Keňská dívka, která nesměla mít sny

Muž miluje děti, manželka pro něj vůbec nic neznamená, i když porodí třeba jedenáct dětí. Je pro něj méně než jeho dobytek nebo kozy. Takhle se staví ke svým manželkám někteří muži přírodních národů po celé Africe. Ať už jsou to Masajové, Tsamajové nebo Hamaři. Tradice vyžadují po ženě, aby byla naprosto oddaná svému manželovi i kmeni, neměla žádná práva natož nějaké sny. Jen málo takových děvčat se dokáže vzepřít svému už napsanému osudu, aby opustily svou vesnici a začaly studovat. O tom všem vypráví nová kniha Barbory Walterové Benešové pod názvem Dívka, která nesměla mít sny. Román plný bolesti, utrpení, ale i naděje vydalo nakladatelství Brána už v únoru letošního roku. Tato beletrie sice není skutečným příběhem konkrétní ženy, ale je založena na faktech a čtenářům má především přiblížit svět, o kterém mnohdy nemáme tušení, že může v jedenadvacátem století existovat.

Vzepřít se osudu

I když je Afrika zemí, která nás mnohdy fascinuje nejen rozdílnou kulturou, ale i magickou krajinou, skrývá spoustu nebezpečí skoro za každým rohem. Nepochopitelné jsou pro nás i nesmyslné tradice a krvavé rituály, které ovšem pro tamější lidi mají smysl a bez nich by si život ani nedokázali představit. Jediný způsob, jak my civilizovaní lidé můžeme bojovat proti ostrým žiletkám mezi dívčími koleny je vzdělání a morální podpora těch, které se rozhodly zapudit rodinu, nenechat se obřezat a utéct mimo svou vesnici.

Skutečně silné ženy

V knize bojují dva čeští lékaři proti všem nástrahám Afriky. Po ukončení medicíny dostali díky svojí matce do jedné zapadlé keňské vesnice. Na to, čeho jsou svědky, je ovšem nedokázala připravit ani prestižní univerzita, na které se poslední roky připravovali. Při prvním setkání s ženskou obřízkou na vlastní oči začnou chápat, že to všechno, co o místních ženách četli je jen slabý odvar toho, co se tu děje ve skutečnosti. Utrpení a beznaděj je jejich každodenní náplní a snaha probudit se ráno znovu a žít další den plný bolesti a zoufalství chce notnou dávku odvahy.

Existují výjimky

Mezi těmi všemi tak ale žije jedna dívka, která hodlá svůj život změnit a nepodstoupit krvavou obřízku a nevzít si muže, kterého jí otec přidělil, i když se tím vystaví zapuzení od vlastní rodiny. Díky českému lékaři se jí to nakonec podaří a uchrání tak své ženství i svou důstojnost. A tou nejsladší výhrou je pro ni spokojený život v náruči muže, který si ji dokáže vážit a nenutí ji podstupovat žádnou bolest. „Nejhorší noční můry se splnily, teprve teď chápal, že Kehko není jen děvčetem, kterému chtěl zachránit život a naučit ho žít ve svém světě. Pochopil, že po třech měsících už je ženou jeho života, že ji opravdu miluje. Viděl před sebou tu mladičkou dívenku se zničenýma a zjizvenýma nohama. Celý život chodila bosa po prašných cestách a její nohy mohly o útrapách vyprávět hlubokými a špatně zhojenými jizvami. Miloval její pronikavý pohled téměř černých očí a zářící úsměv na hnědočervené kůži. ~Dívka, která nesměla mít sny, str. 259~

V rukách autorky

Barbora Walterová Benešová pracuje jako novinářka a miluje africkou kulturu, historii i náboženství, i když afrikanistiku nikdy nestudovala. S manželem, rodiči a čtyřmi dětmi žije v malé vesničce u Mělníka. V současné době píše pokračování románu Dívka, která nesměla mít sny. Více se o ni a jejich dílech můžete dočíst na webových stránkách spisovatelky walterova-benesova.webnode.cz.

Recenze knihy

„Příběh působí velmi reálně, a o to více se vám dostane pod kůži. Bezpráví a beznaděj vás vytáčí, ale jako tonoucí se chytáte toho malého stébla, kdy sledujete rodící se lásku. Ale má taková láska vůbec nějakou šanci, v tomto krutém, ale přesto i nádherném světě? Postavy jsou bravurně psychologicky propracované a čtenář se tak může vžít do mladých hochů, kterým zůstává rozum stát nad odlišností této země. Jejich neustálé hašteření je velkým odlehčením příběhu. Oba jsou schopni se mezi sebou dobírat i v době, kdy jim jde doslova o život. Ale nejde jen o ně, Barbora Walterová Benešová vám přiblíží i osud hamarské dívky Kehko a její matky Leily,“ píše Kateřina Müllerová na portálu Databáze knih. „Sloni,“ odfrkl si Mikeš. „Tohle by se nám v Praze nestalo, jó, zácpa nebo semafory, to jo, ale sloni?“ ~Dívka, která nesměla mít sny, str. 82~ „Ačkoliv jde o českou autorku, dokázala Barbora Walterová Benešová napsat knihu velmi poutavě a chvílemi až nestačíte žasnout, jak líčí Afriku i podrobnosti z tamního lékařského života. Chvílemi se vám totiž zdá, že musí sama být buď rodilý Afričan, nebo pochází z rodiny lékařů. Tato autorka opravdu psát umí a já se velmi těším na další pokračování knihy Dívka, která nesměla mít sny,“ uzavírá Kateřina Müllerová.