Deník z Jižní Afriky (část 4 / 32)
Jihoafrická republika, Lesotho, Svazijsko, Mosambik, Zimbabwe, Zambie (26.9. – 22.10.2006)
28. 9. 2006, čtvrtek Budím se už v 6:30, ale to je ještě brzy a tak zase na chvíli usnu. Před 8:00 se oholím a měli bychom jít za Pavlem, protože jsme se chtěli v klidu nasnídat. Takhle to stihneme až v 8:30. Dáváme si opečenou slaninu se 2 vejci, chléb a kávu. Vše stojí 25 randů. Před 9:00 přichází Jana. Bydlí nedaleko Milnertonu v rodinném domku s bazénem. Seznamujeme se, dáváme si ještě věci do trezoru a už se vydáváme na okružní a poznávací jízdu po Cape Town. Je to nejevropštější město v JAR. Cítíme se tu naprosto bezpečně. Černoši a běloši tu žijí ve vzájemné symbióze. Jediný žebrák, kterého jsme viděli, byl starý běloch.
Minibus dnes část dne řídí náš včerejší řidič pan Wilson a druhou část dne odřídí sama Jana, jeho manželka. Postupně začíná být dost velké horko a to je tady jaro. Teploměr se během dne vyšplhal na 30 °C. Cape Town se rozprostírá v nížině mezi horami a Atlantickým oceánem. Tento oceán má velice studenou vodu a tak se tady koupe jen málokdo. Voda může mít teplotu tak 12-14 °C. Nejznámější horou je Stolová hora, kam se vydáme v sobotu. V naší ubytovně budeme spát 4 noci. V JAR je velká zločinnost a majitelé si svá sídla velice chrání i dráty s vysokým napětím nebo ostnatými dráty a některá auta mají tzv. blaster, tj. trubku s ohněm, který vyšlehne na útočníka z boku. Ale opravdu zatím se cítíme velice bezpečně a nikdo nás neotravuje, i když je na první pohled zřejmé, že jsme turisté. Naše první zastávka je v centru města na ulici Adderley poblíž bývalé ubytovny pro otroky. Blízko je také v parku parlament, socha Cecila Rhodese, zakladatele Rhodesie, dnešní Zimbabwe, a Jihoafrické muzeum. Kousek vedle je krásná novoanglická katedrála, do které se jdeme podívat. V katedrále sloužil mše arcibiskup Desmond Tutu. Na jeho počest tu bude večer hrát chrámová hudba. Část parku je zasvěcena boji proti rozšířené nemoci AIDS. Svědčí o tom plakáty s charakteristickou červenou stuhou.
JIHOAFRICKÁ REPUBLIKA
Rozloha: 1.221.037 km ctverecních
Počet obyvatel: 46.900.000
Hlavní město: Pretoria (nyní prejmenováno na Tshwane) 2.200.000 obyvatel
Státní zřízení: republika
Hlava státu: prezident Thabo Mbeki
Roční přírůstek obyvatelstva: 2,0%
Hustota zalidnění: 38,4%
Střední délka života: muži 47/ženy 48
Gramotnost: 81,8%
Obyvatel na 1 lékaře: 1.523
Nezaměstnanost: 40%
Inflace: 3,9%
HDP/1 obyvatel: 5.106
Hospodářský růst: 4,9%
Dodavatelské země: Německo, USA, Velká Británie
Úřední jazyk: 11 jazyku (mj. anglictina, afrikánština, xhosa, zulu, ndebele)
Měna: rand = 2,97 Kc
Nejvyšší hora: Njesuthi 3.446 metru nad morem
Nejdelší řeka: Oranje 1.860 km
Náboženství: křesťané 80%, afrikánské domorodé kulty 13%, hinduisté 1,4%, muslimové 1,3%
Etnické složení: černoši 77%, běloši 11%, míšenci 9%, asiaté 2,4%
Města: Johanesburg 1.907.000, Kapské město 1.869.000, Durban 1.107.000, Soweto (SOuth WEst TOwnship) 900.000, Port Elizabeth 826.000
Historie: Původně osídleno Sany a Khoiny. Búrové (farmáři) začali osidlovat zemi z jihu a Xhosové ze severu. Khoinové byli vyhubeni. Roku 1806 zde vytvořila Velká Británie protektorát. Původní Jihoafrická republika byla založena v roce 1838, Oranžský svobodný stát v roce 1854. Dvě anglo-búrské války skončily roku 1902 vítězstvím Britů. Po II. světové válce byl zaváděn apartheid – oddělený vývoj etnických skupin. Bylo zřízeno 10 černošských států. V roce 1961 byla vyhlášena republika. V roce 1990 byl po 27 letech vězení propuštěn Nelson Mandela, který se po svobodných volbách, které znamenaly konec apartheidu, stal prezidentem. Současná politika a ekonomika: Po zrušení apartheidu počátkem devadesátých let 20. století se JAR stala demokratickou. Veškerá hospodářská omezení ze strany velmocí byla zrušena. JAR je zdaleka ekonomicky nejvyspělejší zemí v Africe. Mezi obyvateli existují velké rozdíly v životní úrovni a bohatství. V zemi žije pomyslných 10 ekonomických skupin od naprosto nemajetných a nevzdělaných až po boháče s obrovským majetkem.
