Farafra - oáza beduínů
Farafra je nejspíš něco jako zapadákov mezi Západními oázami v Egyptě. Na první pohled Farafra není skutečně nijak výjimečně přitažlivá, ale po nějakém čase tady stráveném, začněte objevovat její svéráznou pitoresknost. Farafra je ostatně nejmenší ze Západních oáz a jedinou vesnicí je tady Qasr al-Farafra, i když v rámci vládního rozvojového projektu Nového údolí vyrostly ve zdejší sníženině další malé osady.
Oázu obývají beduíni a většina jich má libyjské předky. Zdejší komunita čítající necelých 3.000 obyvatel a zahrnující v podstatě čtyři široce rozvětvené rodiny je poměrně konzervativní a usedlá. Zdrojem obživy obyvatel je především zemědělské plodiny z palmových hájů. Oáza má bohaté háje rozdělené na zahrady plné oliv, datlí a dalších ovocných stromů. V oáze je na sto pramenů a studní, z nichž většina byla zřízena v rámci vládního zavlažovacího programu.
Nejatraktivnější na oáze je jednoznačně blízkost úžasné Bílé pouště, kterou můžete obdivovat již pár kilometrů odsud. Právě Bílá poušť sem láká stále více návštěvníků. Farafra dosud asi nejméně navštěvovanou ze Západních oáz, ale i tohle se postupně mění. Zatím tady není ani příliš rozvinuté turistické zázemí. Ne že by tedy na tom byly ostatní oázy v tomto ohledu nějak přehnaně lépe, ale ve Farafře je zatím v podstatě k dispozici jen jeden drahý a jeden levný hotel, takže na výběr příliš není, i když brzy se již prý dostaví další.
Na druhou stranu je vlastně dobře, že je to tak jak to je a do oáz prozatím nemíří hromadná masová turistika, protože ta by změnila jejich tvář k nepoznání. Farafrou tak nejčastěji projíždí nezávislí baťůžkáři a druhou skupinou jsou individuální „safari tour“ v nablýskaných nových džípech káhirských agentur.
Do Farafry jsme se dostali na Silvestra. Zatímco snad všichni cizinci momentálně přítomní v oáze se účastnili monstr-akce „Silvestr v poušti“, my jsme se raději vydali na samostatný výlet do Bílé pouště přes den. Večer jsme si chtěli původně alespoň zajít na nějaké dobré jídlo, ale jediná zdejší restaurace v hotelu Al-Badawia již nevařila. Jednou z nevýhod Farafry je, že večer se tady nic dělat nedá, a to ani pojíst, takže nezbylo než si koupit flašku koly a zbylé koláčky z pekárny a strávili Silvestra v našem nepříliš pěkném pokoji toho jediného levného hotýlku.
Nejblíže Farafře je oáza Bahríja vzdálená 185 km. Zpevněná silnice z Bahríje byla postavena roku 1978, předtím to na velbloudech zabralo 4 dny a terrénímu autu jeden celý den. Obyvatelé Farafry však s Bahríjou v minulosti žádné styky příliš neudržovali, to spíš čas od času putovali do vzdálenější oázy Dachla, na velbloudech to byla tzv. Čtyřicetidenní cesta. Dnes do 300 km vzdálené Dachlypokračuje z Farafry silnice.
Nahoře nad vesnici se nachází pevnost „qasr“ postavená z hliněných cihel, ale z které už toho dnes mnoho nezbylo. Obyvatelé zde až do konce devatenáctého století nacházeli úkryt před nájezdníky z pouště. Každá z rodin zde měla k dispozici vlastní místnost a v období klidu tady skladovali zásoby. Jako v jiných Západních oázách i tady silné deště v 50. letech dvacátého století pevnost nenávratně poškodily.
Ve staré části města se můžete projít uličkami mezi starými hliněnými domky. Vzhledem k rozrůstající se populaci, ale všude v okolí vznikají betonové domy a tak oáza již dávno ztratila své původní kouzlo. V okolí najdete horské prameny jako Bir Sitta nebo Ajn Bišoj.
Nejzajímavějším místem v oáze je galerie svérázného místního umělce Badra. Tuto „oázu v oáze“ vybudoval v domě postaveném speciálně pro tento účel místní tradiční technikou a je plný rozličných uměleckých děl. Obrazy, figurky, malby, to vše zobrazuje život a obyvatele oázy. Když si je pořádně prohlédnete poznáte v nich skutečné lidi žijící v oáze. Místo má velmi příjemnou atmosféru, hraje tady příjemná hudba a sám autor s vámi bude rád rozmlouvat o svém díle a o oáze. Galerie zobrazuje nejlépe klid a jednoduchostFarafry.
Irena Hrušková | 13.12.2006
Aktuální počasí v destinaci
|
16,9°C
|
Předpověď počasí |