Pobaltí a Petrohrad očima českého turisty – CESTA (část 6.)

Pobaltí a Petrohrad



7. den 13. 6. 2006, úterý

V Rusku - centrum Petrohradu

Ráno málem zaspíme (budíme se v 6:45). Dvě naše turistky si neposunuly hodinky dopředu a o jednu hodinu zaspí. Snídaně má být v 7:15, ale Rusové mají dost času a tak nás pouštějí až okolo 7:30. Snídaně není nic moc. Koláč o kterém si myslím, že je to štrůdl a proto si ho poliju marmeládou, je ve skutečnosti naplněn zelím. Obsluha nestíhá náporu turistů a tak jsou zde často prázdné mísy. Už zde je vidět typická ruská přezaměstnanost. Servírek je totiž velice moc a neustále obcházejí stoly a odnášejí použité nádobí. Přestože je jich tolik, nemají práci dobře zorganizovanou a nestíhají. Jejich šéfka bedlivě udílí příkazy a sleduje lidi u vchodových dveří. Nad námi jsou u stropu kamery. Asi proto, že místnost neslouží jenom jako jídelna.

Po snídani se soustředíme před hotelem a protože v hotelu (světe div se) nefunguje směnárna, musíme jít do jedné vzdálené asi 10 minut chůze. Jdeme zrovna úsekem, který se opravuje a tak musíme vyhýbat dlaždičům a dalším stavebníkům. Navíc máme obavu, aby na nás z lešení něco nespadlo. Vyčekáme frontu u směnárny a za 200 Euro získávám něco kolem 3.300 rublů. Průvodce nám radil, abychom to raději vyměnili všechno a pak se nezdržovali. Tahle směnárna má otevřeno témeř nonstop, takže si sem případně můžeme jít dovyměnit nebo naopak směnit ruble zpět na Euro.

Po výměně peněz odjíždíme na prohlídku města v 8:30. Cesta do středu města trvá nějakou tu chvilku a tak mnohokrát se ocitnu v mikrospánku a při jednom prudkém zabrzdění se obličejem rozplácnu u sedadlo přede mnou. Na hlavě mi přibude malá boule a já jsem definitivně vzbuzen. V 9:45 jsme u Aurory. Je to docela mohutná loď. Vypadá to, že je pěkně udržovaná. Fotografujeme si ji, ale na její palubu nejdeme, nemáme tolik času. Hned nás odchytávají prodavači suvenýrů a tak kupujeme 4 velice pěkné soubory pohlednic po 50-ti rublech a malé za 30,-- a také ruskou kšiltovku za 200,-- rublů.

Petrohrad (Rusko) Aurora

Postupně projíždíme městem k Petropavlovské pevnosti, kde nějakou dobu čekáme na projížďku loďkou. O Petrohradu nám zasvědceně vypráví Mirek Grass a jeho přítelkyně Jitka Porupková, která v Sankt Petěrburgu studuje a jak sama říká, je rusistka. U Petropavlovské pevnosti a chrámu svatého Petra a Pavla jsou opět stánky se suvenýry. Mají zde všechno možné ale hlavně matrjošky. Kupujeme jednu střední za 450 rublů. Uhádáme to. Původně chtěli 650 rublů. Taky mají pěkná „vajíčka“ jako schránku na šperky za 150 rublů. U chrámu svatého Petra a Pavla čekáme na výstřel z děla oznamující poledne a na zvonkohru. Výstřel z děla je pořádná rána a všichni se leknou, i když to čekají.

268 Petrohrad (Rusko) historické centrum

Ve 12:15 nasedáme na motorovou loďku a více než hodinu plujeme po Něvě, Něvce, Velké Něvce, Mojce a dalších řekách a říčkách, kanálech a přítocích. Vyjížďka nás každého stojí 300 rublů a stojí za to. Máme před sebou krásné výhledy a k některým památkám bychom se z časových důvodů vůbec nedostali. Cestou vidíme všechny možné památky, kterých jsou v Petrohradě snad tisíce. Není v lidských silách je všechny vyjmenovat. Tak jenom namátkou, co jsme viděli z autobusu a loďky: chrám svatého Izáka, památník Mikuláše I., Admiralita, Alexandrův sloup, Něvský prospekt, Kazaňský chrám, Palácové náměstí, Zimní palác – Ermitáž, Burza, Kunstkamera, Puškinův dům, Majáky – střelky, Zoologocké muzeum, Burzovní most, muzeum Dělostřelectva, Inženýrský zámek, Troický most, dům Petra I., Smolný chrám, Hlavní štáb, kostel svaté Kateřiny, Ruské muzeum, Arménský chrám, chrám Kristova vzkříšení (Spas na krovi) a mnoho mnoho dalšího. To si holt nelze zapamatovat za 1 den a každý zájemce si to musí sám nastudovat.

Petrohrad (Rusko) pohled z lodi

Po opuštění lodi jdeme dále ve skupině po památkách pěšky. Všude jsou davy lidí, hlavně kolem Něvského prospektu. Je pořádné vedro. Navštěvujeme například chrám svatého Izáka, kde si kupujeme za 150 rublů vstupenku na vyhlídku z vrcholku chrámu. Musíme vystoupat pořádnou porci schodů, ale vyhlídka stojí za to. Je zde zakázáno fotografovat a filmovat. Museli bychom si zaplatit. Přesto ale většina turistů neplatí a fotí, protože cena za výstup sem už stojí za to. Prodavačka to stejně nemá šanci ohlídat. Na prohlídce i dále všude ve městě je obrovské množství uniformovaných lidí. Jsou to vojáci, policisté, námořníci, ochranka. Rusko je opravdu stále militantní stát.

