Lehké nahlédnutí do historie Mexika

Mexico City (Mexiko)
Mexico City (Mexiko)

Osídlení dnešního Mexika se datuje do doby před pětadvaceti tisíci lety, vůbec první zdejší doloženou civilizací pak byli tajemní Olmékové, kteří zanechali svým indiánským následovníkům velké kulturní dědictví. Největší rozkvět tuto tajemstvími opředenou civilizaci potkal na přelomu letopočtu, centrem jejich osídlení byla dnešní oblast Veracruz u západního pobřeží. Jako první stavěli obrovské chrámy a měli skvělé podmínky i pro zemědělství, jejich hlavní město Teotihuacán mělo v jednu dobu až čtvrt milionu obyvatel. Stinnou stránkou, která provází prakticky všechny místní indiánské kultury, jsou lidské oběti bohům – v případě Olméků se dokonce podařilo prokázat sklony ke kanibalismu.

Mezi další významné indiánské kultury na území Mexika patřili například Mayové, Aztékové nebo Toltékové. Mayská civilizace kvetla nejen v dnešním Mexiku, ale také v Belize či Hondurasu. Mayové měli vlastní písmo, kalendář a vyspělou astronomii i matematické schopnosti, znali například nulu a jejich číselný systém o světelná léta překonal zápis římskými číslicemi, vyrovná se totiž tomu arabskému. Postavili i předchůdce dnešních moderních dálnic a akvaduktů.

Aztékové žili na území dnešního Mexico City, kde dříve stávalo město Tenochtitlán. Jejich veleříše přežila takřka dvě století, než ji v roce 1521 definitivně vyvrátil španělský conquistador Hernán Cortés. Evropské dobyvatele vyděsily hlavně lidské oběti – podle aztécké mytologie totiž bohové oživovali slunce během každého svítání lidskou krví. Jejich civilizace však není jen o krvi a dobývání, Aztékové stavěli vodovody, kanály a samotný Tenochtitlán, založený na začátku čtrnáctého století, obklopovaly vysoké hradby. Kopí s obsidiánovými hroty ale pochopitelně nemohla vzdorovat španělským mušketám a dělům a velká indiánská říše se tak zhroutila.

Na dobytém území byl v roce 1535 ustanoven nový státní útvar – Nové Španělsko, jehož severní hranice zasahovaly až do oblasti dnešního USA. Domorodí obyvatelé byli obětí obrovské genocidy, počet mrtvých narůstal i díky zapojení indiánů do těžby ve zlatých dolech, neb na to nebyli a nemohli být fyzicky stavěni. Právě zde můžeme mluvit o počátcích dnešních Afroameričanů, kteří sem původně jako fyzicky zdatnější otroci proudili z afrických kolonií.

Ve španělské správě se dnešní Mexiko nacházelo až do roku 1810, kdy se počala válka za nezávislost. Podporovali ji i místní kreolové, potomci španělských dobyvatelů, kteří se narodili v Americe a neměli mít proto podle španělského krále žádná politická práva. Pro zajímavost, kreolkou (z Martiniku) byla například i Josefína Beauharnais, Napoleonova císařovna.

Krvavá válka za nezávislost byla v roce 1824 korunována úspěchem a Mexiko se stalo záhy federativní republikou, sociální a politické problémy tu ale samozřejmě „pod pokličkou“ eskalovaly dál a přinesly řadu dalších velkých konfliktů. Válka s rodící se novou velmocí, USA, stála novodobé Mexiko více než polovinu jeho rozlohy, mimo jiné dnešní státy Texas, Kalifornie nebo Colorado. V zemi také krátce (1864 – 1867) převzali kontrolu Francouzi.

Jimi dosazený císař Maxmilián I. byl ale po tříleté vládě popraven a vláda se vrátila zpět do mexických rukou. Prezidentem se opět stal muž, jenž je právem považován za jednoho z největších Mexičanů v historii, zapotecký indián Benito Juaréz.

V roce 1910 pak padl režim Porfiria Diaze, spojený s vysokou liberalizací ekonomiky, která zapříčinila v této době zhoršeních životních podmínek těch nejchudších Mexičanů, kteří se vydali nejradikálnější možnou cestou. Sedm let trvající občanská válka skončila vítězstvím sociálních revolucionářů, vyhlášením poměrně moderně znějící ústavy, díky které byla například zaručena osmihodinová pracovní doba a zakázána dětská práce. Ve třicátých letech minulého století došlo k řadě sociálních reforem vynucených tehdejší situací, rozdělení půdy mezi rolníky a také znárodnění klíčových sektorů hospodářství.

Po druhé světové válce, do které se Mexiko okrajově zapojilo jako člen protiněmecké koalice, nastala v zemi epocha spojená s velkým civilizačním boomem. Mexiko dokázalo s úspěchem pořádat i velké sportovní akce, mezi nimiž ční jako maják olympiáda v Mexico City v roce 1968.

Moderní Mexiko je řazeno mezi padesát největších světových ekonomik, díky obrovskému přírodnímu bohatství – včetně ropy a drahých kovů – a také potenciálu, jaký tato země má, se dá v příštích letech očekávat další nárůst. No, uvidíme :-)

Booking.com