Istanbul - neoficiální hlavní město Turecka

Čtrnáctimilionový Istanbul v Turecku přitahuje turisty nejen díky typicky jižanské atmosféře. Prim hraje i místní bohatá a poměrně neklidná historie, která dala za vznik řadě architektonických skvostů a dala Istanbulu tvář, kterou mohou návštěvníkům nabídnout snad jen nesmrtelné lokality, jako je Florencie, Řím, Paříž či Petrohrad.

Byzantion, Konstantinopol (pro východní Evropu Cařihrad), Istanbul. Takto se měnilo jméno města v běhu staletí. První zmínky o stálém osídlení se datují do roku 660 před Kristem, kdy sem zavítali řečtí kolonisté, slávu města později pozvedl císař Konstantin a mnozí jeho následovníci. Od poloviny patnáctého století tu vládli Osmanští Turci, kteří vystřídali původní byzantské vládce.

A právě z doby Osmanů pochází jedna z nejzajímavějších místních architektonických památek. Konkrétně jde o palác Topkapi, který sloužil čtyři dlouhá staletí jako oficiální rezidence tureckých sultánů. Ti odtud mezi léty 1465 – 1853 řídili dobývání Evropy, které se jim u Vídně málem podařilo dovést k dokonalosti. Čtyři nádvoří, obrovské zahrady a rozloha sedmdesáti hektarů dodává této stavbě na skutečné impozantnosti. Při celodenní prohlídce si můžete prohlédnout například vzácnou klenotnici se sultánovým trůnem s 25 tisíci perlami nebo si projít místní parky, ze kterých je krásný výhled široko daleko.

Pohled na Galatskou věž z paláce Topkapi (Turecko)

Zapomínat ale nesmíme ani na dvojici mešit, které v posledních letech navštívily miliony turistů z celého světa. Starší z nich je Hagia Sofia (Aya Sofia), která byla postavena v šestém století za vlády císaře Justiniána. Po celý středověk šlo o největší stavbu na světě, kupole sahá do výšky 55 metrů. Krásné mozaiky a slavná Císařská brána Vám doslova vyrazí dech. Turisté sem mají přístup od roku 1934, kdy chrám přestal sloužit výhradně náboženským účelům a stal se jedním obrovským muzeem, chátrající svatostánek zachránila i finanční injekce od společnosti UNESCO.

Modrá mešita, či též mešita sultána Ahmeda (nacházející se hned naproti Hagie Sofie), se pyšní šesticí minaretů (což vlastně může mít podle pravidel Islámu jen minaret v Mekce a většina mešit má minarety maximálně dva). Čtyři staletí stará stavba představuje vrcholnou nádheru islámské architektury, stěny zdobí více než dvacet tisíc dlaždic a kolem dokola byste napočítali 250 oken. Ale při návštěvě pozor, ať nerušíte modlící se věřící, tento chrám svým účelům na rozdíl od svého souseda z náměstí Sultanahmet ještě pořád slouží.

Jeden z vchodů do Velkého bazaru (Turecko)

V Istanbulu můžete dále navštívit historickou čtvrť Galata, jejíž dominantou je obrovská věž z poloviny čtrnáctého století. A zajímavé je pak i to, že místní most symbolicky propojuje Evropu a Asii, nebo spíše evropskou a maloasijskou část Istanbulu.

Kdybyste měli zájem o nějaký ten suvenýr, zkuste se podívat na Velký bazar (Capali Carsi). Ten funguje více než pět století, najdete tu nejen rozsáhlé tržiště, ale i bezpočet restaurací, kaváren, ale i mešit. Smlouvání je základem blízkovýchodního obchodu, takže se nebojte vyhádat si lepší cenu. Textilie, šperky nebo nějaké dobrůtky z místní kuchyně – k mání je opravdu vše, na co si jen vzdáleně vzpomenete. Mlsným jazýčkům určitě zalahodí místní kebab.

V Istanbulu ale nejsou jen mešity, trhy a palác Topkapi. Najdete tu i podzemní cisternu Yerebatan Sarnici. Ta funguje již od šestého století a její kapacita činí osmdesát tisíc kubíků. Císařský palác si zkrátka vyžadoval velké množství vody – ta se dopravovala ze vzdálených lesů díky tradičním římským akvaduktům. V samotném městě je cisteren na šedesát – ale jen tuhle jedinou si mohou prohlédnout turisté, takže návštěvu určitě nevynechejte, vždyť je jen pár kroků od obou nejznámějších mešit.