Surmové: Někde nebezpeční, někde civilizovaní

Surmové jsou divocí a velmi nebezpeční. Sousedí s kmenem Bumů, jejich území se dělí u „Kruhové hory“ v jižní Etiopii na samých hranicích se Súdánem. Surmové prosazují spíše nahotu, zatímco Bumové se zdobí opravdu vším, co najdou. Surmové se k bohům nemodlí, nestarají se o ně, oni prostě nemají bohy. Zřejmě jsou jediným kmenem, který v nic nevěří. Smrt, války a zabíjení jim rozhodně nejsou cizí, doprovázejí totiž jejich historii. Války byly vždy vedeny především proti Bumům, se kterými už před pár lety uzavřeli mír.

V některých smíšených vesnicích žijí Surmové pohromadě s kmenem Díziů, ale oba kmeny v těchto oblastech jsou svým způsobem už lehce civilizovaní. Ale zakrytí nahoty zřejmě nepovažují za dostatečně civilizované. V jiných vesnicích zase žijí poblíž divocí Surmové a polocivilizovaní Díziové, a Surmové jim v rámci dobrých vztahů kradou dobytek.

Výlet do říše Surmů

Surmové jsou někdy opravdu nebezpeční a každý průvodce v Etiopii vás upozorní, že chodit po setmění územím Surmů je opravdu nebezpečné. Klidně vás na cestě okradou i za světla. Potloukají se svou říší se samopaly mnohdy i opilí. I když nejsou na silný alkohol vůbec zvyklí. A to už k Surmům pro turistu není povinný doprovod vojáka, na rozdíl od Mursiů.

Zdobení těla

I surmské ženy si do spodního rtu vkládají terakotový talířek, aby byly krásné. Čím větší, tím krásnější. Proto musí mít vyraženy dva spodní přední zuby, aby talířek dobře držel. Ret se musí opatrně proříznout a potom do něj vložit klacík, aby díra nezarostla, potom se vkládají větší a větší kusy dřeva, až je dolní pysk dostatečně vytahaný, že může mladá dívka začít nosit talířek. Keramické nebo dřevěné talířky si vkládají i do ušních lalůčků. Jsou buď pravidelně kulaté a nebo hranaté, vypadající jako půlkruh. Prazvláštní je, že k tomu dívky nikdo nenutí, vše dělají dobrovolně, chtějí být přece krásné.

Muži i ženy používají výrazné zdobení skarifikací, zjizvení těla. Toto umění dokážou Surmové dovést až k dokonalosti. A dnes už používají ke zdobení dokonce i měděné dráty, které pevně omotávají kolem zápěstí. Jiné oblečení ovšem Surmové nenosí. Pocit nahoty a studu přichází pouze, když si žena vyndá ze rtu keramický talířek.

Válečníci s kalašnikovy

Surmové jsou neustále ozbrojeni a oděni jen do samopalů, které kupují od sousedního kmene Bumů. Ovšem tradiční zbraní jsou dva metry dlouhé dřevěné hole zvané Donga. Kalašnikovi mají pro Surmy větší cenu než jejich manželky a to doslova. Každý musí mít zbraň, jinak by nebyl váženým členem jejich společnosti. A cena Kalašnikova? Skoro pět tisíc korun českých.

Svatba kmene

Svatební veselí tu trvá tři dny a tři noci. Hlasy a zpěv svatebčanů se šíří krajem. Všichni tančí v kruhu kolem velkého ohně, ženy jsou oblečeny ve své typické talířky ve rtech a na sobě mají oděvy z kůže. Ňadra mají odhalena. Muži na sobě mají kus přehozené látky, nebo jsou zcela nazí. Do noci zvoní maličké rolničky na kotnících všech přítomných Surmů. Ženy tančí kolem ohně dokola po jedné noze a tleskají. Muži je stojí, pozorují je, tleskají a zpívají.

Drahá nevěsta je ta, která dojde daleko, hodně unese a je silná, taková může stát i více než deset krav. Krásná dívka se pozná nejen podle talířku ve rtu, ale i podle jizev na těle. To je cena, jakou za ni musí ženich zaplatit jejímu otci. Petr Jahoda, známý „africký“ cestovatel ve své knize dokonce popsal situaci, že muži kmene Surmů se zřejmě s dívkami milují přímo na místě, kde tančí. Proto ho také ze slavnosti vyhodili, aby je při sexu nepozoroval.