Abu Simbel - perla egyptských chrámů

Jedním z nejpůsobivějších míst v Egyptě jsou bezesporu chrámy v Abú Simbelu. Dlouhověký Ramesse II. může být skutečně spokojený. Jeho obrovské sochy na nás stále nezúčastněně a důstojně shlížejí ze své nadživotní velikosti. Monumentální chrám v Abú Simbelu je jednou z vůbec nejimpozantnějších egyptských památek. Na toto velkolepé dílo, megalomanské přesně v klasickém egyptském stylu, hledí návštěvníci v úžasu dodnes.

Chrám byl kdysi pomyslnou vstupní branou Egypta. Člověk chtě nechtě musí přemýšlet jak asi působil před třemi tisíci let na příchozí do Egypta z jihu Afriky. Přesně to byl také jeden z faraonových záměrů. Chrám byl situován tak, aby sochy byly obrácené k řece aby shlížely na všechny lodě které z jihu připlouvaly po Nilu do Egypta.

Abú Simbel zahrnuje dva chrámy vytesané do skály v období 1274 až 1244 př.n.l. Větší chrám patří faraonu Ramesse II. a ten druhý nechal postavit pro svou Velkou královskou manželku Nefertari. Naproti prostranství před oběma chrámy se leskne hladinaAsuánské přehrady.

Na celá staletí byly oba chrámy skryty pod metry písečných nánosů z nichž vyčnívaly jen vrcholky hlav obřích soch. Vysvobozena z písečného objetí byla velkolepá stavba až počátkem 19. století. Znovu objeven byl Abú Simbel roku 1813 švýcarským cestovatelem J.L. Burkhardtem. O čtyři roky později odstranil Giovanni Belzoni písek a jako první po dlouhých staletích vstoupil dovnitř chrámu.

Dnes člověk vlastně neví co obdivovat více. Zda mistrovství těch, co chrám kdysi postavili anebo to, jak vůbec bylo možné takovou stavbu přemístit. Abú Simbel je totiž nejvýznamnější a největší ze staveb přestěhovaných v rámci odvážného projektu UNESCO záchrany núbijských památek, kterým hrozilo zatopení a zničení kvůli stavbě Velké asuánské přehrady.

Především možnost nenávratné ztráty Abú Simbelu přiměla svět k akci. Byla postavena ochranná hráz, která zadržovala vodu z přehrady. Chrámy byly napuštěny syntetickou pryskyřicí a rozřezány na více než tisíc očíslovaných bloků, z nichž každý vážil až 30 tun. Chrám byl opět sestaven o 210 metrů dále a 61 m výše.

Některé chrámy jezero zaplavilo ale 14 jich bylo zachráněno. Deset jich bylo přemístěno na výše položená místa. Čtyři z chrámů dokonce Egypt daroval zemím, které se na záchraně památek podílely. Určitě jde o nejúspěšnější a nejvelkolepějších záchranou operaci jakou kdy UNESCO podnikla. Celá akce trvala 4 roky, proběhla v letech 1964 až 1968. Náklady činily 40 milionů dolarů. Údajně se projekt ale stále ještě splácí a příspěvek na ni jde i z turistických víz.

Pro návštěvu chrámů Abú Simbelu musíte nejdříve přijet do Asuánu. Chrámy se nacházejí u jižní hranice Egypt z někdejší starověkou Núbii, dnešním Súdánem. Z Asuánu každý den organizují hotely a agentury dopravu k chrámům. Vyjíždí se velmi brzy ráno, už o půl třetí a všechny autobusy a minibusy se musí seřadit do konvoje.

Až když budete stát na prostranství před oběma chrámy, teprve teď pochopíte jak impozantní je to dílo. Přední průčelí chrámu Ramesse II. lemují čtyři kolosální sochy tohoto faraona. Průčelí chrámu je vysoké 30 metrů a 35 metrů měří na šířku. Faraon je zobrazen s vladařskými insigniemi, s dvojitou korunou Horního a Dolního Egypta. Jedna ze soch však již nemá vrchní část, která se zřítila již v době antiky, zřejmě to mohlo být při zemětřesní v roce 27 n.l. I po přemístění chrámů byla socha ponechána v tomto „upadnutém“ stavu.

Každá ze soch má výšku 20 metrů a u nohou má každá menší sochy faraonovy manželky královny Nefertari, jeho matky královny Tejea některých faraonových dětí. Tyto sochy jsou mnohem menší, ale stále ještě v nadživotní velikosti. Uvnitř je chrám je stejně působivý jako zvenku. Předsálí dominuje osm sloupů zpodobňujících faraona jako boha Osirise. Interiér je bohatě zdoben reliéfy zobrazujícími především výjevy z bitev a hrdinná vítězství. Zejména jsou zde krvavé výjevy z bitvy s odvěkými nepřáteli Chetity.

Chrám byl postaven tak aby každý rok 22. února a 22. října paprsky vycházejícího slunce přes Nil pronikly do chrámu a osvětlovaly sochy v srdci chrámu Reharachteje, Ramesse II. a Amona. Před přestěhováním chrámu k tomuto jevu docházelo o den dříve. Chrám a průčelí jsou orientovány stejně jako předtím. Paprsky dopadaly hluboko dovnitř a osvětlovaly vnitřek svatyně přesně v den faraonových narozenin a v den korunovace.

Menší chrám nechal faraon postavit pro svou manželku Nefertari. Je zasvěcen bohyni Hathor. Průčelí chrámu zdobí šest soch o výšce 10 metrů. Čtyři z nich představují Ramesse II. a dvě Nefertari. Na rozdíl od typické egyptské symboliky je královna zobrazena ve stejné velikosti jako faraon, což je značně neobvyklé a ukazuje to na výjimečné postavení Nefertari. Vnitřek tohoto je mnohem intimnější. Reliéfní výzdoba zobrazuje portréty královny Nefertari ve společnosti bohů a výjevy ze života královského páru.