Modro bílý Alžír ve žluté poušti

Alžír (Alžírsko)
Alžír (Alžírsko)

Den před odjezdem do Alžírska mě chytá cestovní horečka. Ještě jednou překontrolovat zavazadla, zda mám všechno, co potřebuji. Znovu si předříkávám, co všechno je potřeba. Očkování, žádná povinná nejsou. Vízum nutné! Naštěstí ho mám v levé kapse batohu, u všech druhů cestovních dokladů, možno o něj požádat na Velvyslanectví ADLR v Praze. Přihlašovací povinnost existuje, ale nevyžaduje se. V případě ubytování v hotelu přihlašovací povinnost plní hotel. Doporučuje se před cestou ověřit u zastupitelského úřadu Alžírska, zda se podmínky pro přicestování nezměnily. A když ztratím doklady nebo se mi něco stane, musím na České velvyslanectví v Alžírsku, 03, Chemin du Ziryab, Alger - Telemly, B.P. 358, tel.: +213 21 230 056, algiers@embassy.mzv.cz, http://www.mzv.cz/algiers. Moc tomu nerozumím, proto to mám napsané na papíru a ve všech kalhotách, které budu nosit. Kdyby něco, někomu z domorodců adresu ukážu a on mě snad navede. Je leden, v Praze je zima, těším se na teploučko, ale děsí mě zprávy v novinách. Včera vyšla zpárva na internetu od agentury Reuters: Alžírská armáda udeřila na islamisty, v boji padly desítky rukojmích. Při útoku alžírské armády na únosce, kteří ve středu na východě země zajali desítky lidí, zemřelo 30 rukojmích a nejméně 11 únosců, informovala agentura Reuters. Armáda už ve středu místo obklíčila, ve čtvrtek pak proti islamistům nasadila vrtulníky. Podle alžírského ministra informací neměla vláda jinou možnost, než zaútočit. Ještě se rozhoduji, jestli máme vůbec odjet.

Cesta do Alžírska je nebezpečná

Platí zde zákaz fotografování vládních a vojenských budova a citlivé infrastruktury, včetně vojenských a policejních osob a to po celém území. Kvůli hrozbě terorismu se nedoporučuje cestovat do oblasti Kabýlie, tj. na východ od hlavního města do administrativních oblastí Boumerdes, Bouira, Tizi Ouzu a jižně od měst Tamanrasset a Dajnet při hranicích a Alžírskem, Mali, Mauritánií a Nigerem, kde jsou zahraniční turisté často unášeni za účelem získání výkupného. MZV nedoporučuje cestovat do Alžírska vůbec! Pokud je vaše cesta do Alžírska nezbytná, jsou doporučená jen větší města jako Alžír, Oran, Annaba, Sétif a Constantine za použití letecké dopravy. MZV však varuje před únosy občanů států EU a NATO.  Ale zase na druhou stranu, kdo se bojí, nesmí do lesa.

Vstupujeme do hlavního města

Alžírsko je největší africká země. Většina obyvatelstva žije na pobřeží u Středozemního moře, kde je soustředěno i zemědělství. Pobřeží je na západě hornaté a na východě s pěknými plážemi. Hlavním městem Alžírska je Alžír. Alžír splňuje všechny předpoklady pro prosperující město. Starý přístav na úpatí masivu Bouzareah je chráněn přístavní hrází, která vznikla už v 16. století spojením přilehlých skalnatých ostrovů. Alžír má zemědělské zázemí v nížině Mitidža a v Sahelu, díky kterému mohlo být město odedávna zásobováno zemědělskými produkty. Na 80 % území Alžírska se nenachází žádná vegetace, pouze oblast Kabylie východně od Alžíru je pokryta souvislým lesním porostem. Sahara zabírá přibližně tři čtvrtiny rozlohy státu. Střídají se pouště písečné, kamenné a štěrkové. Město je též přezdíváno jako Bílý Alžír (Alger la Blanche); tento název získalo díky bílým zdem domů, které se z kopců v okolí města svažují až ke břehu Středozemního moře. Domky mají většinou blankytně modré střechy, které doplňují krásnou hladinu moře a oblohy. Vystupuji z letadla na letišti v Alžíru, letenka sem mě stála skoro osm tisíc korun. Mezinárodní letiště pojmenované po alžírském hrdinovi Houari Boumedienem leží v hlavním městě Alžírska. Ovšem, kdo byl pro mě neznámý hrdina, se mi nepodařilo zjistit.

