Bodyové: Pruhované šaty a všude mouchy

Když vkročíte na rozsáhlé území národního parku Mago v jihozápadní Etiopii, vkročili jsme i na půdu Bodyů. Do míst, kde končí civilizace a začíná skutečná příroda. Národní park leží na východním břehu řeky Omo, rozkládá se na ploše 2162 kilometrů čtverečních. Žijí zde různé kmeny, z nichž nejzajímavější jsou Mursiové, Banové, Hamaři nebo Bodyové. Krajina je travnatá savana, která poskytuje útočiště 56 druhům savců. A my se tentokrát zaměříme na kmen Bodyů.

Typický příslušník kmene Bodyů má ebenovou barvu kůže a měří alespoň dva metry. Jsou velmi urostlí a chodí nazí. Živí se pastevectvím. Čistotný národ, který má v chýších skutečně uklizeno. Navíc jsou velmi milí a přátelští. Na zemi se povalují hovězí kůže a uprostřed je ohniště. Na mléko používají zvláštní kalabaše, kterých má rodina na zemi při zdi hned několik. Jsou vyrobeny z vydlabaného dřeva a kůže. Chýše mají od sebe odděleny ohradami, každá rodina má svůj malý pozemek. Nejotravnější jsou u nich obyčejné mouchy, které vlezou do každého tělního otvoru.

O mrtvých jen dobře

Skutečnost, že někdo zemřel, se oznamuje prý až téměř rok od jeho smrti, a to z toho důvodu, aby ho ostatní Bodyové nevykopali a nesnědli. Zřejmě pohřbívají své mrtvé také do země a ve skrčené poloze. Jasné ale je, že Bodyové jsou kanibalové a jedí své mrtvé. I proto rodinní příslušníci zemřelého jeho hrob zamaskují, aby ho nikdo nenašel.

Ženy se chtějí líbit

I tady platí, že každá žena se chce muži líbit. Nosí mosazné a železné náramky v několika řadách nad sebou na nohou i zápěstí. Místo oblečení mají kus jemné a vydělané kůže jako šaty přes jedno rameno. V pase jsou šaty převázány koženým páskem, na zádech vzniklá kapsa slouží jako batoh nebo nosítko pro dítě. Šatičky jsou zdobeny jemnými čárkami, které se vypalují do kůže. Oproti tomu chodí většinou muži zcela nazí. I tady si vdané ženy rozseknout po svatbě ret, aby si do něj mohly vložit malý dřevěný kroužek, jakousi retní zátku.

Na hlavách si vyholují různě složité ornamenty, ale žádné vzory nejsou stejné. Jak asi vypadá místní holič, který ty obrazce vytváří? Musí mít přece nepředstavitelnou fantazii. Děti nosí kožené sukničky, na jejichž koncích jsou zdobeny maličkými kovovými kroužky, které chrastí, když děti utíkají.

Zbraně pro obranu

Prastarou zbraní je jakýsi slaměný boxer, špičatý bílý jehlan pletený z trávy a na konci má tvrdou špičku. Nasazuje se na klouby ruky a zakrývá celý hřbet dlaně. Samozřejmě ani u Bodyů nesmí chybět obvyklý kalašnikov.

Nejdůležitějším zvířetem je kráva a býk. Proto je tak důležitý rituál tanec s kravami. Nejlepší býci se nazdobí ohlávkami s páráky z ulovených prasat bradavičnatých. S takto nazdobenými býky se potom tančí. K tomu patří i přehlídka zbraní všech mužů. Svobodní muži si malují obličeje hlinkou, ti ženatí už se takto zdobit nesmějí.

Manželka a její cena

Cena ženy je pevně stanovena na třicet šest krav. Ženy mohou mít sex i před svatbou, ale nesmějí otěhotnět, po svatbě ale musí být věrné. Možná i proto jsou tady ženy ušetřeny obřízce. Ženy tu zastávají všechnu práci, muži jen pasou stádo a chrání vesnici, i jídlo se zde odehrává odděleně. Nejdříve muži a až se páni najedí, mohou se do toho pustit jejich ženy.

Volba „prezidenta“

Náčelníkem Bodyů v jihozápadní Etiopii se může stát jen bohatý, tlustý a vlivný muž, který už má potomky. Všichni, kteří se chtějí zúčastnit volby hlavy Bodyů, jedí tři měsíce před volbou jen hovězí a pijí mléko. Nepracuje, jen jí kyne. Vykrmovat ho musí jeho rodina. Nejtlustší z nich je potom totiž zvolen náčelníkem. Říkají mu Walepa.