Kambodža – Praktické informace

Nejvíce praktických informací, hlavně co se týče cen, ubytování a dopravy, najdete na www.itisnet.com (s tím co je tam se v podstatě dá vystačit, i když už nebudete mít nic jiného).

Vysoce užitečná, zejména pro pozemní cestu, je pravidelně aktualizovaná výborná stránka www.talesofasia.com – informace o vízech, dopravě, jednání s dohazovači apod. Dále se mrkněte na www.lonelyplanet.com a jeho diskusní fórum.

Z tištěných průvodců je určitě praktický Lonely Planet „Cambodia“ (v Kambodži jsme viděli prodávat jeho padělky za cca 5$, v Bangkoku je rozšířený prodej použitých průvodců za dobré ceny). Pokud jedete víc zemí JV Asie, tak je řešením LP „South-East Asia on shoestring“ (2001, anglicky), ale množství užitečných informací o jednotlivých zemích je tam samozřejmě vzhledem k rozsahu limitované. V roce 2003 vyšel český překlad tohoto průvodce rozdělený na dvě části: Jihovýchodní Asie pevnina a ostrovy (aktuální k 2001). V 2006 vyšlo nové vydání průvodce RG Jihovýchodní Asie (zahrnuje Kambodžu, Hongkong, Laos, Filipíny, Singapur, Thajsko, Vietnam).

 Vízum do Kambodže

Kambodžské vízum není nutné zařizovat předem, získáte ho bez problémů buď v Bangkoku, při příletu nebo příjezdu z Thajska a Vietnamu do země. Turistická víza se vydávají vždy jen na jeden vstup na 1 měsíc pobytu, business víza se vydávají na 3 měsíce pobytu.

Ambasáda Kambodže v Bangkoku: 185 Ratchadamri Rd.Lumpini park, otevřeno po-pá 8:00-11:00, autobusy č.15, 7. Vízum na 1 měsíc stojí 1000B nebo 20$ (na 3 měsíce 25$). Platnost víza je 3 měsíce ode dne vydání. Potřeba je 1 foto, kopie pasu, vydání následující pracovní den.
Vízum je možné získat také na konzulátech ve Vientiane, Hanoi a Ho Chi Minhově městě. V Phnom Penhu by mělo být možné vízum prodloužit vízum na imigračním úřadě (ul. 154+ 51 Pasteur, 3$/den, 40$/měsíc, poplatek 2000R).
Seznam ambasád Kambodže ve světě:  http://www.embassy-worldwide.com/country/cambodia/.

Víza při příjezdu: nejjednodušší způsob, na 1 měsíc 20$, business vízum na 3 měsíce 25$, je potřeba pas a 1 foto. Na thajské hranici je inkasováno v bahtech a vychází to v přepočtu dráž 1000B/1500B. Podle informací z roku 2003 je vízum při příjezdu možné získat na těchto místech:
Letiště: Phnom Penh, Siem Reap
Kambodžsko – thajská hranice: Poipet / Aranya Prathet, Koh Kong – Cham Yeam / Hat Lek, O’Smach / Chong Chom
Kambodžsko – vietnamská hranice: Bavet / Moc Bai, Kaom Samnor / Chau Doc – Vinh Xuong (tady není vydávání víz zcela jisté).
Kambodžsko – laoská hranice: zde se víza nevydávají !

Vydávání víz na thajských přechodech je ověřené a bez problémů, stejně tak na obou přechodech z Vietnamu. Vzhledem k kambodžsko-thajským problémům v roce 2003 byla hranice uzavřena pro místní, pro cizince byla a je otevřena. Na vietnamských přechodech je vydávání víz zavedeno od roku 2003, takže v mnoha zdrojích se nevyskytuje. Jednoznačně nejinformovanější o aktuální situaci je server www.talesofasia.com, rozhodně doporučuji si tady pročíst informace o tricích dohazovačů apod.

My jsme kambodžské vízum vyřídili na hranici v Poipetu během cca 10 minut. Nepoužívejte služby dohazovačů a zprostředkovatelů. Tahle hranice je tedy dost nepříjemné místo, dohazovači jsou velmi neodbytní až nepříjemní, budou vás atakovat od prvního až do posledního momentu, vízum si však vyřiďte sami (a nevěřte jim, že to nejde).

