Konsové: sochaři a hrobníci s kávovníkem

Tuto oblast členitých hor mezi terasovými políčky, ležící na plošině jižně od jezera Abaya, obývá asi dvě stě tisíc lidí. Proslavili se sídly ve tvaru labyrintů, které na nás na bělochy působí mocným kouzlem. Řeč je o jihoetiopském kmeni Konsů. Jsou to i významní řezbáři, jistě jste slyšeli o sochách Waka. Připomínají významné mrtvé lovce a bojovníky. Sochy Waka mají vzdávat úctu mrtvým a v Etiopii nahrazují naše kamenné náhrobky. Sochy umisťují uprostřed vesnice, někde na dobře viditelném místě. Když má Waka socha zemřelého člověka v hrudi díru, znamená to, že byl zabit jiným člověkem. Zároveň ale dokázali Konsové dovést zavlažovací systém k dokonalosti, na jejich území totiž roste hustá vegetace.

Konso versus Mursi

Pradávné boje, které sváděli se sousedním kmenem Mursiů se táhnou od nepaměti celou jejich kmenovou existencí. Mursiové jsou dodnes nevypočitatelným kmenem s nepředvídatelnými reakcemi. Konsové musejí být stále ve střehu, protože ještě nebyl vyhlášen mír mezi oběma stranami.

Vesnice s náměstím

Bohaté vesnice Konsů staví kolem dokola asi metr a půl vysoké opevnění, chudé osady si to nemohou dovolit. Mají potom funkci ochranného valu, chrání je před nepřáteli a divokou zvěří. Uvnitř vesnice mají domky místo plotu stejně vysoké kamenné zdivo. Zdi jsou z kamene nebo z dřevěných klád a klacků vztyčených vzhůru. Uprostřed vesnice je malá náves, kruhového tvaru a kolem ní jsou domky obyvatel, sýpky na kukuřici či na jiné plodiny. Rodiny mají kurníky pro slepice a chlívečky pro kozy. Kamenné zdi tvoří spletité uličky ve všech směrech. Domky jsou vyráběny ze dřeva a i oni mají střechy slaměné, jako tradiční domorodé chýše.

Pohřbívání mrtvých

Konsové pohřbívají své mrtvé ve skrčené poloze. Pohřbívají je na polích podle cesty. Napravo od cesty se pohřbívají staří lidé a nalevo mladí Konsové a děti. K hrobu vždy zasadí jakoukoli domácí zemědělskou plodinu, třeba kávovník. Pohřební slavnost může trvat klidně i sedm dní, veselý pohřeb se týká jen smrti starých lidí, protože mrtvý člověk žije dál v srdcích svých potomků, jako by ani nezemřel. Mladý nebo dětský život je promarněný a zmařený, proto je jejich pohřeb smutný a uplakaný.

Konská móda

Ženy z kmene Konso v Etiopii nosí jen obyčejné suknice z ručně vyráběného materiálu, bavlny, tkané na primitivním tkalcovském stavu. Muži nosí kus stejně vyrobené látky kolem pasu. Dnes už ale klidně nosí běžně i šortky z tohoto materiálu. I tady je módou žen kouřit vodní dýmku.

Už se může oženit

Iniciační obřad, kdy se z chlapce má stát muž nemají oficiální, jen uprostřed vesnice leží balvan, který musí každý muž, který se chce oženit, zvednou nad hlavu a chvilku ho držet. Málokterý bílý muž by si věřil, že ho uzvedne. Je dokonale vyhlazený, jak na něj neustále někdo sahá dlaněmi. A navíc působí příliš těžkým dojmem. Při pohledu na něj se mi vybavují akorát menhiry, jaké nosil Obelix.

Zavlažování a zemědělství

Půda je zde kamenitá a teploty šplhají vysoko nad třicítku. Proto se Konsové museli naučit perfektnímu zavlažovacímu systému a terasovým políčkům, aby mohli vůbec zemědělské plodiny pěstovat. I ve svých polích se naučili zadržovat vodu, každé políčko je malá nádržka, která vodu nepustí. Funguje tu především systém kolektivního hospodaření, na všem se podílí celá vesnice, protože jedna rodina by na takovou práci prostě nestačila.