Olympia - kolébka sportovních klání
Diova svatyně ve starověké Olympii byla místem, kde Řekové zapomínali na nepřátelství a rozepře mezi svými jednotlivými městskými státy a věnovali se soupeření výhradně sportovnímu. Každé čtyři roky se tady konaly slavnosti, při kterých své síly měřili závodníci z celého starořeckého světa. Během Olympijských her utichaly všechny konflikty, přerušovaly se války a bylo dodržováno posvátné příměří během něhož bylo zakázáno používání jakýchkoliv zbraní. Účastníci her dostávali zvláštní průvodní list, aby mohli projít všemi územími a samotná oblast kolem Olympie byla zapovězena vojenským oddílům.
Osídlení Olympie pochází ze 2. tisíciletí př.n.l. Své jméno dostalo místo podle sídla řeckých bohů. Olympia byla svatyní, uctívaným posvátným okrskem nazývaným Altis. Byla také nesmírně bohatým a mocným městem. Nepatřila pod vliv žádného z mocných států, byla územím pod ochranou bohů. Byla hlavním střediskem kultu vládce bohů Dia.
Posvátné obřady a sportovní klání bylo poprvé nazvány olympijskými hrami roku 776 př.n.l. Starověká Olympiáda byla nejvýznamnější ze všech podobných soutěží ve starém Řecku. Podobné hry se pořádaly i jinde, druhými nejproslavenějšími byly hry pořádané v Delfách. Soutěž měla nejprve regionální charakter, ale s postupem času se sem sjížděli účastníci z celého Řecka i jeho vzdálených kolonií.
Všechny panhelénské hry, nejen ty Olympijské, měly pro Řeky víc než jen sportovní charakter. Byly úzce propojeny s náboženskými slavnostmi a byly důležitým prvkem politického, kulturního i společenského života. Olympijské hry probíhaly ve svém čtyřletém cyklu celé jedno tisíciletí, až do roku 393 př.n.l.
Vítězové dostávali za svou výhru olivový věnec. Olivovník byl darem bohů a nejposvátnější rostlinou. Vítězství bylo zdrojem velkých poct, darů, doživotní slávy a úcty. Mnohá města vyplácela svým vítězům doživotní renty. Závodů se směli zúčastnit jen muži narození v Řecku, později bylo toto pravidlo rozšířeno i na Římany. Otroci a ženy se her nesměli zúčastnit ani jako diváci. Ten nebo ta, kdo se pokusil o porušení zákazu, byl svržen z nedaleké skály.
Název celého poloostrova se odvozuje od bájného hrdiny Pelopse, který v závodě vozatajů porazil krutého krále Oinomána. Za odměnu dostal za ženu jeho dceru Hippodamii. Pelopsovi je podle pověsti přisuzováno i založení olympijských her na usmíření zabitého tchána a tento mýtus byl zobrazen také v Diově chrámu, který byl jak tehdy tak i dnes dominantou celé Olympie. Jeho úctyhodné rozměry z něj udělaly největší na celém Peloponésu. Stával v něm ohromná dvanáct metrů vysoká socha Dia vytvořená slavným athénským umělcem Feidiasem, která byla ve své době považována za jeden z divů světa. Zato nejstarším chrámem byl Heraion zasvěcený bohyni Héře pocházející někdy z 8. až 7. století př.n.l.
Olympia byla skutečnou starověkou „olympijskou vesnicí“. Byly tady stavby nejen pro náboženské účely, ale také třeba pro ubytování závodníků i návštěvníků. Dalšími budovami byla cvičiště a závodiště. Prohlédnout si můžete gymnasion a palaistru, bývalou zápasnickou školu. V celém areálu byla spousta klenotnic na votivní dary. Každé z významných měst dalo postavit svou na důkaz své moci a velikosti a po staletí se zde uchovávaly dary bohům. Komplex musel být kdysi nesmírně výstavný. Tak například Leonidaion, ubytovna pro návštěvníky byla obklopena zahradami a fontánami.
Nejstarším sportem provozovaných na hrách byl běh na vzdálenost jednoho stadia, což bylo 600 stop (asi 192m). Postupně přibyly další disciplíny, diaulos by běh na dva stadia, dolichos byl vytrvalostním během na až 24 stadií (asi 4.5km). Pentathlon byl závodem obsahujícím běh, skok daleký, hod diskem a oštěp a zápas. Dále tu byly dostihové závody čtyřspřeží, pěstní a boxerský zápas nebo běh v plné zbroji.
Velikost olympijského stadionu byla těch 600 stop a původně neměl tribuny pro diváky. Přirozený sklon okolního terénu byl postupně využit sedátky z udusané hlíny. Nový stadion vybudovaný v 4 století př.nl. již nabízel tribunu a sedadla pro 40 tisíc diváků.
Hry se konaly vždy za úplňku zhruba měsíc po letním slunovratu a trvaly pět dní. Soutěžili tady i nejmocnější mužové své doby. Například v historických pramenech se uvádí, že v vozových dostizích zvítězil třikrát Filip II. Makedonský, otec Alexandra Velikého.
Z památek dnes zbyly jen ruiny, z většiny staveb se dochovaly jen základy nebo několik sloupů. Na špatném stavu staveb se podepsalo také několik ničivých zemětřesení, které tuto oblast v průběhu staletí postihly. Historii her a celého města přibližuje muzeum, ve kterém jsou vystavenou archeologické nálezy i makety někdejších staveb.
Zánik Olympie a jejích her přišel se zákazem uctívaní pohanských kultů zavedeným císařem Theodosiem I., který roku 394 olympijské hry zakázal. Poslední Olympiáda starověku se tak konala roku 393, olympijská chrámy byly zbořeny a tisíciletá tradice byla ukončena. O zhruba sto let později byla zničena i ohromná socha Dia Světovládce a Olympia upadala v zapomnění. Tradice olympijských herbyla obnovena první novodobou Olympiádu v Athénách roku 1896. S výjimkou první a druhé světové války se dál konají každé čtyři roky a olympijský oheň se zapaluje tady v Olympii a běžci jej štafetou přenášejí do místa jejího konání.
Irena Hrušková | 26.5.2011
Aktuální počasí v destinaci
|
14,2°C
|
Předpověď počasí |