Vízum je možné v Kambodži prodloužit o 30 dnů za 25$. Lze to např. v Department of Immigration přímo naproti letiště Pochentong. Pokud plánujete delší pobyt je levnější rovnou při příjezdu vyřídit business vízum platné 3 měsíce.

Ambasáda Kambodže v Berlíně: před odjezdem je možné vyřídit vízum na velvyslanectví v Berlíně www.kambodscha-botschaft.de(Benjamin-Vogelsdorff-Strasse 2, Berlin 13187, tel: 004930-4863 7901, e-mail: REC-Berlin@t-online.de). Vízové informace najdete také na www.embassy.org/cambodia. Je možné vyřídit i poštou, potřeba je pas, 2x foto, formulář. Vízum stojí 26 € hotově, šekem 29 € + bankovní poplatek 11 €, na poštovní poplatek je třeba přidat 10 €. Vyřízení trvá 5 dnů, express příplatek pro vyřízení na počkání je 40 €.

Velvyslanectví České republiky v Thajsku: (pro Thajsko, Laos, Kambodžu a Myanmar) www.mzv.cz/bangkok
Embassy of the Czech Republic, Ruam Rudee Soi 2, Ploenchit Rd., Bangkok 10330, tel: 00662/2555060, 2553027 email: bangkok@embassy.mzv.cz.

 Celní předpisy v Kambodži

Do Kambodže lze bezcelně dovážet věci pro osobní potřebu neobchodního charakteru v přiměřeném množství. Zakázán je dovoz a vývoz narkotik, zbraní, pornografie a rovněž starožitností. Pro dovoz a vývoz zvířat je potřebné zdravotní osvědčení. Povinná výměna valut neexistuje.

 Odlišná kultura Kambodže

Kambodža je buddhistická země a je nutné tomu přizpůsobit chování viz Odlišné kultury – Jak se chovat u buddhistů. Přestože je Kambodža královstvím stejně jako sousední Thajsko, není nutné dávat stejně úzkostlivě pozor na případnou urážku královského majestátu, král tady není vnímán ve stejně nábožné úctě.

Kambodža je jednou z nejchudších zemí na světě, stále ještě trpící důsledky zničení během války ve Vietnamu, občanské války a především drastické vlády Rudých Khmerů. Dosud jsou rozsáhlá území zaminována a poseta nevybuchlou municí (více v kapitole Bezpečnost). V důsledku toho je v zemi obrovské množství zmrzačených lidí, jejichž často jediným zdrojem obživy je žebrání. Zejména na turistických místech bývá takových žebráků poměrně dost. Velmi časté je také žebrání dětí. V takto chudých zemích je toto sice složitá otázka, ale nezvykejte je na takový způsob obživy, raději jim dejte vydělat, třeba něco kupte od malých prodavačů.

Trochu nepříjemným je v Kambodži velmi výrazné předražování a různé švindlířské triky. Oproti třeba sousednímu Laosu je to dost výrazný rozdíl, přátelské úsměvy tady nemusí být vždy zcela upřímné. Naštěstí ani tady ještě takoví nejsou všichni, stačí zajít trochu dál od těch nejvíce turistických míst. Nejhorší je to asi v Siem Reapu a u dohazovačů dopravy na hranici v Poipetu. Neustálé handrkování a nutnost tvrdého smlouvání už po čase může docela lézt na nervy. Na druhu stranu, měli jsme zážitky i opačné, které nám dojem z Kambodže zase vylepšily. Jako všude na světě i tady jsme potkali milé lidi, za jejichž přátelskostí se neskrývaly žádné postraní úmysly.

Jednání s dohazovači

Dohazovači jsou v Kambodži skoro na všechno, zejména na dopravu – ať už jde pick-upy, trucky nebo loď. Dále také na ubytování a na hranici nabízejí zařízení víz (to nerozhodně nevyužívejte, není žádný důvod). Nejvíce s nimi ale přijdete do styku u dopravy hromadnými taxi. Řidič se většinou odmítá zapojit, takže musíte cenu usmlouvat s dohazovačem. V každém městě bude na stanovišti pick-upů v podstatě obdobný chaos – množství aut, lidí, pytlů s rýží a do toho chumel neodbytných dohazovačů (a když říkám neodbytných, tak myslím zcela a naprosto neodbytně neodbytných).

