Deník z Jižní Afriky (část 27 / 32)
Jihoafrická republika, Lesotho, Svazijsko, Mosambik, Zimbabwe, Zambie (26.9. – 22.10.2006)
18. 10. 2006, středa - pokračování
Ve 13:50 jsme konečně po hodině vyřizování vpuštěni do Zimbabwe. Čeká nás ještě 300 kilometrů až do Great Zimbabwe. Teď je na místě něco napsat o Zimbabwe. Země se dříve jmenovala Rhodesie podle osadníka a obchodníka Cecila Rhodese. V 70. letech tu byl pokus o nastolení apartheidu podle vzoru Jihoafrické republiky pod vedením Iana Smithe. Ale zde bylo mnohem méně bělochů a tak tyto pokusy ztroskotaly. Probíhala zde partyzánská válka podporovaná mimo jiné také Zambií. V roce 1980 získala země nezávislost, mezinárodní uznání a přejmenovala se na Zimbabwe. V zemi už více než 20 let vládne diktátor Robert Mugabe. Ten v roce 2000 zahájil proces vyhánění bílých farmářů z jejich farem. Z původních 5.000 farmářů jich dnes podle Pietera zůstalo asi 800. Ti nevědí dne ani hodiny, kdy je přijdou vojáci vyhnat a farmy vyrabovat.
Farmy jsou přidělovány černochům, mimo jiné i veteránům z období boje za nezávislost. Ti na nich však neumějí hospodařit a proto jim Mugabe hrozí, že jim je zase vezme. Země byla v minulosti obilnicí Afriky a vyvážela zemědělskou produkci. To už dnes neplatí a naopak se musí potraviny dovážet. Není zde k sehnání benzín, voda, potraviny. Jsou tu problémy s elektřinou. Země dříve žila také z cestovního ruchu. Dnes sem už turisté moc nejezdí a vybudované hotely zejí prázdnotou. Pieter říká, že Zimbabwané jsou velice přátelští k ostatním lidem. Pavel zase říká, že černoši zde nemají bělochy rádi. A tak si budeme muset udělat obrázek sami. V zemi dnes žije podle Pietera asi 20.000 bělochů hlavně tam, kde je byznys, tj. v Harare, Bulawayu a Victoria Falls. Je zde 75% nezaměstnanost a roční inflace 1.200%. Vláda stanovuje pevně cenu chleba a základních potravin. Některé pekárny už proto zkrachovly, protože cena nákladů je vyšší než cena chleba. Vjeli jsme tedy do Zimbabwe a ihned za celnicí filmuji první metry zimbabwského území.
ZIMBABWE
Rozloha: 390.580 km čtverečních
Počet obyvatel: 12.852.000
Hlavní město: Harare 1.189.000 obyvatel
Státní zřízení: prezidentská republika
Hlava státu: prezident (diktátor) Robert MugabeRoční přírůstek obyvatelstva: 0,05%
Hustota zalidnění: 33,0%
Střední délka života: muži 43/ženy 42
Gramotnost: 90,9%
Obyvatel na 1 lékaře: 6.909
Nezaměstnanost: 75% !
Inflace: dle sdělení místních obyvatel až 1.600% za období leden-říjen 2006!
HDP/1 obyvatel: 360
Hospodářský růst: - 8,5%!
Odběratelské země: JAR, Velká Británie, Japonsko
Dodavatelské země: JAR, Velká Británie, Čína
Úřední jazyk: angličtina
Měna: zimbabwský dolar = 0,092 Kč, 1 Kč = 10,91 zimbabwských dolarů, oficiální kurs k americkému dolaru je 240 zimbabwských dolarů za jeden americký, u černých směnárníků ale i například v místě ubytování nabízejí běžně 700 – 1.100 ZD za 1 $, ale i více. Dle nepotvrzených informací snad až 2.500 ZD za 1 $ v Harare. Zimbabwské dolary jsou vlastně šeky, protože je na nich uvedena doba platnosti (nyní většinou do poloviny či konce roku 2007). Proto je třeba při výměně mimo banku být velice opatrný. Letos se opět škrtaly 3 nuly.
