Oaxaca – barokní klenot jižního Mexika

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Oaxaca de Juaréz (Mexiko)
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Oaxaca de Juaréz (Mexiko)

Mexiko sestává celkem z 31 států, z nichž dnes bude řeč o státu Oaxaca, jehož hlavním městem je stejnojmenná metropole zapsaná na seznamu světového dědictví UNESCO (mimochodem v celém státu Oaxaca bychom nalezli celkem hned pětici takových památek).

Město Oaxaca (přesněji Oaxaca de Juaréz) se nachází v jižním Mexiku, v pohoří Sierra Madre del Sur, v nadmořské výšce 1555 metrů. Představuje domov pro bezmála šest set tisíc obyvatel, počítáme-li i oblast přilehlých devatenácti menších obcí. Historické dědictví tohoto města je vskutku unikátní. V době španělské kolonizace zde vznikla bohatá barokní zástavba, která dnes tvoří historické jádro a hlavní turistické lákadlo.

Oaxaca byla původním zapotéckým sídlem

První dobyvatelé sem přišli v roce 1521 a o několik let později založili na místě bývalého zapotéckého sídla vlastní osadu, kterou původně pojmenovali Segura de la Frontera, a posléze změnili jméno na Antequero podle stejnojmenného španělského města. Tento název se používal celých tři sta let, dokud nebylo Mexiko v roce 1821 vyhlášeno suverénním státem. Přídomek de Juaréz dostalo město na počest zdejšího rodáka, mexického prezidenta Benita Juaréze. Druhým slavným rodákem je jeho následovník, prezident-diktátor Porfirio Diaz, jehož vláda vyústila v počátcích dvacátého století v tzv. mexickou revoluci.

V počátcích existence dnešní Oaxacy tu měl sídlo i samotný Hernán Cortés, velitel španělských conquistadorů. Kdo má zájem o podrobnější historii místní oblasti, udělá nejlépe, navštíví-li samotný palác vlády státu na centrálním náměstí (zvané tradičně Zocálo). Na zdejších zdech se pak může obdivovat pečlivě vytvořeným nástěnným malbám, které zobrazují zdejší dějiny od dob předkolumbovských až po dvacáté století.

Oaxaca je perlou španělské koloniální architektury

Kdo upřednostňuje sakrální památky, neměl by vynechat bohatě zdobenou katedrálu nacházející se na opačném konci náměstí. Ale ani v případě, že byste se nějakým nedopatřením vyhnuli návštěvě interiérů zdejších budov, nebudete litovat už jen při pohledu na panorama Oaxacy.

Španělská koloniální architektura poznamenala v podstatě každou původní budovu a město dnes představuje dech beroucí symbiózu starého a nového. Do kontaktu se můžete dostat i s místními zvyky, které jsou stále udržované, třebaže jejichž původní účel se z tradičního změnil spíše na komerční. Nezapomeňte ochutnat kulinářské speciality včetně „ohnivé vody“ mezcala či smažených kobylek. A s trochou štěstí zaslechnete stále živý původní jazyk, ačkoliv většina místních se spolehlivě domluví kromě španělštiny a občas anglicky.

Pokud budete v Oaxace nesmíte vynechat výlet na nedaleký Monte Albán, kde jsou pozůstatky zapotéckého města. Jak název napovídá je Monte Albán kopec na jehož vrcholu si dnes můžete prohlédnout pozůstatky chrámů, observatoří nebo hrobek.

Booking.com