Takový standardní dohazovač je většinou mladý suverénní kluk s mopedem a hrubými základy angličtiny. Mají tendenci považovat každého cizince za poměrů neznalého blbce, kterého je třeba opravdu pořádně natáhnout. Zmerčí vás ihned (zvlášť na „nováčky“ v zemi mají snad radar) a zbavit se jich nelze. Na druhou stranu je nutno vzít v úvahu, že je to prostě jejich práce a zdroj obživy, nicméně zejména v Poipetu připomínají spíš mafii. Tam je to opravdu pořádný zápřah na nervy, jinde jsou tihle hoši „snesitelnější“. Přesto, že jejich popis může být působit odstrašujícím dojmem, nejsou dohazovači nijak nebezpeční (a v porovnání s obíráním cizinců od českých taxikářů jsou v podstatě břídilové).

Triky a používané „bláboly“ se neustále vyvíjí, na nejnovější podfuky se mrkněte na již zmiňované www.talesofasia.com a v podstatě apriori nedůvěřujte ničemu co vám řeknou. Často jich zároveň smlouvá několik v tendenci hrát přesilovku. Pokud dohazovači předpokládají, že nevíte kolik to má stát, nahodí nejméně trojnásobek nebo i více. Smlouvání je často opravdu tvrdé, ale není důvod, proč platit víc než místní, hlavní zisk z předražené ceny jde stejně hlavně do kapes těch, kteří tady nejsou zrovna těmi nejpotřebnějšími. Nejde jen těch „pár dolarů“, ale taky o princip.

Nedejte na žádné pohádky o tom, proč je cena zrovna teď vyšší. Je dobré se ujistit, že jste si dobře rozuměli – za kolik, odkud kam, kolik lidí, batohů, atd. – vyplatí se tužka a papír nebo kalkulačka (v Poipetu po „nedorozumění“ ohledně ceny jsme museli přistoupit k simulovanému výstupu z auta, než to konečně vzdali). Co je velmi důležité – neplaťte nikdy předem dohazovači, ale vždy až po příjezdu na místo řidiči. Místní také neplatí předem, takže proč byste měli vy ? Existuje riziko, že byste po příjezdu byli nuceni zaplatit znovu, či byli vysazeni jinde, než bylo dohodnuto apod. Přestože dohazovači po nás pokaždé zkusili chtít zaplatit předem, po našem odmítnutí na to vždy bez dalšího dohadování přistoupili.

Snažte se vždycky co nejvíc působit dojmem, že víte co děláte – že tady nejste poprvé (pokud tady tedy poprvé jste). Pokud nebudete jen tak stát, listovat v průvodci, zmateně se rozhlížet a vyptávat se na ceny, začnou předpokládat, že už jste tudy dříve jeli a jednání to dost urychlí. Handlování s dohazovači se sice nevyhnete, jsou úplně všude, ale měli byste vědět, kolik byste měli platit a jak s nimi nejlépe jednat. Prostě „oberou“ vás potud, pokud se necháte. Z druhé strany, čím dřív pochopí, že to nepůjde, tím dřív budou spokojeny všechny strany. Cizinci jsou totiž pro řidiče výhodní, rychleji naplní auto (zvlášť pokud si kupují dvě místa na osobu, což tedy někdy doporučuju) – tzn. že se dříve jede a rychleji vydělává.

Co se týče hromadných taxi – pick-upů, radí se také prostě se vůbec s nimi nebavit, nesmlouvat, nastoupit a po příjezdu prostě zaplatit normální místní cenu, tak jak to dělají místní lidé, ceny jsou totiž ve skutečnosti „dané“. Z vlastní zkušenosti ovšem musíme říct, že to sice vypadá jednoduše, ale v praxi je opravdu dost těžké se tím řídit a jednání s dohazovači se vyhnout. Navíc jsme měli dojem, že se můžeme dostat do situace „kdo mlčí ten souhlasí“ – prostě si to odsouhlasí za vás bez vás a je těžké odhadnout, co pak bude řidič očekávat. V případě Toyoty Camry je stejně nutno potvrdit cenu s řidičem předem. Jinak konkurence v nabídce dopravy je široká a pokud se nedaří dohodnout, neztrácejte zbytečně čas a jděte k jinému autu.