Po půlhodinové procházce pokračujeme do muslimské čtvrti Bo-Kaap, která je opravdu velice malebná a barevná. Společně s námi je tu zájezd Němců. Teď už musíme zastavit na výměnu peněz. To se nám podaří v centru města u tržnice. Musíme dlouho čekat, než nám paní vymění peníze. Měním 400 US $, ať nám to dlouho vydrží. Dostávám za to asi 2.800 randů. Pak jdeme shánět nějakou vodu, protože nemáme co pít. To se nám dlouho nedaří, až nakonec přímo před směnárnou se voda koupit dá (za 6 randů jedna půllitrovka). Teď si pojedeme koupit redukce na dobíjení baterek do foťáku a kamery. Náš univerzální ježek z domova je totiž v JAR nepoužitelný. Přitom si koupíme i nějaké potraviny (banány, jablka, sýr, 2 salámy, pečivo, vody) za 78 randů. A budeme mít dnes večeři a zítra snídani.
Následuje náš výlet na Signální horu – Signal Hill, odkud je krásný výhled na město, přístav a také na Stolovou horu, Lví hlavu – Lion’s Head a také Cape Peninsula National Park. Obdivujeme krásné výhledy na všechny světové strany. Fotíme květiny, které zde rostou. Pak si jdeme ve 12:00 poslechnout výstřel, který pod Signal Hill ohlašuje poledne. Následuje cesta k pobřeží Atlantiku do Milnertonu. Kolem cesty rostou jako plevel krásné květiny kaly. Asi tak jako u nás kopretiny. Když je chtěla Jana Wilson mít jako svatební květiny, manželova rodina (a hlavně manžel) s tím nesouhlasila. Na tuhle květinu se zkrátka jihoafričané dívají jinak. Nakonec měla svatební květinu z klasických růží. Tam si také filmujeme krásné výhledy a okusíme teplotu Atlantiku. Pár černochů se koupe, ale je to skutečně velice studené. Zůstaneme tady asi 20 minut.
Naše další cesta vede do botanické zahrady Kirstenbosch, kde se procházíme 2 a půl hodiny mezi 14:00 a 16:30. Jsou tady nádherné výhledy na okolní hory a především na krásné květiny celé JAR. Je tu také hezký skleník, kde jsou rostliny vysázeny jako mapa JAR. Fotíme a filmujeme exotické květiny všech možných druhů a názvů, které není možné si ani zapamatovat. Nejkrásnější jsou jednoznačně proteje a strelicie. Také se podíváme na sochy ze Zimbabwe.
Po 16:30 ještě jedeme do Waterfrontu, což je přístav na pobřeží se spoustou obchodů, restaurací, kaváren, zábavy a informačním střediskem. Zde se zdržíme asi třičtvrtě hodiny. Po 18:15 se vracíme zpět do naší ubytovny. Máme už velkou chuť na kávičku. To ale ještě musíme ohněm a nožem „upravit“ naši novu redukci. Pak si dáme sprchu, kávu a večeři – pečivo, salám, sýr, banán. Kolem 19:00 je čas si začít psát poznámky. Ondra s Bárou si uvařili špagety a pak šli s ostatními a Pavlem do restaurace. My to dneska vynecháme a odpočineme si. Libuška už před 21:00 usne při čtení a prohlížení pohledů a propagačních materiálů. Já už jsem taky unaven a asi brzo zalehnu. Ondra s Bárou se vrátili kolem 23:00 a hned jdeme spát. Sice se v noci vzbudím, ale spím docela dobře.
Obsah cestopisu Deník z Jižní Afriky
Deník z Jižní Afriky (část 1 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 2 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 3 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 4 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 5 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 6 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 7 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 8 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 9 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 10 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 11 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 12 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 13 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 14 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 15 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 16 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 17 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 18 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 19 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 20 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 21 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 22 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 23 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 24 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 25 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 26 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 27 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 28 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 29 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 30 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 31 / 32)
Deník z Jižní Afriky (část 32 / 32)
Libuše a Jiří Peštukovi | 25.2.2007
Aktuální počasí v destinaci
|
22,0°C
|
Předpověď počasí |