Alžírské vojsko tohoto i minulého století

„Při sebevražedném útoku na policejní školu v roce 2008 zemřelo 43 lidí.“ I takovou zprávou z novin lze vnímat dnešní, ale i minulé Alžírsko. Muži zahalení v Hidžábu, což je muslimská pokrývka hlavy, mohou nahánět hrůzu. Od září roku 2001 se vnímání muslimského světa značně změnilo. Kdo předtím váhal, má dnes jasno. Muslimů, nebo Arabů, jak je všichni házíme do jednoho pytle, se bojíme. A na tomto názoru už zřejmě nikdo nic nezmění.

UNESCO chrání i v Alžírsku

I přesto všechno je Alžírsko zemí kulturního bohatství. Dokonce sedm místních památek je zapsáno na seznamu světového kulturního dědictví. Například moderní město Tipaza, které bylo založeno už v předminulém století. Jeho historie i přes jeho modernost sahá až do středověku. Bývalo římskou kolonií, to připomínají zříceniny starých staveb té doby. Při pouti po památkách můžete vidět pozůstatky raně křesťanských pohřebišť, lázní i bazilik. A právě Tipaza se zapsala na seznam UNESCA.

Připomenutí válek a bitev

Jistě se i vám vybaví akční nebo válečné filmy o legionářích v Africe bojujících v pouštních bitvách. Mně se vybavuje film Legionář, utekl z pevnosti v poušti a pěšky se dostal do civilizace. Já procházím horkým pískem jen od auta do pevnosti, v batohu mám dostatečnou zásobu vody, a nedovedu si představit, že bych se sama vydala vstříc žlutým dunám, které mizí ve slunečné mlze. Horkost stoupá z písku až ke kolenům. Jsme na Sahaře. Sahara pokrývá většinu Alžírska a od pobřeží je oddělena táhnoucím se hřeben Malého a Velkého Atlasu. I tady je sice přísně zakázáno sbírat a odvážet jakékoli předměty, ale já neodolám a nasypu si hrst písku do sáčku a uložím do batohu. V tom množství to přece nikdo nepozná. Stejně si všichni stěžují, že se Sahara neustále rozlézá do všech světových stran. Třeba je na nějaký den ochráním. Když se ovšem vrátíme do hotelu, zjišťuji, že jsem musela zastavit šíření Sahary minimálně na rok. V botách mám malé pískoviště i ve všech záhybech oblečení se mi zachytila.

Pevnost v Beni Hammad

Vojenskou a bitevní minulost připomíná i pro mě nejkrásnější pevnost v Beni Hammad. Ačkoli tato stavba nese název "pevnost", jedná se spíše o celé opevněné městečko. Celý půdorys městečka má obvod sedmi kilometrů a byl obehnán vysokými hradbami. Je to pozoruhodné archeologické naleziště, které má svou atmosféru. Když zavřu oči, představím si vysoké opevnění. Za hradbami mě překvapují komplexy obytných domů, obřích paláců a také jedna z největších mešit v celém Alžírsku. Je to jeden z nejzajímavějších památkových komplexů muslimské civilizace. Pevnost byla postavena před více než tisíci lety, a to zakladatelem celého Alžíru Bologhinem.

Pevnost Santa Cruz

Další monumentální bitevní připomínkou je známá pevnost Santa Cruz, kterou Kastilci postavili přímo naproti Kanárským ostrovům na území dnešní Západní Sahary. Západní Sahara nebo-li území nikoho. Největší nároky si na ni dělá Maroko a osvobozenecké hnutí Polisario, které ji prohlásilo za Saharskou arabskou demokratickou republiku. OSN ovšem neuznalo území nikomu, alespoň zatím nikomu. Původně stála na kopci stará pevnost, kterou pak Španělé - Kastilci v 16. století přebudovali a značně opevnili. Pevnost dokonce přežila i zemětřesení. Z kopce, kde pevnost stojí, je nádherný výhled do okolí. Trochu níž v kopci stojí kaple "Požehnané Panny", která je poutním místem křesťanů.

Pevnost v Mers El Kebír

Pevnost v Mers El Kebír z dálky vypadá jako velký hrad z písku postavený na pláži. Ale zdání klame. Pevnost stojí na pobřeží moře, východně od města Oran. Byla postavena ve středověku výhradně k obranným účelům. Za 2. světové války tu proběhla významná námořní bitva.