Jedna z nejzajímavějších památek na jihu Čech aneb cisterciáci a Vyšší Brod

Cisterciácký klášter Vyšší Brod (Česká republika)
Cisterciácký klášter Vyšší Brod (Česká republika)

Opravdu atraktivní kulturní skvost, na nějž se ale v lesku Třeboně, zámku Hluboká nebo Jindřichova Hradce trochu zapomíná. Vyšebrodský klášter je jednou z památek, kterou založili mocní Rožmberkové, konkrétně v osobě Boka I. v roce 1259. A pozor, fungoval až do druhé světové války a možná, nebýt poválečného politického vývoje, nezažil by nijak dlouhé přerušení. Takto se obnovil vlastně až na začátku devadesátých let minulého století.

Klášter odolal i josefinským reformám

Josef II. sice mnoho sakrálních staveb zesvětštil, ale Vyšebrodský klášter jeho reformám uniká. Není to proto, že by snad císař chtěl cisterciáky zachovat, důvod byl zcela prozaický – klášter měl obrovské dluhy a v případě zrušení by je musel okamžitě doplatit věřitelům, což by pocítila rakouská státní kasa. A jak je třeba podotknout, císař Josef měl určitě jiné starosti, než aby musel shánět zlatky na něco podobného…

Do kláštera smí turisté kdykoliv během sezony, otevřeno je od začátku května do konce září, klasicky kromě pondělků. Vstupné je necelá stokoruna, což je pro památku podobného historického významu cena skoro až symbolická. Z Českého Krumlova to budete mít do kláštera, položeného u pravého břehu řeky Vltavy, asi třicet kilometrů.  Veřejnost se smí podívat kromě klášterního kostela i do obrazové galerie nebo teologického sálu. Zajímavá je také sbírka biblí v desítkách světových jazyků, vzácná knihovna sdružuje desítky tisíc svazků a řadu originálních pergamenových rukopisů. Z pohledu národního dědictví je tak význam Vyšebrodského kláštera skutečně mimořádným! Třetí největší knihovna v republice, koho by to při těch číslech překvapilo?

Gotická nádhera na pomezí Čech a Rakouska…

V současné době žije ve Vyšším Brodě trojice mnichů s věčnými sliby a několikero noviců a kandidátů. Osazenstvo tedy není příliš početné, alespoň ne tak jako za časů největší slávy, ale pořád můžeme mluvit o tradici, která se udržuje a žije – a díky níž je možná pomalá a opatrná rekonstrukce vzácné stavby. Pro srovnání, po třicetileté válce žilo v prostorách kláštera na šedesát mnichů. Místo věčného odpočinku tu našli nejen Vok I. z Rožmberka, ale i Viola Těšínská, druhdy česká královna nebo Oldřich I. z Rožmberka, ale také sám Petr Vok a Záviš z Falkenštejna, mocný a velmi ambiciózní šlechtic. Závišův kříž zdobí klášter podobně jako Vyšebrodská madona a památek bychom zde našli více. Štěstí, že jejich zkáza unikla i přes kruté chvíle husitské revoluce nebo třicetileté války.

Prohlídky s průvodcem, ale i bez něj – záleží, co turistům vyhovuje. A nuda tu rozhodně není, v roce 2015 zavítalo do kaple svaté Anny nebo Poštovního muzea více než dvacet tisíc turistů. Na jihu Čech nezapomeňte navštívit historická města, nabízí se již zmíněný Český Krumlov nebo České Budějovice, ale i nedaleký hrad Rožmberk.

Booking.com