Baobaby, lemuři a afrodiziakum

MADAGASKAR



Klima ostrova Madagaskaru je tropické, ovlivňované východními pasáty. Nejvíce srážek přes 3 000 mm spadne ročně na návětrném východním pobřeží, ve srážkovém stínu na západě a jihozápadě ostrova spadne nejméně 500 mm srážek. Poloostrovu Masoala se dokonce říká „nočník Madagaskaru“, protože na něm spadne 4 000 až 6 000 mm srážek ročně. Západ je sušší: 500 až 1 000 mm srážek ročně. Roční teploty na Madagaskaru se pohybují v rozmezí od 20 °C v chladnějším období po 27 °C v období teplejším.

Uctívání lemurů a ostatních zvířat

I když jsou lemuři na Madagaskaru chránění a některé druhy dokonce patří k těm nejohroženějším na světě, malgašové to příliš nerespektují. Někteří místní ovšem uctívají předky obřadem „famadihana“, v překladu obrácení kostí. Kosti předků jsou vykopány a obřadně zabaleny do bílých rouch. Potom se s nimi tančí kolem hrobu a nakonec jsou znovu uloženy do země. Jiné etnické skupiny se nesmějí dotknout chameleona, nebo nesmí mluvit o krokodýlech. Nesmí jíst vepřové maso nebo pracovat ve čtvrtek. To vše svědčí o hlubokém vztahu vůči zemi a o tom, že lidem záleží na dobrém stavu. Svátek famadihana opakují místní přibližně každých pět let, aby uctili své příbuzné. Rodiny šetří několik let na to, aby mohli zaplatit hostinu při této slavnosti.

Mohutné baobaby

Baobab je rod rostlin z čeledi slézovité. Jsou to opadavé stromy s nápadně tlustými kmeny a s dlanitě složenými listy, rostoucí v oblastech s obdobím sucha. Baobaby se vyskytují na Madagaskaru, v Africe a v severozápadní Austrálii. Baobaby poskytují všestranný užitek. Kulisa vzrostlých baobabů dominuje celému ostrovu. Místní obyvatelé strom nazývají „Matka lesa“. Šest z osmi baobabů roste jen tady, některé dokonce dosahují výšky až 25 metrů a průměru kmene dvanáct metrů a přežívají celá staletí. Vláknité dřevo baobabu dokáže zadržet extrémní množství vody, a strom tak bez úhony přečká osmiměsíční období sucha. S holou korunou, neboť na konci období dešťů listy opadají.

Královské afrodiziakum

Údajně ji v roce 1870 přivezli z Réunionu, ze španělštiny pochází její název vainilla, na Madagaskaru zdomácněl na pojmenování lavanilla. Vanilka je popínavá rostlina. Pne se po stromech nebo kůlech, a kdyby se nejvyšší výhonky každý rok neohýbaly směrem dolů, rostlina by rychle přerostla výšku člověka. Je to orchidej a na světě jich existuje asi 150 druhů. Vanilka obsahuje více než dvě stě padesát přirozených komponentů, které vytvářejí její charakteristickou vůni a chuť. Kvete až třetím rokem po zasazení. Aby vyrostl plod, musí se ručně opylit. A plody pak rostou skoro sedm měsíců. Vanilka má léčivé účinky, používala se při žaludečních problémech, na léčení astmatu, zácpy či kašle. Dnes se nejvíce používá v aromaterapii. A legendy ze Střední Ameriky tvrdí, že vanilka působí jako afrodiziakum. A nápoje z ní mohli popíjet výhradně členové královských rodin.

Z Antalahy do Sambavy

Hlavní baštou pěstování na Madagaskaru byla dlouhý čas Antalaha mezi Sambavou a zalesněným poloostrovem Masoala. Antalahu však v roce 2000 zničil cyklon Hudah a o čtyři roky později ji postihl další cyklon. Žezlo v pěstování přebrala o sto kilometrů severnější Sambava. Obě města leží poblíž burácejícího Indického oceánu. Na první pohled nevypadají jako nejbohatší oblasti Madagaskaru. Po vyasfaltovaných cestách se sice prohánějí nové modely džípů a v obchodech se předvádějí televizory s LCD obrazovkou, ale to je asi všechno.



Autor - Barbora Walterová Benešová

Zveřejněno - 17.05.2015 00:00

Nejnovější články do Vaší schránky:
REKLAMA:
REKLAMA:

Reklama

(c) 2005-2017, Desperado.cz | Provozuje - Jaroslav Hruška & Štefan Mazáň