Nebojte se na Kubu II.

Doprava

Veřejná doprava s turisty moc nepočítá, meziměstské autobusy nahrazují korby náklaďáků. Existuje síť dálkových kvalitních klimatizovaných autobusů, ovšem je to celkem drahá záležitost. Vlaky jsou levnější, ale jízdní řád je spíše orientační.

Dobrý způsob jak poznat velký kus Kuby je pronájem auta, který je na Kubě relativně vysoký, dá se smlouvat, za větší auto pro 4 na den je to 60 USD max., menší auta jsou levnější. Nabídka aut je široká, nejvíce frčí Peugeot a Fabie. Platí se záloha vratná při vrácení auta 200-300 pesos, je možné zaplatit kartou.

Vzhledem k tomu, že po Kubě kromě starých amerik, žigulíků a fiatů – maluchů zahraničních aut moc nejezdí, pozná turistu každý už z dálky. Pronajatá auta mají červené SPZ a taky, že je to nejrychlejší auto široko daleko.

S benzínkami není problém, jsou v každém větším městě. Benzín stojí cca 20,-/litr.

Jízda autem po Kubě je zážitek sám o sobě, dobrá mapa, kompas a baterka je nutností. Automapa se dá běžně koupit na letišti. Dopravní značení je spíše ojedinělé a trefit místo určení nejde vždycky na první pokus. Výborný způsob, jak se neztratit, je přibrat stopaře, který jede stejným směrem.

Jízda ve městech je udělaná hodně logicky, všude je sice hodně jednosměrek, ale jsou uspořádány všude skoro stejně, střídají se podle lichých a sudých čísel ulic. Jakmile pochopíte princip v jednom městě, nebudete mít problém ani v Havaně.

Celou Kubou vede dálnice, která má relativně hodně dobrou kvalitu a má 2-3 pruhy. Překvapit hlavně v noci mohou v nejpomalejším pruhu cyklisti, krávy, ležící psi a chodci. Na kubánské dálnici se dá běžně odbočit do protisměru.

Určitě každý narazí na místní komunikací typu ementál a to je pak smutný příběh. Často to znamená, že auto zabloudilo nebo netrefilo odbočku. V drtivé většině případů vede na místo určení lepší cesta, ovšem buďto se prostě nedá najít nebo je daleko a podstatně delší. A pak je poslední a nejhorší varianta, je to jediná cesta. Průměrná rychlost po téhle cestě je max. 20 km/h. Z dálky na první pohled vypadají díry tak max. 5 centimetrů hluboké, ale zdání klame. Vedle těchto cest vede vedle často vyjetá prašná cesta, která je lepší volbou, ale taky někdy málem přijdete o výfuk. Není třeba vyloženě házet flintu do žita, takový ementál se dá projet i v noci za tmy a v dešti.

Cesta v noci se všeobecně nedoporučuje, dá se jet max. po dálnici nebo po dobré carretera central (jednoproudovka). Bohužel Kuba v noci moc světla neposkytuje. Na cestách běžně leží psi, kteří před autem neutíkají, pak tady jsou opět krávy, chodci, nejhůře cyklisti, které svítící auto oslepuje.

Nejhorší doba na jízdu autem je za úsvitu a za soumraku, kdy lidi jezdí do práce nebo z práce, přibude koňských povozů a náklaďáků, které na korbě vozí lidi místo meziměstských autobusů a taky cyklistů, kteří jezdí často vedle sebe.

Stravování

Stravování v casa particular:

Každá casa particular nabízí bohaté snídaně a večeře. Průměrná cena za snídani je 3 CUC a za večeři 8 CUC. Snídaně se skládá z čerstvého džusu, kávy příp. čaje, bagety, másla, džemu nebo medu, případně sýra nebo salámu a čerstvého ovoce. K večeři bývá většinou kuře, ryba nebo vepřové, běžné jsou langusty a krevety (ty bývají dražší, běžná cena za langusty na Kubě je 16 CUC), k tomu zeleninový salát a čerstvé ovoce. Častá je výborná černá fazolová polévka s brambory. Cena za večeři je zhruba stejná jako v restauracích.

Stravování venku:

Jídlo na ulici je podstatně levnější. Volně se prodává hlavně pizza, hamburger nebo obložená houska např. s rybím filé nebo vepřovým, dále pak tzv. briquette, ale to není zrovna nejchutnější záležitost. Cenová relace je cca 3 - 8 Kč/ks, takže za jedno peso convertible můžete mít třeba 5 housek. Problém je s výskytem, bývá dost náhoda na ně narazit, bývají hodně u cest na začátku nebo konci města. Když na stánek narazíte jeden den, neznamená to, že tam bude i další den. Jakmile zásoby dojdou, stánek se zavře. To neplatí u pizzy, která tak rychle nedojde a bývá na stálém místě každý den. Bývá se sýrem, salámem a s obojím, peče se přímo na místě.

Levné restaurace:

Levné restaurace nabízí relativně omezený výběr jídel. Státní sít rychlého občerstvení El Rápido, je v každém městě, nabízí pizzu ohřátou v mikrovlnce, hranolky, špagety a hamburgery, podle toho, co zrovna je. Zavírá se v 21,00. Klasické levné restaurace nebo spíše bistra nabízí párek v rohlíku, hamburger, hranolky, plněné bagety. Ceny v El Rápidu a bistrech se pohybují kolem 2 pesos convertibles.

Obchody:

Potraviny v obchodech jsou relativně drahé. Jedná se totiž o obchody, kde se ještě nedávno platilo pouze v USD, fungovaly jako kdysi naše Tuzexy. Teď už se platí v CUC, ale výše cen zůstala. Při cenách hotových jídel nenabízí žádnou finanční úsporu.