Používali jsme nejčastěji zhruba tuto strategii: vybrali jsme si ke komunikaci jen jednoho (ostatní prostě ignorujte) a řekli mu kolik jsme ochotni zaplatit a zdůraznili, že smlouvat o tom prostě nebudeme. On to sice stejně zkusí, ale nenechte se zatáhnout do smlouvání – prostě ber nebo nemáme zájem a jdeme buď jinam nebo pryč. Jde to takhle mnohem rychleji. Když už to musí být, tak je lepší hrát podle svých pravidel a ne jejich – určit svou cenu (samozřejmě musí být reálná) a chtít hned odpověď – nechceš, tak nazdar. Hochům to myslí rychle, konkurence je veliká, takže pokud jsme vypadali dost rozhodně, přistoupili na to často poměrně rychle. Nefunguje to ale všude, někde se dlouhému smlouvání opravdu vyhnout nedá (Poipet), někde zase mají „kartelovou dohodu“ (přívoz v Koh Kongu).

Při smlouvání obecně se dá dobře využívat i to, že oni nám, bavícím se mezi sebou česky samozřejmě nerozumí (alespoň nějaká výhoda oproti anglickým či francouzským rodilým mluvčím) – což je často kupodivu trochu znervózňuje a s vhodným „divadýlkem“ to může přispět k rychlejší dohodě.

 Bezpečnost v Kambodži

Navzdory často rozšířenému předpokladu je bezpečnostní situace v Kambodži poměrně dobrá. Turisty nejčastěji navštěvovaná místa jsou bezpečná.

Rudí Khmerové v podstatě přestali existovat roku 1998, kdy také fakticky skončila jejich guerillová válka. Od té doby již došlo k výraznému zlepšení a celkové stabilizaci situace v zemi. V některých průvodcích se dosud vyskytují varování o nebezpečnosti Kambodže, ale už několik let to vůbec není pravda. Po válce opravdu bezpečnostní situace sice nebyla příliš růžová, vyskytovaly únosy a ozbrojená přepadení na cestách, ale dnes je to již minulostí.

Všechny oblasti země jsou dnes v podstatě bezpečné. Cesty sice jsou bezpečné, ale přesto se pro jistotu vyhněte cestování v noci. Jako v mnoha chudých částech světa i tady platí, že osamělý cizinec na opuštěném místě s kapsami plnými dolarů, může u někoho vzbudit pokušení ho jich zbavit. Zachovávejte prostě standardní rozumná opatření a budete v pohodě.

Z některých zdrojů se udává, že pouze v oblasti mezi Kratie, Snuol a Stung Trengem, může dosud z především důvodu ilegální těžby dřeva a z toho vyplývajícího určitého stavu bezpráví v tomto regionu, přetrvávat potenciální možnost banditismu. Ovšem vzhledem k již oficiálnímu otevření hranice s Laosem i pro cizince došlo v poslední době také v této oblasti ke zlepšení a hranici zde překračuje kvantum lidí.

Phnom Penh, i přes svou špatnou reputaci, je vcelku klidným městem, ale je třeba zachovávat běžná rozumná opatření. Zejména při pohybu po setmění dávejte větší pozor a raději s sebou nenoste nic, co nemůžete postrádat. Je sice uváděn výskyt nočních ozbrojených přepadení, jde však o izolované, sporadické události a pokud se nebudete pohybovat ve čtvrtích Phnom Penhu pozdě v noci, tak vám nic nehrozí. Phnom Penh není zdaleka tak nebezpečný, jak si mnohdy lidé představují.

Samozřejmě pozor na krádeže, nejvíce na motorkářské zloděje. Nejběžnější způsob: přiblíží se k motorce vezoucí spolujezdce – cizince, většinou ženu, zloděj – spolujezdec jí sebere batoh a rychle ujedou. Takže žena jedoucí jako spolujezdec na motorce po Phnom Penhu by si měla držet vše blízko a pevně u sebe.