Odpoledne dostáváme volno a tak se procházíme pro Petrohradě a nakupujeme suvenýry. Navštívíme také stánek s blinami. Je to tradiční ruské jídlo. Jakási amoleta a uvnitř plátek masa, sýr, houby, dressing, zelenina, hlavně kopr. Stánky se jmenují TEREMOK. Jsou červenobílé barvy. Námi vybraná blina nese název Ilja Muromec. Váží 372 gramů (kde na tu gramáž přišli?) a stojí 110 rublů. Je opravdu vynikající. Ve stánku opět můžeme vidět ruskou přezaměstnanost. V prostoru asi 1,5 x 1,5 metru se tísní 3 prodavačky. Jedna „učnice“ prodává a 2 připravují jídlo. Náramně si překážejí. Pak jdeme do obchodu s potravinami, které jsou v Rusku většinou ve sklepních prostorech, maximálně v přízemí. Supermarkety jsou většinou za městem. Ze samoobsluh je doporučována „Peťoročka“. V Rusku je totiž pětka nejlepší známka. U nás by se ty obchody asi jmenovali „Jednička“. Ceny jsou zde srovnatelné s našimi. Hlavně potřebujeme vodu, protože je příšerné vedro a musíme pít. Dále kupujeme pepsi colu, sladké tyčinky, jeden energetický nápoj a pečivo.
Ještě jdu do obchodu s CD a DVD. V Rusku pořídíte tato díla velice levně. Jedno CD vás přijde na 90 rublů. Jsou to sice všechno pirátsky vylisované kopie, ale tady je to trpěné a až na to, že nemáte úplný booklet, byste to od pravého nepoznali. V tomto obchodě je nějak moc prodavačů. Kolik vás je? Asi 5. Vybírám CD, ale u pokladny po mě nechtějí 400 rublů, jak jsem očekával, ale 1.100. Teď se s nimi nemůžu domluvit. To je poprvé a naposled na naší cestě, co mám komunikační problémy. Oni ti Rusové totiž nemají na CD cenovku, ale místo toho tam mají nalepeno například „katěgorija 1“ nebo „katěgorija 6“. No a to se v tom potom vyznej. CD s Bobem Marleym, kterým jsem chtěl potěšit syna, tedy nekupuji, protože to je „katěgorija 6“ a ta stojí 250 rublů. A to za kopii nedám. Tak koupím staršímu synovi 3 x kapelu Korn, manželce dueta Eros Ramazzotti a Anastacia a sobě Pink Floyd – Remixes. Tahle všechna alba jsou po 90 rublech. Při větším počtu kusů snad dávají slevu, ale zde byla domluva opravdu složitá a tak raději odcházím.

Pak máme opět sraz s ostatními turisty a procházíme si centrum pěšky. Vidíme mimo jiné Ermitáž (dříve Zimní palác), Hlavní štáb, chrám Kristova vzkříšení (Spas na krovi). Maličká skupinka našich turistů se rozhodne jít do Ermitáže. Bude to takové letem světem za pár minut. My se spoustředíme na ostatní památky, kterých je tu požehnaně a zakoupíme si další soubory pohlednic, kde máme vše krásně zobrazeno (po 50 rublech). V 18:30 nasedáme do autobusu a ještě 90 minut si projíždíme město.

268 Petrohrad (Rusko) historické centrum

Po 20:00 jsme u hotelu. Jitka nám ještě doporučuje, kam jít na večeři, ale to odkládáme na zítřek. V blízkosti jsou prý stánky s blinami, gruzínská restaurace s výborným šašlikem a také romantická restaurace „Myši“. Jsme z toho vedra už velice unavení. Podíváme se na naše boty a co nevidíme. Jsou celé popelavé od prachu. Vlastně už to víme od rána, protože petrohradský prach se na vás nalepí hned po pár krocích. Tak budeme muset často boty čistit a umývat. Naproti našim oknům na pokoji se stále mohutně staví. Ještě jsem neviděl, aby někdo svařoval o půl noci. Přijíždějí auta s pískem a vytvářejí před stavbou pěkně velkou hromadu.

Dívám se opět na fotbal (Brazílie – Chorvatsko) a větrám teplý vzduch, ale ten hluk z venku nelze vydržtet a tak kolem 01:00, když dělníci na stavbě stále ještě čile pracují, zavírám okno. Snažíme se usnout, ale stále se ozývají rány ze stavby. Nakonec v tom vedru usneme. Zítra jdeme na snídani v 7:30 a odjíždíme v 9:00. Dostáváme zprávu, že v Petrohradě je na návštěvě prezident Putin a že celé Carské selo – Puškin bude uzavřeno i s Jantarovou komnatou, kam chtěli někteří jít. Proto průvodci vymýšlejí náhradní program. Nakonec se to ukáže jako fáma a náš program se realizuje v původní podobě. Zítra nás čeká Carské selo – Puškin, Petrodvorec – Peterhof a večer od 0:00 do 3:00 „bílé noci“ (3 hodiny za 300 rublů).



Autor - Libuše a Jiří Peštukovi

Zveřejněno - 24.12.2006 14:52

Nejnovější články do Vaší schránky:
REKLAMA:
REKLAMA:

Reklama

(c) 2005-2017, Desperado.cz | Provozuje - Jaroslav Hruška & Štefan Mazáň