Doprava

Po ubytování v hotelu mé první kroky směřují, na pro mě unikátní památku, Notre Damme d´Afrique. Auta tu jezdí vpravo jako u nás, tak dopravu zvládnu. Průměrné ceny služeb se pohybují za veřejnou dopravu kolem čtyř korun, to by měli revizoři v Praze radost. A taxi stojí asi devět korun na kilometr. Volím tedy raději taxi, tam mám jistou, že trefím.

Notre Damme d´Afrique

Římskokatolická bazilika stojí na kopci nad mořem v severní části města, celkem daleko od centra. Je to bazilika postavená koncem 18. století v neobyzantském stylu, je architektonickým skvostem, který byste si při návštěvě Alžíru rozhodně neměli nechat uniknout. Adresa je Avenue Ourak Ali, Alžír. Místní jí říkají Paní Afriky nebo Lalla Myriem. Je přístupná lanovkou, která nese stejné jméno. Stojí totiž na ostrohu s výhledem na moře, ve výšce 124 metrů. Druhou připomínkou samotné Paříže, a tedy důkaz, že tu Francouzi skutečně rozhodovali, je alžírské Sacré coeur. Stavba římskokatolické katedrály byla dokončena roku 1956. Budova je postavena v moderním stylu a připomíná spíš jadernou elektrárnu Temelín, spíše jeden z jejích reaktorů. Zajímavý je i interiér katedrály.

Staré město v Alžíru

Hlavní město a jeho přístav tvořily po staletí předmostí k Evropě. Na přelomu minulého století vznikly dokonce městské čtvrti evropského typu. Centrum se posunulo směrem na jih a Kasba, vlastní historické centrum, se tak dostala na okraj města. Historické centrum dodnes neztratilo svůj zvláštní půvab. Domy ve tvaru kostek se podobají pevnostem ve změti neproniknutelných uliček. Miniaturní obchůdky vypadají jako jeskyně a na malých tržištích se mísí zápach s lákavými vůněmi. Na jiných místech prodělalo město značnou proměnu. Z někdejších vesnic se stala šedá předměstí, která nekontrolovatelně bují v důsledku prudkého růstu obyvatelstva. Ačkoli je stará část města na seznamu památek UNESCO, obytné budovy jsou většinou v dezolátním stavu. Najdeme tam několik mešit, muzeí, starých fontán a dalších zajímavostí. Vzhledem k tomu, že ve čtvrti bydlí ti nejchudší a soustřeďují se tam kriminálníci, nedoporučuje se navštěvovat staré město ve večerních hodinách. Proto jsme tam vyrazili hned po ránu. Je to opravdu rozdíl oproti novým čtvrtím a hotelům a pobřeží. Vypadá to tu strašidelně, ale pro natáčení dramatu nebo horroru ideální prostředí.

Centrum města

V samém centru Alžíru stojí překrásná budova pošty "La grande poste". Je to monumentální bílá budova, která byla postavena roku 1913 v neomaurském stylu. Rozhodně stojí za to prohlédnout si budovu i zevnitř.

Botanická zahrada

Botanická zahrada je známá pod názvem Jardin d'Essai du Hamma. Byla založena v 19. století a řadí se tak k nejstarším zahradám tohoto druhu v severní Africe. Zahrada je rozdělena na francouzskou část, anglickou část a zoo, takže kromě mnoha rostlin je možné tam pozorovat i zvířata. Vůbec by mě nenapadlo, že v tak rušném městě, jakým je Alžír – hlavní město Alžírska, může být 32 hektarů naprostého klidu. Ovšem nejvíc mě pobavil fíkus, který stojí už 165 let. Je totiž rekvizitou filmu Tarzan, Tarzanův fíkus se proslavil už v třicátých letech.

Památník mučedníků

Největší turistická atrakce v Alžíru vás rozhodně neohromí svou krásou, jako spíš monumentálností. Památník připomínající komunistickou architekturu byl roku 1982 vztyčen na památku Alžířanů, kteří položili své životy v boji za osvobození od francouzských kolonistů. To byla asi památka, která mě z celého Alžíru nadchla nejméně.

Komentáře
Booking.com
Aktuální počasí v destinaci
Mapa oblasti
Sponzoři článku

Chcete mít na tomto místě svůj inzerát? Staňte se sponzorem našeho článku! U tohoto článku si můžete na 1 rok zakoupit umístění vašeho vlastního odkazu. Vložit inzerát.

Nejnovější článek
Kam dále?
Reklama