Siem Reap je naprosto bezpečné místo, snad vůbec nejbezpečnější v zemi. Není problém se zde pohybovat i po setmění. Vyskytují se případy, kdy nějakým smyšleným nebezpečím straší turisty někteří „hoteliéři“, aby tak z nich vytáhli víc peněz. Problém neseriózního jednání v hotelech je tady poměrně častý viz Kambodža – Doprava do země – Doprava z/do Thajska. V případě problémů jim bez okolků pohrozte turistickou policií.

Okrádání turistů je sice v Kambodži jev častý, ale vyskytuje se většinou především ve své uhlazené formě – pomocí předražování a široké škály dalších triků. Jinak se tady nekrade o nic víc než všude jinde na světě (ve srovnání s ČR možná i míň). V Kambodži však více než kde jinde platí, že předem získané informace vám ve výsledku můžou ušetřit celkem dost peněz. Doporučuji maximální nedůvěřivost vůči téměř všemu co vám kdo řekne – tedy pokud má dotyčný cokoliv co do činění s turistickým ruchem, tak je to na 98% lež. Ve vymýšlení triků jsou velmi vynalézaví a báchorky můžou často působit dost věrohodně – nejčastěji jde o vymyšlení poplatků, různých důvodů proč zrovna teď je něco dražší apod.

Kambodža je jednou ze zemí nejvíce zaneřáděných minami a nevybuchlou municí – tzv. UXO (unexploded ordnance). Pro turisty to ale nepředstavuje nijak vážný problém, cestování po Kambodži rozhodně neznamená pobíhání mezi minovými poli. Nebyl dosud zaznamenán jediný případ, že by byl zahraniční turista zraněn UXO. Hlavní trasy a místa kam se jezdí, jsou vyčištěná.

Nicméně platí, že při pohybu ve volné krajině nikde, hlavně ale ve venkovských oblastech, pro jistotu není dobré scházet z cest do lesa nebo rýžových polí. V žádném případě se samozřejmě nedotýkejte ničeho, co by mohlo býti UXO, jakkoliv by to vypadalo staře. Zaminované oblasti jsou dosud v některých odlehlejších částech země, kam příliš cizinců nejezdí a kam se často vzhledem k neexistující infrastruktuře ani dostat téměř nelze. Tady je dobré mít místního průvodce, ale i v těchto oblastech však pokud zůstanete na cestě, tak jste bez problémů. Nejvíce postižené UXO jsou oblasti v provinciích Battambang, Banteay Meanchey, Pursat, Siem Reap a Kampong Thom.

V Angkoru rozhodně nic nehrozí – některé starší zdroje uvádějí Angkor jako zaminovaný, ale dnes je to celé vyčištěné, nejbližší minová pole jsou cca až 1 hodinu jízdy od Siem Reapu. V odlehlejších areálech Angkoru je však stále přesto dobrá opatrnost tj. nescházet z cesty – hlavně u Kbal Spien a Phnom Kulen. Banteay Srei je už v pohodě.

Co se týče proti-thajských nepokojů v Phnom Penhu v lednu 2003, jde o výhradně záležitost složitých kambodžsko – thajských vztahů a k nim by byl třeba obsáhlý rozbor. Cizinci se ale – ani tehdy ani teď – nemusí ničeho obávat. Nepokoje byly vyvolány v podstatě uměle v rámci politicko-mocenského volebního boje, způsobily škody za cca 25 miliard dolarů a Kambodža musí v rámci urovnání vztahů platit vysoké náhrady (takže na silnice prý zase nezbude). Pro místní byla pak uzavřena thajská hranice, pro cizince byla a je hranice otevřena.

Obecně totiž Kambodža nikdy neměla k žádnému ze svých sousedů vřelé vztahy. V případě khmersko-thajské nevraživosti jde o záležitosti jdoucí až do hluboké minulosti (jen pro ilustraci třeba název města Siem Reap tj. „poražení Siamu“ něco napovídá). Kambodžský symbol Angkor v souvislosti s Thajskem je pro Kambodžany citlivé téma. Angkor byl v minulosti několikrát Thajci dobyt, oblast byla na dlouhou dobu Thajskem zabrána a navrácena teprve na počátku 20. století. V případě Vietnamu jde také i o minulost nepříliš dávnou. Za Pol Pota byli Vietnamci něco jako univerzální nepřítel číslo 1. Pozdější desetileté obsazení Kambodže Vietnamem vzájemných vztahům také příliš neprospělo.

