Hrad Rocca Scaligera v Sirmione na břehu Lago di Garda

Sever Itálie a medievální období, to jsou zkrátka synonyma prosperity a velkého rozkvětu. Dokladem toho je i jedna hodně zachovalá památka, hrad mocného rodu Scaligerů obklopený vodním příkopem, jenž by si mohl zahrát v nejednom historickém filmu nebo třeba pohádce. Vyrostl mezi léty 1277 a 1278, měl defenzivní funkci, a protože ležel na hodně strategickém místě, později byl obsazen Benátčany, kteří si tak zajistili moc poměrně daleko od bran svého města.

Scaligerové se chopili moci na začátku 13. věku

Sirmione bylo po pádu římského impéria obsazeno Langobardy (odtud také název Lombardie), aby se pak kolem roku 1000 stalo prakticky svobodným. Zkraje třináctého století pak upadlo do tenat mocných scaligerských knížat, pánů ve Veroně. A samozřejmě, hrad na sebe nenechal dlouho čekat, Sirmione samotné mělo silnou vojenskou posádku dokonce až do 19. věku, kdy se stalo součástí moderní Itálie.

O stavbu hradu se zasloužil jistý Mastino della Scala, přístup je sem pouze ze dvou mostů a strategické místo na kraji poloostrova posloužilo i jako přístav pro silnou scaligerskou námořní flotilu. Výhodou jistě byla i úrodnost okolí Lago di Garda, protože zdejší vinice nebo olivovníky vydělávají místní ekonomice dodnes zajímavé částky. Rozkvětu severní Itálie pak už vůbec nic nebránilo. Dnes je v rámci slavného hradu i muzeum ukazující historii regionu v době antiky nebo středověku.

Kostel svatého Petra z časů nadvlády Germánů

Langobardi vtrhli na sever Itálie v době, kdy upadala vláda Ostrogótů a zanechali za sebou četné dědictví, třeba v podobě kostelu svatého Petra z poloviny osmého století, jenž prošel v Sirmione ve čtrnáctém věku náročnou rekonstrukcí. Samozřejmě nejde o jedinou památku na dávné časy, protože v okolí Lago di Garda je třeba městečko Salo, centrum někdejšího Mussoliniho italského státu.