Sultánský palác Topkapi v Istanbulu
Turecký Istanbul není městem, které by bylo známé pouze mešitami, byt se to díky jejich neobyčejné impozantnosti, letitou proslulostí a samozřejmě i vysokému počtu může tak jevit. Neměly by však svou významností zastínit další monumenty jedné z tureckých metropolí a historického střediska Malé Asie.
Historicky jsou sakrální stavby sice podstatně důležitější než dnes, svou roli však vždy hrály také stavby světské. Jednou z takových budov bývala sídla panovníků, v případě Turecka sultánů. Pokud se jedná o Istanbul, pak patrně nejzásadnější roli hrál v jeho dějinách palác Topkapi – jakožto oficiální rezidence sultánů sloužil dokonce bezmála čtyři sta let, konkrétně mezi lety 1465 a 1853. V době největšího rozkvětu zde působilo na čtyři tisíce sluhů, kteří se starali o absolutní pohodlí a bezpečnost svého sultána.
Tyčí se nad městem v místě nazývané Serailový mys, tedy poměrně blízko moře – tam, kde se střetává Marmarské moře, Bospor a zátoka Zlatý roh. Ačkoliv dnes je známý především turistická atrakce, dříve se jednalo o vskutku stěžejní stavbu, v dobách největšího rozkvětu ji obývaly až tisíce osob, které sloužily sultánovu dvoru. Vystavěn byl za sultána Mehmeda II., který se zasloužil o dobytí Konstantinopole v roce 1453 (chcete-li Cařihradu) – tím v podstatě převrátil tehdejší evropskou politickou situaci naruby a poslal dějiny zcela jiným směrem.
Palácový komplex zahrnuje kromě čtyř hlavních nádvoří a rozsáhlých zahrad také celou řadu menších přidružených budov, v průběhu své existence byl totiž mnohokrát rozšiřován, a ačkoliv jeho monumentálnost několikrát ohrozily katastrofy (zemětřesení na počátku šestnáctého století či požár o šest desítek let později), byl prakticky neustále nějakým způsobem rekonstruován a obnovován.
Fungovala zde dokonce škola, sultán zde pochopitelně měl prostory pro své janičáře (tj. elitní jednotky osmanské armády), harém a prostory pro uchovávání sultánova bohatství. Celý tento skvost se rozkládá na ploše velké zhruba sedm set tisíc metrů čtverečních (Astronomické a takřka nepředstavitelné číslo, že? Takový Vatikán je zhruba poloviční.), takže jestliže máte zájem o jeho důkladnou prohlídku, strávíte na nohou takřka celý den, nicméně není třeba naříkat na prošlapané boty a puchýře. Prohlídka totiž zcela určitě stojí za to, neboť na místě přetrvává atmosféra dávných dob a návštěvník má pocit, že se na okamžik ocitl v roli sultánových poddaných (pokud ne rovnou v kůži samotného sultána).
Význam paláce Topkapi však v průběhu staletí začal postupně klesat a s tím, jak na březích bosporské úžiny vznikaly nové paláce, sultánové opouštěli svůj původní a ten pomalu ztrácel svou důležitost. Funkční se zachovaly čtyři jeho součásti: klenotnice (dodnes velmi vyhledávaná turisty, najdete zde třeba sultánův trůn, který zdobí na 25 tisíc perel a je opravdu krásnou ukázkou někdejšího bohatství osmanského impéria, mj. lze zmínit i dýku z roku 1741, která byla původně darem pro perského šáha, ale i plášť, údajně patřící proroku Mohamedovi), knihovna, mešita a mincovna. Na místě mincovny je dnešní archeologické muzeum, jehož návštěva rozhodně nebude od věci.
Na svém místě také dodnes stojí vysoké hradby, jejichž význam dnes již není prakticky vůbec nijak podstatný, dříve však chránily celý palác a zejména jeho nejdůležitějšího obyvatele, sultána, před okolním světem. Ten se na veřejnosti ukazoval pochopitelně jen velmi zřídka a své soukromí si pečlivě střežil.
A až si to všechno projdete, navštivte park Gülhane, který se rozkládá kolem celého paláce. Budete zde mít opravdu pěkný výhled na celý Bospor.
Marek Kos | 22.10.2014
Aktuální počasí v destinaci
|
11,3°C
|
Předpověď počasí |