Nakonec jen podotknu – jako všude na světě – pozor na drogové delikty. Marihuana opravdu není v Kambodži legální, přestože by někteří rádi věřili, že ano. Různí chlapíci vám budou nabízet kdeco, ale dejte si pozor ať neskončíte v kambodžském vězení.

Ještě by bylo dobré zmínit často velmi svérázné zapojení či přivedení elektřiny do pokojů (např. na dvoulince).

 Nejlepší období pro návštěvu Kambodže

Jako nejlepší období pro návštěvu se uvádí prosinec až únor, kdy je snesitelná vlhkost, přijatelné teploty a nemělo by pršet. V tuto dobu je tady ale samozřejmě také nejvíc plno, i když vyjma Siem Reapu s Angkorem není Kambodža asi nikdy nijak zvlášť přeplněná turisty. Na konci února už teploty začínají stoupat, v dubnu je nejhorší vedro.

Nicméně ačkoliv se obecně radí vyhnout se období dešťů, podle informací lidí, kteří tam v tuto dobu byli, to není zas tak hrozné. Prší prý spíš v noci nebo odpoledne, deště jsou poměrně pravidelné, takže lze s tím předem počítat. Džungle a rýžová políčka zezelenají, příroda je krásně v rozpuku a přinese trochu barev do jinak vyprahlé krajiny. Nevýhodou je však zhoršení už tak dost špatné dopravní infrastruktury v důsledku zaplavení cest (až na pár výjimek nemají asfaltový povrch). V období dešťů je také vyšší výskyt komárů, což znamená mírné zvýšení s tím spojených zdravotních rizik. viz Zeměpis a podnebí, jaké je počasí zjistíte na stránce Aktuální počasí v Kambodži

 Co s sebou do Kambodže

Pokud neplánujete spát venku (což moc nedoporučuju), tak je vcelku zbytečný spacák, pro lehké přikrytí jsme si pořídili víceúčelový kus flanelu. Oblečení lehké, nejlépe bavlněné a nemusíte ho s sebou vůbec táhnout moc, je furt vedro a můžete si nechat vyprat. Vzhledem k placení v různých měnách se rozhodně vyplatí kalkulačka. Nezapomeňte si vzít něco na hlavu proti slunci, na kambodžských planinách to dost praží. Šátek na hlavě a něco přes ústa prosti prachu se může hodit při cestování na korbě. Dále přípravky proti komárům.

Pro zásuvky je nutný adaptér (zástrčky s vidlicí jdou použít většinou i bez adapteru). Příplatek za foťák a kameru jsme platili jen v Královském paláci v Phnom Penhu (2$+4$). S používáním stativu nikde problémy nebyly.

Další obecné rady a tipy naleznete v článku Co s sebou.

 Zdraví a hygiena v Kambodži

Očkování stačí proti břišnímu tyfu a hepatitidě A.

Malárie – v Kambodži je riziko celý rok, kromě Phnom Penhu (uvádí se sice ještě vyjma oblastí poblíž jezera Tonlé Sap, riziko je však v celé oblasti Angkoru). Je tady tropická malárie resistentní na chloroquin, doporučená profylaxe je mefloquin. U hranic s Thajskem je ale výskyt resistence na mefloquin, doporučená profylaxe v západních provinciích je doxycycline nebo atovaquone/proguanil. Pozor – není zde tedy účinný u nás většinou předepisovaný Lariam viz Malárie. V období dešťů se riziko malárie zvyšuje vzhledem ke zvýšenému výskytu komárů, může hrozit také horečka dengue.

Lidé se většinou obávají exotických nemocí, ale žádné jiné tropické choroby v podstatě nehrozí. Největší nebezpečí je v podstatě průjem, pozor také na dehydrataci a úžeh. Při koupání v Mekongu nebo jezerech existuje riziko cizopasníků. V tropických pralesech se vás můžou chytit pijavice. Při koupání moři zvláště mimo sezónu je třeba dávat pozor na místa s výskytem silných proudů a také na některé živočichy – zejména pozor na požahání medúzou (jelly fish).