Nejvyšší hora: Inyangani 2.592 metrů nad mořem
Nejdelší řeka: Zambezi 2.660 km
Náboženství: křesťané 55%, animisté 40%,
Etnické složení: černoši – šonové 77%, ndebele 17%, běloši 1,4%, asiaté 1%
Města: Bulawayo 621.000, Chitungwiza 274.000, Mutare 132.000, Gweru 125.000, Kwekwe 75.000
Historie: Ve 12. – 15. století dochází k největšímu rozmachu říše Velké Zimbabwe. Na konci 19. století bylo kolonizováno Velkou Británií pod vedením Cecila Rhodese, po němž neslo název Rhodesie. V 60. a 70. letech usiloval rhodeský politik Ian Smith o vytvoření samostatného rasistického státu. V roce 1965 vyhlásila bělošská menšina nezávislost. Partyzánská válka vedla k vyhlášení Zimbabwe v roce 1980 a předání moci černošské většině. Současná politika a ekonomika: Zimbabwe je prezidentskou republikou. V zemi vládne diktátor Robert Mugabe, který v roce 2000 zahájil proces vyhánění bílých farmářů. Dnes jich na svých farmách hospodaří už jen asi 800. Bývalá obilnice Afriky musí dovážet potraviny. Ekonomická situace země se mimořádně prudce zhoršuje. Jde o nestabilní zemi před kolabsem. Panuje zde nekontrolovatelná inflace. Je zde nedostatek zboží, například pohonných hmot a potravin. Politická opozice je potlačována a likvidována. Dříve sem jezdilo mnoho turistů. Dnes je jich mnohem méně.
Přejeli jsme most přes řeku Limpopo, který už patří Zimbabwe. Krajina je tu neutěšená. Hned za hranicí se zvedá mračno prachu. A v tom mračném oblaku se náhle zjevuje muž s oslím potahem. Je to vyprahlá suchá země s nízkými porosty stromů, keřů a sem tam nějaký ten baobab. Ty si rádi fotíme. Křováci si prý mysleli, že je bůh nasadil špatně kořeny nahoru a přesazovali je naopak. Samozřejmě jim to pak nerostlo vůbec. Naše trasa sice vede kolem měst, ale ty nevidíme, protože cesta vede mimo ně. Je rovná jako přímka. Žádné hory. Ty přijdou na řadu až později. A stejně tak později zase zmizí baobaby, které teď občas vidíme.
Cesta je pěkná nová asfaltová. Naše obavy, že se budeme drkotat po hliněné a kamenné hrbolaté cestě, se nenaplnily. Na cestě jsou sem tam odpočívadla zvané Lay By. Nejsou zde žádné čerpací stanice ani motoresty nebo rychlá občerstvení. Provoz na cestě je minimální. V 15:00 zastavíme u velice starého a mohutného baobabu, kde se zdržíme 10 minut. V 17:00 Pieter poprvé na zimbabwském území, tj. po 3 hodinách jízdy, narazil na křižovatku a odbočil vpravo směrem ke Great Zimbabwe. Po stranách cesty můžeme sem tam pozorovat domorodé chýše, stopující domorodce a sem tam také nějaké kopce či později dokonce hory. Také zahlédneme jednu internátní školu a skupinu modlících se jeptišek v bílém. Uvidíme také jednu dílnu na výrobu dřevěných vyřezávaných soch – suvenýrů. Jedeme stále po rovině. Z odbočky je to do Great Zimbabwe ještě 31 kilometrů.
V 17:15 dorazíme do Hotel Great Zimbabwe, kde je to velice pěkné. Ptáme se na cestu dál. Přijedeme pak přímo do Great Zimbabwe National Monument a domlouváme prohlídku na zítřek v 8:00. Dnes už to nestihneme. V 17:30 dorazíme do našeho ubytování v Inn On Great Zimbabwe. Je to skromnější přízemní ubytování vždy pro 2 osoby. Záchody a sprchy jsou vedle v další menší budově. Není tady kuchyňka. Všechno to jsou malé přízemní domky a uprostřed je velká restaurace, kde si můžeme dát na večeři menu za 13 US $. My ale máme s sebou potraviny a tak si sníme salámy, pomazánky s pečivem a to nám stačí. Pivo tady prodávají za nekřes´tanských 17 randů a tak si jedno na půl s Libuškou dáme. Ta vysoká cena je způsobena tím, že zde berou US $ a randy v oficiálním kursu k zimbaabwskému $, který je však už dávno mimo realitu. Náš hostitel se jmenuje Filip. A už se zase po 18.00 setmělo. Tak si dávám sprchu a za chvíli, když jdu psát deník vypadne elektřina asi na čtvrt hodinky. Proto jsou zde v každém pokoji svíčky. Píšu deník, mažu nepovedené fotky a půjdu brzy spát. Ráno balíme v 6:45. Máme zde v ceně ubytování snídani a pak v 8:00 jedeme na prohlídku Great Zimbabwe. Jdu spát ve 23:00.
Obsah cestopisu Deník z Jižní Afriky
Deník z Jižní Afriky (část 1 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 2 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 3 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 4 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 5 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 6 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 7 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 8 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 9 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 10 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 11 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 12 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 13 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 14 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 15 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 16 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 17 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 18 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 19 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 20 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 21 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 22 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 23 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 24 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 25 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 26 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 27 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 28 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 29 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 30 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 31 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 32 / 32)
