Štěpa ze světa 59 – Ukarumpa (Papua New Guinea)

Chtel jsem vyrazit jako vzdy rano, ale ja vam nevim ze mi to nikdy nevyjde :o) tentokrat jsem se dostal sice na market docela brzy a to po osme, ale hodinu a pul jsme jeste cekali na doplneni minibusu. Maj tu zajimavej system, stoji par minibusu treba i jednim smerem a predhaneji se kdo bude mit driv plno.

Muj munibus se rozjizdi a vubec nebere ohledy, ze mam batoh uvnitr a ja stojim na ulici, trosku plasim ale je to jen taktika jak ziskat rychle zakazniky. Minibus dela, ze odjzdi a tak se nikdo chytne a naseda jelikoz si mysli ze uz se konecne jede. Ale ouha minbus to po 10 metrech otoci, udela male kolecka a zase se vrati na stanoviste. Takhle to udelal asi 8 krat a jednou jel dokoncen 1 kilometr do mesta a zpet. Konecne uz se vezu do Kainantu, minibus je tak natriskanej lidma a zavazadlama, ze tam neni k hnuti, jeste ze nikdo neveze prase, to by byl zas narez. Po hodince a neco dorazim do Kainantu. Spinave mesto s hlinenou silnici, sem tam se objevil i asfalt. Kupuji si zmrzku a vyrazim na mistni market, kde kupuji banany, arasidy a jeste nejake jadra. Pak si necham ukazat odkud se to vlastne do Ukarumpa jede, mam stesti a jeste se vecpu na korbu pickapu, kde nas jede asi 12 lidi s plnou zatezi. Projizdime Kainantu a pomalu stoupame do hor, kde po pul hodine jizdy narazim na kavove plantaze a v dalce vidim male polni letiste. Vysvetluji mistnim na korbe, ze chci do Ukurumpa misionarske stanice. Za chvilku se dockavam reakce kdyz mi vystrkaji i s baglem z vozu a ukazuji na pekne strezeny most od nehoz se na po obou stranach odviji ostnaty plot.

Prichazim do strazni budky a vysvetluji, ze jedu na navstevu k Terrymu, nikoho toho jmena neznaji a tak se me ujimam jeden clen ochranky v civilu a jde se mnou do ustredi. Zde me jedem mistni velici dustojnik najde Terryho cislo domu a jeho tel cislo. Zkousim mu volat, ale neni doma. Jestli dobre predpokladam je jeste v Lae a prijede zitra. Nicmene potrebuji nekde spat a tak vyrazim k jeho domu s Matesem tim klukem v civilu z ochranky. Posedavam pred domem asi pul hodiny a diskutuji s Matesem, pak me to prestava bavit a vyrazim k protejsimu domu zda si u nich nemuzu nechat batoh. Otvira mi zena v strednich letech a jak se pozdeji dozvidam je z Litvie, takze jsem zas lysel par ruskych slov :o)) Mates mi dela provodce po Ukarumpu, navstevujeme supermarket, kam se dostanete jen na povoleni a pak vyrzime podivat se na cofe farm. Cestou se k nam pridaji jeste dalsi dva clenove ochranky a tak tu mam pekne bezpeci. Mates mi porad nabizi jeho postel na ubytovne pro posadku a jelikoz se mi nechce spat venku na desti tak to nechavam na nem. Velici dustojnik mu to vsak zatrhl a tak po velkem slejvaku vyrazim na obhlidku mesta.

Mam hlad a tak si kupuji rybi konzervu a chleba a pak vyrazim do mezinarodni skoly, kde me jiz prve zaujaly skrinky pro zaky s vyobrazenejma vlajkama ruznych statu. Jestli je tam i ta nase ceska na to jsem strasne zvedavej, ho ho je tu opravdu cesi jsou vsude :o) Snazim se najit internet, osmeluji se a ptam se jedne studentky, ktera mi neco zadrmolila a nastesti jeste ukazala na protejsi budovu. Tam jsem to zkousel v knihovne a jedne postarsi pani, ktera me pro zmenu odvedla do sborovny, kde jsem se seznamil s Richardem. Vysvetlil jsem mu, ze jsem strasne dlouho na ceste a prijel jsem sem na navstevu k Terrymu, ale jelikoz neni doma tak bych potreboval od nekud poslat email. Richar ma asi pro me pochopeni a tak me usazuje k jednomu pocitaci s povolenim na tricet minut. Boha to je snad nejpomalejsi spojeni na svete. Stranku seznamu nacitam pres deset minut a za tricet minut jsem jsem stacil napsat jeden email. Doba mi vyprsela a tak jdu oznamit Richardovi, ze se loucim. Pri odchodu se me na neco ptal a tak jsem mu rekl, ze jedu k Terrymu na navstevu, ale ze neni doma. Ted se asi pta kde budu spat a tak mu rikam na zahrade u Terryho.

Richard mi nabizi, ze pokud budu souhlasit tak muzu spat u nej doma. No byl bych cvok kdybych odmitl a tak ze skoly odjizdim s celou Richardovo rodinkou. Seznamuji se s jeho zenou Laurou a zjistuji, ze ma pet deti. Dum maj na mistni pomery docela velkej, vsak jsou take velka rodina. Laura mi vyhrazuje jeden malej pokojik, kde dostavam na zem pekne povlecenou matraci. Richardem a jeho synama Jonathanem a Evenem vyrazime do work shopu, kde si kazdy muze delat a vyrabet vyrobky ze dreva. Richard vyrezava na lupinkove pile mapu Jizni Ameriky a ja Evanovi vyrabim pistoli ze dreva. Decka jsou uplne zlati a po veceri, ktera byla pro me nevsedni, jelikoz poprve v zivote jsem videl rodinu modlici se pred jidlem a po jidle zpivat. Pote co decka ulehli k spanku jsme si s Laurou a jejim manzelem pousteli fotky z Indicke svatby, kde jsem byl tenkrat a Ali. Po jedenacte jsme byli vsici tak utahani, ze jsme spali jak dudci. Dnes byl velmi dobrej den a jsem rad, ze se mi zas zacina darit :o)

_______________________________________________________________

Tento příspěvek je součástí cestopisu, který dokumentuje mojí tříletou cestu kolem světa. Na úvodní článek cestopisného seriálu se dostanete kliknutím na "Stěpa ze světa aneb CESTA KOLEM SVĚTA".