S hygienou to zas tak strašné není, jídlo v levných restauracích bylo bez problémů, ovšem větší pozor na to co jíte dejte v odlehlejších místních tržnicích. Nikdy nepijte vodu, používejte jen balenou vodu (i na čištění zubů). Neměli jsme sice problémem s ledem, který používali v restauracích do šejků (zato se sušenou rybou z tržnice ano), ale v odlehlejších oblastech doporučuju větší opatrnost.

Vzhledem k výskytu ptačí chřipky (Avian Influenza) v jihovýchodní Asii v roce 2004 se informujte na aktuální situaci, v podstatě dávejte pozor na dostatečné tepelné zpracování pokrmů z drůbežího masa. SARS není problémem, naopak AIDS ano.

Jídlo v Kambodži

Khmerská kuchyně je něco jako mix mezi sousední thajskou, vietnamskou a laoskou. Nejvíce se asi podobá thajské, ale není až tak ostře kořeněná.

Samozřejmě hlavní složkou je rýže nebo nudle a maso na kousíčky. Typické jsou také polévky, ochucovací omáčky a ryby. Mají tady však i své lokální speciality, které našinec zrovna nemusí – např. smažené pavouky.

Pití bude vzhledem k vedru asi nejvyšší složkou nákladů na jídlo. Balená voda (500R-1000R) a plechovky coca-coly nebo fanty (800R-2000R) jsou k dostání všude. Prodávají se z velkých boxů naložených ledem. Trochu neobvyklý je jejich způsob prodeje v láhvi: flašku vám nevydají, ale obsah přelijí do igelitového pytlíku a k tomu brčko (pokud prodavače včas zarazíte, můžete si to vypít u stánku a láhev hned vrátit). Pivo je vzhledem k ostatním cenám poměrně drahé, ale dobré. Místní Angkor je však drahý poměrně dost (1.5$), takže raději zvolte jinou pivní značku. Doporučuji vyzkoušet bambusovou šťávu (1000R), připravovanou na takovém zvláštním lisu. Zkuste také ovocné šejky (mňam). V areálu Angkoru je všechno dražší (nutno smlouvat): voda min. 3000R, kola 4000R, plněná bageta 4000R.

Jídlo je levné a není špatné. Obchody typu supermarket tady nejsou, jídlo se prodává na tržnicích. V nejlevnějších restauracích na tržnicích (v podstatě takový pouliční fast-food) dáte za oběd nebo večeři cca 3000R-4000R. V trochu lepších levných restauracích o něco víc cca 5000R-7000R. V restauraci s cenami v dolarech je jídlo trochu dražší, např. plněná bageta 1$-2$. Náš celkový průměr v Kambodži za jídlo byl na dva lidi za den 8$.

Pozor – tekutina v PET láhvích prodávaná ve stáncích podél silnic i ve městech je benzín !

Jazyk v Kambodži 

Khmerština je pro nás náročný jazyk, i když na rozdíl od thajštiny nebo vietnamštiny alespoň není tónový. Anglicky se domluvit dá, ale s obtížemi (v podstatě čím dál od větších měst nebo turistických center tím hůř). Zejména starší lidi se dorozumí francouzsky, francouzština se dosud učí na školách.

Základní věci pro přežití se daly domluvit všude, i když se zpočátku budete asi muset soustředit na jejich výslovnost (hlavně u trhovců – samouků). Pozor na zvyk místních na všechno kývat i když vůbec nerozumí – na to hlavně pozor u řidičů tuk-tuků a moto-taxi, nebo můžete skončit někde úplně jinde než jste chtěli.

Nápisy jsou často v latince nebo i anglicky – není problém v hotelech, na nádražích, v restauracích apod. V těch levnějších restauracích pokud nemají jídelní lístek v angličtině, tak vás nechají nahlédnout pod pokličky. Vcelku běžně se již používají „naše“ arabské číslice, s tradiční formou číslic se však lze ještě setkat.

Nejdůležitější výrazy:
Dobrý den – johm reab suor / suor s’dei
Nashledanou – lear heouy
Ano – bat (muž) / jas (žena)
Ne – te
Prosím – suom
Děkuji (velmi) – arkun
Promiňte – suom tous
Pomoc – juay kh’nyohm
Běž pryč ! – teur ao-y ch’ngaay !
Kde je … ? – tau … nouv eir na ?