Paříž - nádhera nad Seinou

Nádheru města nad Seinou jde asi jen stěží popsat. Těch staveb, které uchvátí Váš zrak, ta elegance, která je vlastní celé Francii. Pojďme si sdělit něco zajímavého o historii města a zmiňme i pár architektonických skvostů, kvůli kterým Paříž znají snad opravdu na všech kontinentech.

Centrum mocné říše už od raného středověku

Založení budoucí francouzské metropole se datuje do starověku, první osady zde byly už před šesti tisíci lety. Přilehlý kraj se dostal v polovině prvního století před Kristem pod nadvládu Římanů, tehdy se také ujal původní název Lutetia. Město se sice stalo centrem Franské říše, ale opravdový rozkvět přišel až mnohem později. Význam Paříže lze doložit stavbou hned několika katedrál, z nichž nelze nezmínit tu nejslavnější – jde samozřejmě o Notre-Dame. Šlo o i centrum vzdělanosti, vznikla zde Sorbonna a také se tu psaly dějiny – hned několik revolucí, z nichž ta nejslavnější přinesla v roce 1789 první vlaštovku obrovských změn pro celý evropský kontinent. V Paříži se dvakrát konala také letní olympiáda (1900 a 1924). Dnes jde o obrovské centrum nejrůznějších institucí, jako je například UNESCO. V aglomeraci má Paříž na deset milionů obyvatel. A nyní již přistupme k jejím největším skvostům.

Eiffelova věž skutečně hraje prim

Asi nejslavnější stavbou celé Paříže je Eiffelova věž. Více než tři sta metrů vysoká stavba přivítá meziročně miliony návštěvníků. Kdo by tohle byl na konci devatenáctého století řekl? Stavbu v té době maximálně vysloveně negativně zhodnotila celá pařížská smetánka a jinak o ní až takový zájem nebyl. Dnes jde o romantický symbol města, který asi nebude nikdy zapomenut. A pokud budete chtít, můžete si tuto populární stavbu prohlédnout i zevnitř, je cele přístupná veřejnosti včetně dvou pěkných restaurací. Zapomínat bychom neměli ani na katedrálu Notre-Dame (či též dříve Chrám Matky Boží). Ta se začala stavět už ve druhé polovině dvanáctého století, aby byla dokončena až o necelých dvě stě let později, to vše za urputné práce více než stovky tisíc dělníků. Věž vysoká 69 metrů, prvky gotiky i románského slohu a prostory až pro devět tisíc návštěvníků. Ženili se zde Jindřich IV. a Napoleon Bonaparte, pohřeb zde měl i Charles de Gaulle. Přejděme k další církevní stavbě – bazilice Sacré Coeur de Montmartre (nebo také Nejsvětějšího Srdce Ježíšova). Stavěla se na přelomu devatenáctého a dvacátého století, je 84 metrů vysoká a na její výstavbu byl použit travertin. To, že je půdorys ve tvaru řeckého kříže, není žádná náhoda – v interiéru najdeme řadu odkazů na někdejší byzantskou slávu. Ročně sem jen tak pro zajímavost zavítá více než deset milionů návštěvníků. Toto číslo ale nestačí na katedrálu Notre-Dame.

Další slavnou sakrální architektonickou památkou Paříže je kostel Saint-Germain. Ten sdružuje hned několik stavebních slohů – konkrétně baroko, renesanci, ale i gotiku a románský sloh. Stavba totiž probíhala poměrně dlouho, jak je už u podobných památek zvykem, a sice mezi dvanáctým a patnáctým stoletím, připočíst bychom mohli i pozdější barokní dostavbu. Bohatá výzdoba uvnitř, plná biblických výjevů, Vás jistě zaujme. Část výzdoby včetně původních varhan se ale nedochovala, padla najmě za oběť revoluci v roce 1789. Říká Vám něco Invalidovna? Ano, je snad v každém větším evropském městě. Původně měla sloužit jako místo pobytu přestárlých nebo těžce raněných vojáků. V druhé polovině sedmnáctého století ji nechal postavit král Ludvík XIV. Dnes tu najdete Vojenské muzeum francouzské armády nebo proslulou královskou kapli. A v neposlední řadě – je zde pohřben Napoleon Bonaparte a řada dalších slavných osobností francouzského vojenství, například takový Ferdinand Foch. A co muzea? Ano, i ta v Paříži najdete v opravdu hojném počtu. Pojďme si představit to nejslavnější – jde samozřejmě o Louvre. Najdete tu jak umělecké předměty z období antiky a renesance, tak i sekci věnovanou námořnictví a moderní epoše. Symbolem celé stavby je dozajista skleněná pyramida u hlavního vchodu. V expozici je na 40 tisíc předmětů, celkem útroby Louvru skrývají na půl milionu exponátů, včetně slavné Mony Lisy a dalších obrazů. Představme si ale i Vítězný oblouk. Ten tu chtěl nechat postavit v roce 1806 sám Napoleon Bonaparte, monument měl připomínat vítězství u Slavkova. Stavba sice za jeho vlády započala, ale dokončit se ji podařilo až v roce 1836. Jednapadesát metrů vysoká stavba je zdobena řadou sousoší a basreliéfů, které stojí za to si prohlédnout zblízka. Tedy ne že by Vítězný oblouk nevypadal už z dálky úchvatně…

Moulin Rouge (doslovně Červený mlýn)? Jistě jste slyšeli. Jeden z nejslavnějších kabaretů světa najdeme na Montmartru, k jeho založení došlo již v roce 1889. Vystoupili zde takoví velikáni, jako například Frank Sinatra, Jean Gabin nebo Ella Fitzgerald. Rostoucí obliba podniku byla zapříčiněna zejména stejnojmenným filmem s Nicole Kidman v hlavní roli. Zbývá nám toho ještě poměrně dost – přesuňme se k Montmartru (doslova Hoře mučedníků) jako takovému. Slavné pařížské návrší, na němž se můžeme dnes projet lanovkou či metrem. Najdete zde již zmíněné Moulin Rouge nebo baziliku Sacré Coeur, ale i vinici nebo muzeum. Rozhodně se tu dá strávit třeba i celý den. Znáte třeba takovou Galerii Lafayette? Řetězec více než šedesáti obchoďáků, kde ročně proteče na dvě miliardy eur. Ráj nákupů jako vyšitý. Z moderní éry je třeba ještě zmínit Centrum Georgese Pompidoua, které vyrostlo v sedmdesátých letech. Skleněná budova, či spíše lépe řečeno palác, zaujímá celkovou plochu skoro osmi čtverečních kilometrů. Pět poschodí, které hrají všemi barvami, spoustu kaváren, kinosálů, obchodů a obchůdků. A jako třešinka na dortu obrazy velkých mistrů minulého století – Picassa nebo Kandinského.