Gíza - nezničitelný památník faraonů

Čtyři a půl tisíce let. Tak dlouho již vzbuzují úžas. Jsou symbolem a ztělesněním Egypta a nejspíš také nejznámější památkou na světě vůbec. Jsou také jediným dochovaným ze starověkých sedmi divů světa. Bylo toho o nich tolik napsáno a nafilmováno, že trojici pyramid v Gíze zná opravdu snad každý. Faraoni vytvořili skutečně jedinečný a asi i nezničitelný památník své doby. Tajemství pyramid nebylo vlastně dodnes zcela rozluštěno. Dosud zůstává záhadou jak vlastně byly postaveny a také jaký byl vlastně jejich skutečný účel.

Pyramidy byly hrobkami faraonů, ale jejich funkcí bylo také uchovat faraónovu životní sílu. Měla spojovat svět smrtelníků se světem bohů, byla přenosem kultu slunce. Pyramidy v Gíze postavili otec, syn a vnuk - faraóni čtvrté dynastie Staré říše v době 2600 - 2475 př.n.l.

Velká Cheopsova pyramida je bezesporu vrcholem „pyramidální“ architektury a je také pyramidou největší. Postavil ji faraon Cheops, jehož jméno je také někdy psáno jako Chufu. Vládl v období 259-2566 př.n.l. Jeho pyramida měří 137 metrů a je postavena z 2.3 milionu kvádrů, z nichž většina váží kolem 2.5 tuny. Původně byla pyramida ještě vyšší, asi 146 metrů. Orientace chodeb v pyramidě není náhodná a má souvislost s astronomií.

Vedle Cheopsovy pyramidy se nachází Muzeum sluneční bárky. Je to prosklená stavba, která obsahuje 43 metrů dlouhý cedrový člun, který byl nalezen v jámě odkryté vedle pyramidy. Nejspíš je nestarším nalezeným plavidlem na světě. Bárka byla jednou ze série lodí, které byly zakopány vedle pyramidy, nejspíše proto aby mohly provézt faraóna do podsvětí.

Z většiny fotografií člověk získává pocit, že pyramidy se nachází na osamoceném pouštním místě, ale ve skutečnosti jsou na dohled káhirských sídlišť. Při příjezdu po hlavní třídě ke Gíze tak najednou uvidíte vykouknout pyramidu mezi věžáky. Pyramidy jsou vidět z většiny vyšších budov v Káhiře, i když smogová clona neposkytuje příliš dobrý výhled.

Druhá Chefrenova pyramida je vysoká 136.5 metru. Nachází se uprostřed a rozeznáte ji snadno podle špičky ze zbytků vápence na vrcholu. Kdysi byly všechny tři pyramidy celé pokryty bílým leštěným vápencem. Tento mnohem odolnější materiál než nyní odkryté kvádry byl postupně použit na jiné stavby. Dnes z něj zbyl pouze tento kousek na vrcholku Chefrenovy pyramidy. Postavil ji Cheopsův syn faraon Chefren neboli Chafre anebo také Rachef. Může se opticky zdát vyšší než Cheopsova pyramida, ale je to proto, že se nachází na vyvýšeném místě.

Menkaureova pyramida je nejmenší ze všech tří pyramid. Její stavitel Menkaure neboli Mycerinos byl Chefrenovým synem a jeho pyramida měří 62 metrů. Mamlúkové se kdysi pokusili prorazit do pyramidy díru, ale příliš neuspěli a tak toho nakonec nechali.

Legendární Sfinga tak trochu mate tělem. Oproti tomu jak působí na fotkách je vlastně docela malá. Tedy malá v kontextu pyramid. Mamlůkové a Napoleonovi vojáci Sfingu připravili o většinu jejich vousů. O nos přišla již dřív e, někdy během 11. a 15. stoletím. Sfinga je vytesaná z jednoho bloku vápence. Měří asi 57 metrů na délku a 20 metrů na výšku. Sfinga leží na okraji zádušní cesty k Chefrenově pyramidě a vznikla zřejmě také za vlády tohoto faraóna, jehož rysy nejspíš i nese. Mnozí archeologové však dnes tvrdí, že Sfinga pochází z doby jeho otce Cheopse. Na hlavě má staroegyptskou pokrývku hlavy nemes a znázorňovala nejspíš strážce pohřebiště boha Horemacheta. Během toku času byla Sfinga několikrát zcela zanesena pískem a opět vyhrabána. Název sfinga nepochází z Egypta, ale od starých Řeků, kterým připomínala jejich mytologické zvíře.

Postát si v klidu ve stínu pyramid a vychutnat atmosféru toho starého tajemného místa není zcela jednoduché. Turistů je tady neustále plno, i když na velké Gízské plošině se celkem ztrácí. Každého návštěvníka však rychle atakují nabízeči projížděk na velbloudech, koních, prodavači cetek a tak podobně. O bakšiš se také pokoušejí i vojáci, kteří tady neustále patrolují kolem. Raději si jich moc nevšímejte, nejčastěji se snaží ukázat například „to nejlepší“ místo pro fotku a tak podobně, ale stejně jde jen o to vymámit z vás nějaký ten peníze za nevyžádanou službu.

Bez ohledu na všechen ten ruch kolem má tohle místu svou atmosféru. Až člověk přijde k pyramidám pochopí, že si někteří lidé myslí, že tak velkolepé stavby nemohli postavit obyčejní lidé a ještě před tak dávnými časy. Něco takového bychom i s veškerou naší technikou nejspíš nepostavili ani dnes. Dokonce i spekulace o mimozemšťanech nebo tajemných schopnostech a neznámé vyspělosti zaniklých civilizací najednou nevypadají až tak směšně.

Jedno je jisté. Posedlost faraonů Cheopse, Chefrena i Menkaurea nesmrtelností se naplnila. Jejich pyramida přežily již několik tisíciletí a možná tady budou navěky. A s nimi jejich jména a doba, která tak nebude nikdy zapomenuta.