Finance na cestách

Nejlepší a nejvýhodnější měnou je téměř všude na světě americký dolar. V Evropě nyní vládne Euro, ale do vzdálenějších zemí nemá moc smysl, v hodně turistických zemích se sice dají měnit euro bankovky, ale dolary jsou finančně často výhodnější.

Aktuální kurzy všech světových měn zjistíte nejlépe na www.oanda.com. Pozn. u jednotlivých zemí v praktických informacích uvádíme většinou kurz platný v době, ke které se vztahují uváděné údaje o cenách, tak aby informace o cenové hladině země měla nějakou vypovídací hodnotu.

Peníze

Vždy s sebou máme nějakou zásobu jedno-dolarovek, které se sice hůř shánějí (spíš je mají ve směnárně než v bance), ale jsou velmi užitečné na různé bakšiše a poplatky event. úplatky (v takové situaci vám těžko bude někdo vracet nazpět, že ano).

Abyste nemuseli neustále opatrovat svou celu hotovost je dobré vzít cestovní šeky (překvapivě mohou mít někdy lepší kurz než hotovost) a platební kartu. Z šeků jsou nejlepší asi American Express (Amex), nebudou vám ale nic platné v "embargových" zemích jako třeba Irán.

Bankomaty – ATM (Automatic Teller Machine) jsou dnes v čím dál více zemích. V mnoha zemích třetího světa ovšem bankomaty dosud nejsou, anebo v těch co mají, nelze vybrat ze zahraničního účtu. Většinou ale lze na kartu vybrat hotovost přímo u přepážky nějaké zahraniční banky (více dle konkrétní země). Obecně platí, že pokud nevybíráte příliš nízké částky, je kurz vždy lepší než u hotovosti, i přes poplatek za výběr (cca 100 Kč), díky rozdílu mezi valutovým a devizovým kurzem. V případě platby kartou se žádné poplatky neplatí, kurz je tak ještě výhodnější. Nejlepší jsou embosonované karty VISA a MasterCard. Setkali jsme se s tím, že někteří obchodníci v Evropě neakceptují kartu VISA Electron (např. většina benzinových pump ve Skotsku) – týkalo se to v takových případech zřejmě všech elektronických karet, takže raději pořiďte embosovanou. Kde jsou ATM v jednotlivých zemích najdete na www.mastercard.com nebo www.visa.com.

Pro případ nouze, kdy byste se ocitli bez prostředků, je nejlepším a nejrychlejším způsobem zaslání financí z domova prostřednictvím transferu hotovosti do zahraničí společnosti Western Union www.westernunion.com. U nás to provádí např. Česká pošta www.cpost.cz, směnárny, cestovní agentury. Je to široce rozšířený způsob, lze si tak nechat v krátké době poslat peníze z domova téměř do všech zemí na světě, a to i pokud jste přišli o doklady. Další rychlou možností jak si něco nechat poslat jsou služby jako DHL, UPS apod.

Co se týče výměny peněz na místní měnu - většinou je lepší jít do banky, než měnit peníze na černém trhu nebo u překupníků. Země, kde je kurz na černém trhu výrazně rozdílný než oficiální, jsou dnes už spíš výjimkou. Černý trh s sebou navíc nese jistá rizika a většinou to za to nestojí. Zatím máme zkušenost, že kurz byl většinou spíš výhodnější v bance, i když to může u jednotlivých zemí lišit. Dobré je schovávat doklady o výměně, často bez něj nelze směnit zbylé peníze nazpět.

Neměňte větší sumy hned při přejezdu přes hranici u překupníků, zvlášť pokud nevíte jak přesně vypadají místní peníze a už vůbec ne, pokud nemáte ověřeno jak se má pohybovat kurz. Nevýhody jsou hlavně tyto: kurz bývá často horší, můžete dostat neplatné nebo falešné peníze, vzhledem k rychlosti, spěchu či chaosu může dojít k "chybě" v násobení, dále nemáte žádný doklad atd. Tyhle směny jsou příležitostí pro podvodníky, kteří vás i při velké opatrnosti dokáží podvést. Například se stává, že již přepočítané a zkontrolované peníze nepozorovaně vymění, když vaši pozornost nějak na nepatrný moment odláká třeba komplic. V případě neznalosti a smůly vás taky můžou pěkně oškubat. Zejména dejte pozor ať nevidí odkud a kolik peněz vytahujete. Pokud potřebujete vyměňte si jen nějakou minimální částku, většinou ale není problém vyměnit v nejbližším městě.

Pro studenty se kvůli různým slevám na cesty vyplatí ISIC (International Student Identity Card), platnost 1 rok za 200 Kč. Pokud už nejste studenti tak do 26 let můžete využít karty Euro26 nebo Go25. Obě jsou v podstatě obdobné, platnost 1 rok za 200 Kč. www.euro26.org, www.euro26.cz

Náklady

Otázka nákladů je velmi subjektivní záležitost. Záleží na cenové hladině v zemi a na standardu cestovatele – někdo dokáže přežít za velmi málo peněz, někdo utratí víc. Nejvýraznější položkou rozpočtu je většinou letenka. Dalšími vlivy na místě je aktuální kurz dolaru a také sezóna.

