Kartágo – nesmrtelnost punské říše

„Ceterum autem censeo Carthaginem esse delendam – ostatně soudím, že Kartágo musí být zničeno“, touto proslulou větou končil každý svůj proslov římský senátor Marcus Porcius Cato. Jeho přání se nakonec roku 146 př.n.l. skutečně vyplnilo a po třetí punské válce Římané svého rivala, mocné Kartágo srovnali se zemí a provedli to opravdu dokonale.

Město bylo kompletně vypáleno a zcela zničeno. Zem byla dokonce posypána solí, aby už na ní nic nerostlo. Tak silná byla touha Říma zlikvidovat nenáviděného rivala. Z punského Kartága se nedochovalo nic, tedy nic nad zemí. Pouze archeologické vykopávky hrobů a historické záznamy dnes dokládají existenci a někdejší bohatství i slávu této kdysi tak pyšné říše.

Z Kartága nic nezůstalo, přesto se však zapsalo nesmazatelně do historie a jeho odkaz se stal nesmrtelným. Vždyť kdo by neznal jméno Hannibal a přechod jeho sloní armády přes Alpy až k samotným branám Říma. Nebo legendu o královně Dídó a princi Aeneaovi, který se zde zastavil na své plavbě domů z Trojské války.

Město podle legendy založila právě královna Dídó, která vedla skupinu Féničanů z Tyru, kteří připluli na pobřeží severní Afriky, aby založili nové království. Místní vládce dovolil Dídó obsadit půdu o velikosti oslí kůže, ta ho však obelstila tím, že ji nařezala na tenké proužky a ohraničila jimi území, které pojmenovali Kart Hadašt – Nové město.

Založení města se odhaduje na 9. století př.n.l. a během tří století se Kartágo vypracovalo v mocné město. Jeho nejsilnější stránkou byly námořnické schopnosti Féničanů, neboli Punů, jak se Féničanům z Kartága říká. V kombinaci se svým obchodním talentem na moři neměli konkurenci a brzy vybudovali mocné obchodní impérium. Archeologické vykopávky dokonce dokládají existenci dvou samostatných přístavů, pro obchodní a válečné loďstvo. Tehdy zde kotvilo na 200 válečných galér. Vzrůstající moc Kartága byla však stále více trnem v oku jeho vzmáhajícímu se rivalu, říši Římské. Střet těchto dvou mocností byl brzy nevyhnutelný.

Do historie se tento zápas zapsal jako punské války, které sice byly celkem tři, ale v podstatě šlo o jeden vleklý konflikt, z něhož nakonec vítězně vyšel Řím. Punské války se datují do let mezi 218 př.n.l. a 146 a vzešla z nich taková jména Hannibal nebo Scipio Africanus. Pověstný přechod Hannibalovy armády i s válečnými slony přes Alpy až před brány Říma se zapsal do historie válečnictví.

Dnešní zříceniny jsou pozůstatky pozdějšího římského Kartága, obnoveného jako hlavní město římské kolonie Africa proconsularis. V té době bylo třetím nejdůležitějším městem celého Říma. Na přelomu 5. století bylo ovšem zničeno nájezdy Vandalů a za arabského vpádu během 7. století bylo zničeno úplně. Jeho pozůstatky byly pak použity při výstavbě Túnisu.

Zříceniny Kartága jsou dnes jen vzpomínkou na pyšné punské Kartágo. Zbyly po něm jen podzemní vykopávky a legendy o obětech prvorozených dětí temným punským bohům ve svatyni Tophet.