Ani – ruiny staré Arménie

Pozůstatky někdejšího hlavního města Arménie leží na území Turecka, a to přímo na ostře hlídané turecko – arménské hranici. Návštěvníky sem láká především jeho nedostupnost a atmosféra, protože z někdejší pýchy Bagratovské Arménie toho tady už příliš nezbylo.

Ani bylo donedávna obtížně navštívit právě z důvodů jeho hraniční polohy. Do této zóny se střídavě buď vůbec nepouštělo, nebo zde bylo možno pobýt za doprovodu vojáků a bylo přirozeně zakázáno fotit. Měli jsme ale štěstí, v době naší návštěvy byla už situace lepší a mohli jsme se v Ani pohybovat bez dohledu vojenské hlídky a bylo možné i fotografovat. Je ovšem otázkou jak dlouho to vydrží. Turecko – arménské vztahy nejsou a vlastně ani nikdy nebyly dobré.

Ponuré město Kars je nejbližším místem, odkud se můžete k Ani vypravit. Je vzdáleno asi 45 km a dřív tady bylo nutné nechat si vystavit povolení, které dnes už ale není třeba. Jedinou místní zajímavostí je pevnost nahoře na kopci, která byla dřív zapovězenou vojenskou zónou a dnes je z něj park. Všichni místní ale hned budou vědět, že míříte do Ani.

Ani leží na planině vedle strmé rokle, kterou protéká řeka Arpa Çayi. Za touto roklí už je Arménie. Z kdysi krásného města zbylo jen několik roztroušených polorozbořených byzantských kostelíků. Staří Arméni byli mistry ve zpracování kamene a i z těchto pozůstatků je to stále vidět.

V podstatě jedinou větší stavbou jsou pozůstatky hradeb s bránou Arslan Kapisi (Lví brána) z 10. století. Její jméno pochází od seldžuckého lva na vnitřní stěně a je poslední z původních čtyř bran, které kdysi do města vedly. Kostel Spasitele z 11. století dnes vypadá trochu zvláštně, protože roku 1957 ho polovinu uťal blesk. Nejkrásnější, i když v podstatě jediné dochované fresky najdete v kostele Tigran Honents, který je nejlépe dochovanou stavbou v Ani.

Jméno města pochází zřejmě od perské bohyně Anahid. Rozvoj města začal někdy v 5. století. Díky své poloze na trase karavan Ani prosperovalo. Svůj vrchol zažilo v 10. století, kdy sem roku 961 král Ashot III. přesunul z Karsu hlavní město říše. Populace města pak brzy dosáhla 100 tisíc obyvatel a mocné Ani dále vzkvétalo.

Moc Ani byla později omezena úpadkem Byzance a krátkou seldžuckou nadvládou. Další dvě století zde pak vládlo sice oslabené, ale nezávislé Arménské království. Zkázu Ani přinesly Mongolské nájezdy v 13. století, které společně se zemětřesením a změnou obchodních tras vedly nakonec vedly k opuštění města.