ze to bude vetsi a privitala nas velka hradba prepravek na pivo Atlas, ktere se tu pije ve velkem a pak par koupajicich se deti mezi lodkama. Pote co jsme vylezli na breh tak jsme byli informovani, ze vesnice je timto smerem a tak po peti minutach dorazime do El Realu male vesnicky mnohem hezci ne Yaviza. Hledame kancelar Acon, ktera je vlastnikem narodniho parku Darien. Bohuzel bylo zavreno a tak jdeme do hotelu Nazaret, ktery byl take zavreny a tak se asi pulhodiny shanely klice. Mezitim si pro nas prisla policie a odvedla nas na zakladnu. Kde nam bylo sdeleno, ze mame problem jelikoz jsme opustily mestecko Yaviza bez povoleni. Pak kam mame namireno, tak rikame ze na Rancho frio, coz je srub v Darienskem narodnim parku. Coz nam bylo receno, ze nelze a ze mame moznost opustit El Real do La Palmy nebo do Yavizi.

To se zas nelibylo me a tak jsem se do te jejich debaty uz musel vlozit. Bylo spoustu telefonovani na stab a nakonec, ze to major nedovoluje a ze nam musi sebrat pasy, ktere si mame zitra pred odjezdem prevzit. No to se mi snad zda, to uz jsem byl opravdu nasranej a rekl jsem jim ze zadnej pas jim nedam a pokud chteji moje data tak jim tu necham zalaminovanou kopii meho pasu kde bylo i razitko z imigracniho. Ben by jim pas klidne dal. Tak zas byla hadka a nakonec nas propousteji s tim, ze zitra se mame pred odjezdem hlasit. Vim, ze situace v Darienu je ted slozita a police nema dostatek muzu aby chranila kazdeho turistu. Vim vsak, ze ted je v Darienu jeden nemecky par a policie jim poskytla na ochranu dva vojaky kteri jim zabezpecuji bezpecnost. Odkazuji se na to a je nam vysvetleno ze nemame specialni permit, bez ktereho nemuzeme dal. No jsem z toho rozhozenej, ale nevzdavam to. Zitra zkusime zaskocit do Anam kancelare, kde nam snad pomuzou.

No musime tu slovni prestrelku s policii splachnout pivem a tak jdeme do jedine mistni restaurace, kde si davame jidlo a pivko. Po setmeni jsem zustal na hotelu a ben sel do hospody. Vratil se stim, ze mame velkej problem a cela vesnice si o tom povida, Ben uz je smirenej stim ze zitra odjizdime, ja si myslim, ze zas tak horeke to nebude, jelikoz uminenej turista je nekdy horsi nez zenska a tak mu nekdy uvoli i kdyz se uradum nechce. V noci nas nekdo chodil kontrolovat a poslouchal za dverma zda tam jeste jsme.

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".