Štěpa ze světa 3 – Cesta přes Pakistán; 17.8.2004

Ahojda, jsem ted v Pakistanskem meste Lahore, je tu uz asijsky zivot, lide tu i spi s buvoly pohromade, vsude smrad, bordel, hluk, spoustu poutacu, chaos v doprave i v kramcich, skveli lide, jidlo a dobra nalada. Uz jsem konecne zjistil jak se ta zatracena konvicka na zachode pouziva, takze uz to nezjistujte :o) zrovna vyzivaji z mesity k modlidbe a je 20:15 mistniho casu. Pokud budete mit moznost navstivte Iran, stoji tato zeme za to a hlavne lide jsou fajn, priste bych tam chtel jet na mesic, mam i kontak na jednu holku, kvuli ktere byli problemy na ulici, ze se snama bavi. Jsou to opravdu ortodoxni muslimove. Myslel jsem, ze to nedopadne dobre, kdyz nas obestoupilo 25 lidi s nasranym vyrazem a pred tim na ni chalpy porvavali asi neco ne moc dobreho. Nicmene kontakt navazan a email mame, chi chi chiii.

V anglictine jsem se vubec nezlepsil, ale zato moje posunkova rec je na skvele urovni, verim ze z ni nekdy udelam statnice :o) Chodim tedka v muslimskem satu ortodoxnich Iranskych muslimu s turbanem, fotku mam, ale neni jak poslat. Kolega pojede do CR za mesic a poveze CD, tak mu dam instrukce. Pomalu si zacinam zvykat na svaby na pokojich, mame tu i standartni mravence, ale taky 10cm velke jesterky. Co se tyce jidla radeji nezkoumam co jime, jelikoz se stravujeme v levnych vyvarovnach, dnes jsem mel nejakeho zivocicha s sedou kuzi. Na krisu to melo velke kosti a tak me napada jen pes coz mistni tvrdi, ze je blbost nebo malej buvol. Proste to neresim a jim. Jo, zacina to jidlo pekne palit tady v Pakistane a maji tu skvelej caj s mlikem a cukrem, nevim jak jej delaj, ale je vybornej. Dnes vecer jsem jel poprve riksou a myslim, ze jsem mel docela strach, neda se to k nicemu prirovnat, kdyz se prodira v rychlosti mezi oslama, autama, lidma a vsim moznym a ma po stranach treba par centimetru mezeru a to skoro nezpomaluje.

Dnes jsme se u jedne poulicni vyvarovny seznamili s mistnima klukama, pozvali nas na limonadu a do ZOO, byli fajn jeden studuje muziku na vejsce a ten druhej nevim. Nakonec oznamili ze jseme jejich hosty v Pakistane a ze dalsi dva dny co jsme v Lahore se nam budou venovat. Mame z toho se Standou radost, jelikoz koupit listky treba na vlak, je pro nas nepredstavitelnej problem. Jsou dve fronty u jedne si koupis listek, ale musis tam byt presne v danou hodinu jinak ti jej neprodaj a v druhe fronte dostanes na ten listek razitko, muzu vam rict ze jsme se ty listky snazili se Standou koupit dobre 4 hodiny bez uspechu. Bud jsme byli ve spatny fronte nebo ve spatny cas a nakonec byl vlak vyprodan. Pak se nas ujal Sultan Ali a vyridil nam je, za coz mu moooc dekujem ;O) Na Iransko-pakistanskych hranicich jsem zazil teploty okolo 60 stupnu a mohu rict, ze sedet tesne u krbu je o proti tomu pohodicka, obzvlast kdyz se zvedne vitr s piskem. V tom vedru jsme jeli z Taftanu do Quetty bez klimatizace tj. 590 km v nejakem starem rozdrkocanem busu.

V Quette jsme zas videli uprostred krizovatky lezet mrtveho kone a lide zde jednali jako by to bylo uplne normalni, docela sok. Pak jsme jeli 29 hodin vlakem na kterej nam Sultan Ali koupil listky. Vlak jel pousti, horama a nakonec uz krajinou s bavlnikovejma planatzema, rizovejma polickama a palmama. Meli jsme listky do ekonomicke tridy s lehatkem. Bylo to poprve co jsem mel koupene lehatko ve vlaku, ale moje predstava byla prece jenom jina :o) Vlakem jsme urazili neco pres 1600km a na konci cesty jsme dost pratel z vlaku, ale take jsme vypadali jako cunata a obzvlast muj batoh, jak kdyby jej vlaceli pousti samej jemnej pisek. Standa vypadal jak belzebub a arabove se na nej chodili divat s tim, ze mu nabizeli sampon a mydlo. Standa vsak jiz rezignoval a rekl ze vydrzi do Lahore.

Za posledni 3 dny jsme snedli dve hrste ryze, pul maleho mufika k caji a ja cinskou polivku, neni proto divu, ze jsme vzali nadrazni restauraci v Lahore utokem. Vyhralo to kure s rejzi, jaj to byla dobrota. No nic budu radeji koncit nebo to snad ani neprectete do konce.
Mejte se krasne a napiste co je noveho

Stepa

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".