Mostar je stotisícové město a symbol moderní historie

Mostar (Bosna a Hercegovina)
Mostar (Bosna a Hercegovina)

Na jihu Bosny a Hercegoviny najdeme nejen povodí řeky Neretvy, ale také město, ve kterém se psaly moderní dějiny Balkánu. Krutá občanská válka v bývalé Jugoslávii měla několik fází, jedna z nich se odehrávala i v Mostaru. Chorvatská armáda zničila starobylý most, který stavěli ještě osmanští architekti na rozkaz Sulejmána Nádherného. Ikonická stavba nakonec vyrostla z popela, o obnovu se postarala turecká firma. Pojďme si ale projít i samotné město, které má hodně zajímavá zákoutí. Poměrně vysoká nadmořská výška a blízkost horských oblastí Čabulja nebo Velež na vás dýchne romantickou atmosférou.

První písemná zmínka sahá do středověku

Poprvé je Mostar v pramenech zmíněn v roce 1452, ale jen o pár let později ovládají oblast Osmané a ti se postarají o stavební úpravy, nakonec i o mohutný kamenný most, který nakonec nahradí původní dřevěnou konstrukci. Zajímavými turistickými cíli jsou bezesporu i Sarajevo nebo blízký hrad Počitelj, pojďme se ale věnovat právě Mostaru, kde sídlí od sedmdesátých let minulého století také univerzita. Stará mešita z roku 1557, jíž stavěl jistý Mimar Sinan, ale také židovský hřbitov, tříhektarový zelený park Zrinjevac nebo kříž nad Mostarem z roku 2000, jenž se tyčí až do třiatřicetimetrové výšky, to jsou další pamětihodnosti bosenského centra. Podobně jako v Sarajevu, i tady se dočkáme řady historických památek.

Připomeňme si slavné mostarské rodáky

Kdo se narodil v Mostaru? Tak například literáti Aleksa Šantič a Jovan Dučič, ale také fotbalová legenda Boro Primorac, která zanechala stopu i v Arsenalu Londýn. Vzhledem k jugoslávské basketbalové tradici nelze nevzpomenout Bojana Bogdanoviče, 203 centimetrů vysoké křídlo si totiž zahrálo i v prestižní NBA. Zmínit musíme i stříbrného olympijského medailistu z fotbalového turnaje v roce 1956 Muhameda Mujiče.

Rekonstrukce se nedočkal jen most

Stari most je sice nejznámější stavbou Mostaru, která za válečných let utrpěla, ale Karadoz-Begova mešita měla velmi podobný osud. Osmanská architektura ze šestnáctého století s nebývale vysokým minaretem vyrostla na místě někdejšího katolického kostela svatého Štěpána. Utrpěla velké škody za druhé světové války a bohužel těžce zkoušela i během občanského konfliktu v devadesátkách. Drahá obnova v letech 2002 a 2004 se vyplatila, turistická atrakce se znovuotevřela veřejnosti v červenci 2004. Téměř jedenáctimetrový dóm a 35 metrů vysoký minaret, taková je řeč čísel u stavby z roku 1557.

Nesmí chybět ani další osmanské památky

Turecké lázně jsou samozřejmostí, osmanští dobyvatelé je stavěli i mnohem severněji a stavby odolaly zubu času obvykle opravdu na výbornou. Vzpomínkou na muslimskou moc v oblasti je i šestnáctimetrová Hodinová věž, která vznikla v první polovině 17. století ze zvonice kostela svatého Lukáše. Pokud se chcete dozvědět víc o Starém mostu v Mostaru, navštivte muzeum otevřené v roce 2006, kde čeká mnoho zajímavých informací. Mimochodem, město zdobí i česká stopa. Gymnázium tady stavěl český architekt František Blažek. Bylo to už ale hodně dávno, konkrétně na přelomu devatenáctého a dvacátého století.

Navštívit můžete řadu skvostů

Katolický kostel a františkánský klášter sv. Petra a Pavla, to je další ze staveb, které zdobí moderní Mostar a ukazují, že památky na islámskou a křesťanskou éru mohou být vedle sebe jako třeba ve Španělsku. A jak je to vlastně s obyvatelstvem? I když se poválečný stav téměř zdvojnásobil, mezi léty 1991 a 2013 ubylo na dvacet tisíc lidí. Většinu ve městě tvoří Chorvaté, o něco méně lidí má bosenské občanství, malou menšinu mají Srbové.

Booking.com