Finanční rozpočet nejspíš většinou také určuje destinaci, kam zamíříte. Ale cestovat, a to i za exotikou, se dá i poměrně levně. Do mnoha arabských zemí lze dojet vcelku rychle po zemi, samozřejmě však po zemi můžete projet téměř celou Asii. A je tady také stará dobrá Evropa – španělská Andalusie taky není k zahození.

Velmi obecně se dá říct, že průměrné denní náklady na osobu jsou v Asii cca kolem 12$, ve Střední a Jižní Americe cca 20$. Více najdete u jednotlivých zemí. Doporučuji k rozpočtu připočítat něco jako svůj vlastní "opičí koeficient" na rozpočtovou rezervu.

Pro spojení s domovem je nejlepší internet. Internetové kavárny jsou dnes prakticky všude (často se člověk až diví kde všude). Založte si e-mail dostupný on-line na internetu.

Smlouvání

Zejména v arabských zemích je smlouvání běžným a normálním stylem prodeje, provázeným někdy až hereckým výkonem prodavače hodným nějaké nominace. Smlouvání však má i jistá pravidla. My Evropané míváme zábrany o něco smlouvat, ale jde vlastně o ten "nejtržnější" způsob prodeje. Cena je výsledkem dohody za kolik je jeden ochoten koupit a druhý prodat. Jsou země, kde pokud se zeptáte na cenu nějakého zboží, tak už se vám téměř nemusí podařit odejít bez něj. Prodavač totiž předpokládá, že o něj máte skutečně zájem (proč byste se jinak ptali, ne?) a bude se vás držet jako klíště a pokoušet se prodat.

Podstatné je zorientovat se nejprve trochu v místních cenách a v tom, kolik procent je zhruba nadsazeno. Záleží na konkrétní zemi, obecně se většinou dá jít na polovinu původní ceny, v turistických oblastech bývá nadsazení až několikanásobné. Prodavač cenu většinou nahodí podle toho na kolik vás "otypuje", např. podle národnosti.

Národnost je často skutečně důležitá, je to jedna z prvních věcí na kterou se prodavač zeptá. Podle národnosti do jaké vás identifikují, třeba podle jazyka, odhadují kolik budete ochotni zaplatit. Cizinci, co v tom umí chodit, se tak někdy při smlouvání vydávávají za jinou zaměnitelnou národnost. Kdekdo tak nepřizná, že je třeba Američan a například Švýcaři se někdy vydávali za Belgičany, kteří mají zřejmě pověst škrtů, protože nahozené počáteční ceny pak prý dostávali o hodně nižší (no, tohle ale nemůžou využívat Kanaďani, protože ti mají svoje vlaječky snad i na spodním prádle). Mnozí domorodci se také již naučili, že ošuntělý zevnějšek nutně neznamená, že nejste movitý Američan s kapsami plnými dolarů.

Pamatujte, že pokud začnete smlouvat, tak cenu kterou sami navrhnete už nemůžete snižovat, můžete už jen ustupovat směrem nahoru. Dokud s vámi prodavač smlouvá, tak vaše cena není tak úplně mimo a je ochoten jednat. Pokud navrhnete sumu opravdu příliš nízkou, ztratí zájem a nechá vás jít. Často vás však nechá poodejít jen naoko, ovšem u prvního stánku konkurence vás zase začne tahat zpátky. Podle našich zkušeností se většinou postupné snižování ceny zastaví mírně nad vaším návrhem (třeba o 1 dolar víc) a o tuto poměrně nízkou sumu bývá vyjednávání nejtěžší, záleží na vás zda ustoupíte nebo vytrváte. Pokud se dohodnete nebo prodavač přistoupí na váš návrh, měli byste pak věc skutečně koupit.

Arabové jsou specialisty na srdceryvné divadelní scénky - od předvedení srdečního kolapsu nad vaší "směšně nízkou" nabídkou, přes výkřiky "bankrot" až po přivedení všech svých děti, které musí živit. Po dohodnutí obchodu vám většinou pogratulují k skvělému výběru a ještě se s vámi na památku vyfotí. Můžete se klidně k "představení" připojit a kontrovat jim odpověďmi typu – známe ceny, nejsme žádní bohatí Američané, včera to ve vedlejší ulici stálo míň atd. atd. atd. Ve dvojici můžete jeden hrát pesimistického skeptika (tohle dobře zabírá v kombinaci žena - kupující a muž - šetřící). Uvidíte, nakonec vás to skoro začne bavit.

Velmi užitečným praktickým pomocníkem při smlouvání a obecně při nakupování je kalkulačka, na které si předáváte nabídky. Většina obchodníků je jí již vybavena, což ale ovšem neznamená, že ji vždy umějí používat, takže někdy bacha na nějaká ta nedorozumění.