Marrákeš: maročtější než Rabat

Původně se tomuto městu v berberštině říkalo Boží země.  Jedná se o vnitrozemské město Maroka na úpatí Vysokého Atlasu. Marrákeš je čtvrtým největším městem po Casablance, Fèsu a Rabatu, čítá přes osm set tisíc obyvatel. A nachází se ve výšce 468 metrů nad mořem. Ekonomika města je založena především na ekonomice. Většina drobných živnostníků statkářů a umělců se soustřeďuje na světoznámém náměstí Djemaa El Fna. Dokonce v roce 1985 byl Marrákéš zapsán na seznam kulturního dědictví UNESCO, i tato skutečnost napomáhá cestovního ruchu stejně tak jako četná muzea. Například muzeum Dar Si Said je marocké muzeum umění obsahující sbírku berberských šperků, prací dřeva a podobných artefaktů. Národní i mezinárodní kulturní akce všeho druhu, která Marrákeš hostí, jsou velkou vstupenkou do tamějšího dění.

Cesta do Marrákeše

Při výstupu na mezinárodním letišti v Marrákeši, které nese název Menara na vás dýchne teplý saharský vzduch, ale i nádech exotiky. Z Prahy sem seženete jen malou možnost koupi letenky, i tak je to na jedenáct hodin letu. Nejlepší je start z Mnichova, odtud do Marrákeše, jen čtyři hodiny letu. Přivítala nás asfaltová komunikace hlavního města jihu Maroka. Před odletem jsem přečetla cestopis jednoho z návštěvníků. „Marrákeš je afričtější než Casablanca, maročtější než Rabat a berberštější než Fés.“ Až doteď jsem netušila, jak moc je toto přirovnání pravdivé. Marrákeš je jako červená perla obklopená zelenými citrusovými a olivovými háji pod bílými vrcholky Vysokého Atlasu. V okolí Marrákeše se totiž pěstují datle, olivy i pomeranče.

Zajímavosti Marrákeše

Djemaa El Fna je náměstí v centru města s atrakcemi pro turisty. Je zde tržiště, uvidíte zaklínače hadů, akrobaty, klauny a také hudebníky. Kdo jednou okusil atmosféru tohoto cirkusu pod širým nebem, musel propadnout kouzlu tohoto místa. Každý se musí do tohoto místa zamilovat. Velkou unikátností je tři kilometry široká Angalská zahrada se speciálním zavlažovacím systémem studní s názvem Jardin Agdal. Neuvěřitelná dokonale pravidelná zelená plocha stromků, které jsme nedokázali pojmenovat. Ochrannou ohradu kolem zahrady tvoří žluté zdivo obehnané palmovými stromy.

Saadské hroby a Koutoubia

Jednou z hlavních městských památek jsou Saadské hrobky, které jsou nejstaršími hrobkami datovány od roku 1557. Návštěva „hřbitova“ je spíše procházkou zajímavě zdobenou zahradou, ve které se nalézá kolem 200 překrásně zdobených hrobek šlechtického rodu Saadů. V areálu zahradního hřbitova můžete navštívit i dvě mauzolea. Koutoubia, nebo Kutubíja, je téměř sedmdesát metrů vysoký minaret a dominanta města. Jeho výstavba začala už v roce 1150, dokončen byl minaret za sultána Yacouba El Mansoura mezi lety 1184–1199. Minaret Koutoubia má architektonické rysy, jež se později rozšířily po celém Maroku. Při pohledu na tu věž si vzpomenu na Pizzu, ale tady stále cítím nádech arabského světa, jasnou známku živoucího Maroka.

Historie Marrákeše

Toto věhlasné město založil známý válečník Júsuf ben Tášfín, který ho dobyl během dvou let a poté přesídlil do Španělska. Nejbohatší období tu začalo v roce 1148, kdy nastoupil třetí sultán Jakúb al-Mansúra. V tomto období se tu pohyboval i zemřel nejslavnější arabský středověký filosof.