Jihozápadní Etiopie: Dasanečové, Turkanové a Tsamajové

Dasanečové a Turkanové, zní to prazvláštně, ale opravdu existují. Jsou to prastaré kmeny z Etiopie. Poprvé jsem o nich slyšela před pár lety, když jsem přečetla další z cestopisů od Petra Jahody, který podniká „křížové výpravy“ za poznáním etiopských kmenů pravidelně. Do jihozápadní Etiopie lze zřejmě zařadit i kmen Tsamajů, nebo možná jižní. Těch ovšem není více než 10 tisíc. U všech vesnických kmenů je vyžadováno, aby dívka před svatbou byla ještě pannou. Ale civilizace a poznání bělošského způsobu života je žene kupředu. Sexuální půst už není tradicí.

Pouštní Dasanečové

Dasanečové žijí v polopoušti na společném území spolu s Bumy, v blízkosti národních parků Omo a Mago. Nedaleko jezera Turkana, kam se vlévá řeka Omo. Jejich území by mělo sousedit se záhadným, dokonale divokým a neprozkoumaným kmenem Nyangátomů. Nám naprosto neznámý kmen, který se několikrát pokoušel objevit český cestovatel Petr Jahoda. Musím říct, že nakonec úspěšně. Cestu do záhadného města Kelem nakonec našel, i když je město na různých mapách zakreslováno na jiných místech.

Nebo-li Gelebové

Nebezpeční jsou i Dasanečové, oblíbený nápoj, louhovaný z pražených slupek kávových zrn se přezdívá geleb, i Dasanečové jsou právě proto někdy přezdívání jako Gelebové.

Ženy i muži se zdobí jizvením, u mužů některé jizvy znamenají, že zabili svého nepřítele. Pěstují krávy, pijí mléko smíchané s krví a jedí kravské maso. Na hlavách vytvářejí prazvláštní geometrické obrazce. Na vlasy nanášejí hlínu, vytvarují do potřebného tvaru a nechají zatvrdnout. Na něj potom ještě malují barevnými hlinkami.

Doma u Dasanečů

Dasanečské chýše jsou budovány z klacků a z kůže zabitých zvířat do tvaru kopule. Žijí ve velmi prašných podmínkách, a proto působí tak děsně špinavě.

Ženy nosí na kotnících těžké železné náramky, kterými o sebe tlučou při tanci místo hudby. Kotníky pod náramky jsou obaleny slámou, aby ženám neublížily. Nošení této ozdoby je nezbytné a povinné. Kdyby ji žena odmítla nosit, vyženou ji prý z vesnice.

Tsamajové

Tsamajové jsou pastevci, obývají polopouštní oblasti západně od řeky Weyto. Tsamajské dívky se považují stejně jako Hamarky za nejkrásnější ženy Afriky. Zdobí se jako většina kmenů korálky, ale u nich převládá modrá a černá barva. Neopovrhují ani známými mušličkami kaurí. Ženy si mažou vlasy zvláštní směsí másla a hlíny. Muži si zase splétají vlasy do copánků a přední část lebky mají vyholenou. Baví se tradiční africkou hrou s kamínky. Před svatbou snoubenců je vyžadován souhlas obou rodičů. Když jsou si navzájem předáni, navzájem si oholí hlavy a natřou si ji máslem. Potom jsou od práce osvobozeni až na jeden rok., to jsou Tsamajské líbanky, je to jediná část života, kdy jedí společně z jedné misky. Ženy mají sukni ve tvaru V, která kryje nohy zezadu, pokud mají zakryté nohy i zepředu, poznáme podle toho, že je žena už vdaná.

Turkanové

Turkanové nejsou příliš přátelští, pocházejí ze severní Ugandy. Turkanové se jim říká především proto, že se usídlili v blízkosti jezera Turkana. Domov Turkanů není zrovna ráj na Zemi. V pouštní oblasti severozápadní Keni se uživí sotva malá koza a vypěstovat se tu toho taky moc nedá. Další příbuzní Turkanů obývají nejjižnější cípy Etiopie. Dostat se k nim není tak jednoduché a vyžaduje to čas, který si na rodinné dovolené najde málokdo. Jejich izolovanost má však blahodárný dopad. Ještě donedávna běhali nahatí, teď se sice halí do hnědých vlněných dek, pořád ale tak nějak „ladí k přírodě“. V uších mají dřevěné kolíky nebo plechové náušnice. Když se na ženu „Turkanku“ zadívá odborník, je podle jejího zdobení schopen vyložit události z jejího života. Podobně je to s mužským tetováním, které je do kůže vyryto pokaždé, když bojovník zabije nepřítele.