Palermo - centrum Sicílie

Perlou italského světa není jen Řím, Milán či třeba Florencie. Hovořit můžeme i o mnoha dalších krásných městech, která jsou ve stínu těchto tří matadorů. Jedním z nich je například sicilské Palermo, kde si užijete nejen kraje zalitého všeobjímajícím sluncem, ale i řady architektonických památek. Páté největší italské město zažilo v běhu staletí mnoho různých pánů, takže se zde snoubí řada stavebních slohů a rozhodně je co obdivovat.

Obávané sicilské mafie se nebojte, ta patří už jen historii a počítačovým hrám, i když pověst města je pověst města a ta jen tak nezmizí. Jedinou připomínkou dávných hrůz je věznice Ucciardone, kde jsou dodnes uvězněni někteří bohatí mafiáni. Kriminalita je v ulicích města ale v posledních letech skoro na bodu mrazu. Vezměme to ale všechno pěkně popořádku, kdy bylo tohle město vlastně založeno?

Úrodné údolí s prakticky nulovou nadmořskou výškou osídlili nejprve Féničané, a to již skoro před třemi tisíciletími, později se tu nachomýtli i antičtí Řekové a během takzvaných punských válek se změnil doložený majitel hned potřetí – Palerma (podle Řeků Panormos – „Přístav pro všechno“) se totiž v polovině třetího století před Kristem zmocnil Řím.

Později tu vládli ještě Ostrogóti nebo Arabové, které v jedenáctém století vystřídali normanští dobrodruzi. Právě nadvláda muslimů a později i normanských rytířů přinesla pro Palermo doslova zlatou epochu dějin, a to nejen proto, že rozkvetlo do jednoho z největších evropských měst. Díky náboženské amnestii ze strany mocipánů, která byla velmi taktickým ekonomickým manévrem, zde zůstala i řada muslimských nebo židovských učenců.

Muslimové nakonec úspěšně sloužili i v tamní armádě, kde si vyzískali pověsti skvělých lučištníků. A pro zajímavost, zatímco třeba ve dvanáctém století mělo Palermo skoro na tři sta tisíc obyvatel, dnes jich má „jen“ zhruba jednou tolik.

Podívejme se však například na budovu tamní katedrály, která stojí na místě někdejšího antického pohřebiště. Balustráda utkaná z ryzího mramoru, doplněná barokními sochami, které dokazují, že celá stavba trvala od dvanáctého století opravdu nebývale dlouho. Mohutnou katedrálu, kterou zdobí mimo jiné i nádherný portál ze čtrnáctého století a kaple svaté Rozálie (místní rodačky a ochránkyně proti tehdy všudypřítomné morové epidemii). Za zmínku stojí i bohatý chrámový poklad, který si tu můžete prohlédnout.

Při návštěvě Palerma byste neměli vynechat ani místní Muzeum astronomie. Stavba, která vyrostla za arabské nadvlády a byla také centrem normanské moci, disponuje interiérem, který takřka bere dech. Jsou tu mozaiky, arabské dřevořezby, spoustu zlata a další nádhera. Milovníci sakrálních skvostů si jistě nenechají ujít ani kostel San Giovanni degli Eremiti, který v sobě skrývá i trochu orientální architektury.

Kousek od městského parku pak najdeme Královský palác, který sice navenek působí stroze a obyčejně, uvnitř ale ukrývá třeba bohatě zdobenou Palatinskou kapli. Ta dokazuje, že Normané nebyli jen válečníci a bořitelé, ale cizí jim nebylo ani umění.

Chcete vidět mumie? Nemusíte jezdit do Egypta nebo vybraných evropských muzeí, ve zdech místního kapucínského kláštera ze sedmnáctého století se skrývá hned osm tisícovek mumií tamních mnichů. Ale máte pravdu, je to jen pro otrlejší povahy.

Příkladem sicilského baroka je pak kostel Gesú ze šestnáctého století. Ten mají na svědomí jezuité, kteří sem přišli po čtyřech staletích úpadku a i díky nim se podařilo Palermo znovu postavit na nohy. Důkazem, že se zde promítlo i byzantské umění, je třeba kostel La Martorana, jenž je dnes v držení řecké pravoslavné církve. Tato stavba oplývá zejména krásnou mozaikovou výzdobou.

V Palermu se však nachází třeba i největší divadlo v Itálii – příznačně nazvané Teatro Massimo. Kdysi tu vystupoval i proslulý Enrico Caruso, sama budova spatřila světlo světa s koncem předminulého století a je postavena cele v neoklasicistním stylu.

V devatenáctém století vznikla také městská secesní výstavba, která dala městu další zajímavý ráz. Ten ale bohužel částečně poničilo spojenecké bombardování během druhé světové války. Nu a na závěr, pokud si chcete odnést zajímavý suvenýr, zavítejte na místní trhy – Mercato di Ballarò – které se každý den konají na místních náměstích.

Komentář autora fotografií:

Do Palerma jsem přijel lodí a město mě „bouchlo“ do nosu sotva jsem otevřel dveře kajuty. Město okamžitě ucítíte a svou „vůní“ připomíná spíše arabská města. Když jsem se dostal do města, připadal jsem si jako v severní Africe než v evropském městě. Město má krásné historické památky, ale vše je zde neudržované, špinavé a ušmudlané. Pokud milujete výstavní města na severu Itálie tak zde najdete pravý opak.