Údolí králů - skryté hrobky faraonů
Na rozdíl od monumentálních hrobek, které si ve formě pyramid stavěli faraoni Staré říše, vládcové Nové říše v pozdějších časech naopak toužili zejména po utajení místa svého posledního odpočinku. Stále stavěli velkolepé monumentální zádušní chrámy, ale hrobky byly již budovány dál od nich a důmyslně ukryté.
Nejznámější a také největší pohřebiště ve Egyptě leží na západním břehu Nilu naproti starověkých Théb. Místo bylo pro tento účel vybráno skvělé, kaňon plný nehostinných rozeklaných útesů skal. Přestože byly jednotlivé hrobky velmi důmyslně ukryty, neunikly vyloupení. I když kdo ví, třeba ještě některá na své objevení teprve čeká.
Arabský název údolí je Biban el-Muluk – Brány králů, staroegyptský název je Ta sechet-achat – Zelené pláně. Údolí dominuje hora El Kurna nebo také Thébský štít. Zřejmě právě ona vedla faraony 18. dynastie , aby si toto místo vybrali. Prvním byl zřejmě Ahmose, ale jeho hrobka nebyla dosud nalezena. Prvním faraonem, který byl prokazatelně v Údolí králů pohřben Thutmose I. Místo pro hrobku bylo vybráno již v prvních letech jeho vlády. Dělníci bydleli v nedaleké vesnici Dér el-Medina a na hrobkách pracovali celé generace jejích obyvatel. V údolí byly pohřbení králové 18. a celé 19. a počátku 20. dynastie. Posledním faraonem, který zde má svou hrobku jeRamesse XI.
V novodobých časech byla objevena pouze jediná neporušená, tedy nevyloupená hrobka. Svému majiteli se tak tento objev postaral o nesmrtelnost. Mluvíme samozřejmě o Tutanchámonovi, v povědomí veřejnosti asi nejznámějším z faraonů. Zemřel velmi mladý a panoval jen krátce, přesto je pro mnoho lidí právě on synonymem faraona. Artefakty nalezené v jeho hrobce zaplňují celé jedno patro Egyptského muzea. To přesto, že hrobka nebyla tak zcela neporušená, nejméně vykradači hrobů ji navštívili zřejmě dvakrát. Kolik pak asi bohatství musely skrývat hrobky velkých a mocných faraonů jako byl Ramesse II., Sethi I. nebo královna – faraon Hatšepsut ? Kolika muzeí by pak na ně bylo potřeba ?
Tutanchámonova hrobka je tak asi nejnavštěvovanější v údolí, paradoxně přestože v ní vlastně není moc k vidění. Nachází se tady ale sarkofág s mumií krále. Král zemřel náhle, což by vysvětlovalo, že jeho poměrně malý hrob byl připraven narychlo a nemá klasický královský půdorys. Slavné jméno ale táhne a tak se tady platí i extra dražší vstupné. Ale opusťme už Tutanchámona a vydejme se na obhlídku hrobek.
Na prohlídku památek na západním břehu vyrážíme ráno a přívozem přeplouváme na druhý břeh Nilu. Jednotlivé lokality jsou od sebe dost vzdálené a tak si najímáme řidiče. Stařičkého Núbijce ve zhruba stejně starém červeném autíčku. Nebyl tak vtíravý jako ostatní taxikáři a na rozumné ceně se sním domlouváme překvapivě docela rychle. Volba to byla dobrá, dokonce nám sám chodil kupovat vodu, abychom se nemuseli handrkovat o přemrštěnou cenu. Jak později v Asuánu zjišťujeme, byl to první, ale taky poslední fajn Núbijec, kterého jsme v jižním Egyptě potkali.
Celkem je v Údolí králů 62 hrobek, ale ne všechny patřily faraonům, v některých náležely královnám a šlechticům. Jednotlivé hrobky jsou číslované podle pořadí, ve kterém byly objeveny. Poslední číslo 62 patří hrobce Tutanchámona, objevené roku 1922 Howardem Carterem. Některé z hrobek jsou nedokončené. Styl výzdoby hrobek se mění podle doby, náměty nástěnných maleb jsou náboženské.
Roku 934 př.n.l. kněží střežící hroby faraonů přestěhovali mumie faraonů do společného hrobu jižním Dér el-Bahrí v rodinné kryptě velekněze Pinodžema II., aby je uchránili před zneuctěním vykradači hrobek. Tato hrobka společně s mumiemi byla objevena roku 1881. Většina mumií z nálezu se dnes nachází v Egyptském muzeu v Káhiře a byli mezi nimi Ramesse II., Ramesse III., Amenhotepa IV., Sethiho I., Thutmose I., II. a III.
Kromě vstupného počítejte s menším bakšišným pro hlídače hrobek. Fotografování je zakázáno, ale často vás hlídači budou skoro nutit, abyste si fotku udělali a tím pádem dali nějaký ten bakšiš. Nepoužívejte však blesk a neničte toto bohatství starých věků.
Hrobka Ramesse I. je velmi prostá, ale krásně zdobená. Patří zakladateli 19.dynastie, který vládl pouze 1 rok. Má nejkratší vstupní chodbu vedoucí k jednoduché pohřební komoře s otevřeným sarkofágem z růžové žuly. Králova mumie se nikdy nenašla, ale existují spelukace že se nachází v muzeu Niagara Falls v Ontariu.
Posledním egyptským faraonem válečníkem byl Ramesse III.. Faraonova mumie se nachází po objevu skrýše v Dér el-Bahrí v Egyptském muzeu v Káhiře. Sarkofág je pařížském Louvru, jeho víko v Cambridgi. Stěny hrobky jsou zdobeny barevnými reliéfy zobrazujícími tradiční rituální texty ale obsahují také jedinečný souhrn světských výjevů. Hrobka je přístupná již od dob antiky. Původně byla stavěna otcem Ramesse III., faraonem Sethnachtem, když však stavitelé narazili na dřívější hrobku Amenmesseho byly práce ukončeny. Pro Setnachta, nakonec Ramesse III. zabral hrobku královny Tausret. U rozestavěné hrobky Ramesse III. nechal změnit směr chodby do prava a vznikla ohromná hrobka dlouhá 125 metrů.
Merenptahova hrobka byla zpřístupněna již v antických dobách. Merenptah byl 13. synem faraona Ramesse II. Prvních 12 synů zemřelo ještě před smrtí dlouhověkého faraona a jeho nástupcem se tak stal ve svých 60 letech Merenptah (1213-1203 př.n.l.). Mumie byla nalezena v hrobce Amenhotepa II. a je nyní vystavena v Egyptském muzeu. Vchod zdobí reliéfy bohyně Eset, její sestryNebthet a strážců rakve.
Irena Hrušková | 16.2.2007
Aktuální počasí v destinaci
|
18,2°C
|
Předpověď počasí |