Zámek Neuschwanstein

Zámek Neuschwanstein (Německo)
Zámek Neuschwanstein (Německo)

Romantický zámek, který jako by vypadl z nějaké známé pohádky. A nutno podotknout, že si už v několika filmech opravdu zahrál. Jde také o jednu z největších turistických atrakcí dnešního Německa. Ano, to všechno je proslulý Neuschwanstein. Pětipodlažní zámek Neuschwanstein je přitom poměrně mladý (postaven byl mezi léty 1869 – 1887), ale vypadá tak trochu jako středověký hrad. Spojuje totiž hned několik stavebních slohů – je postaven v duchu novogotiky a novoromantismu, vnitřní vybavení evokuje pro změnu historismus. Je celkem symbolické, že trůnní sál byl sice postaven, ale chyběly už finanční prostředky na samotný trůn. Ludvík II. se stavbou zámku velice zadlužil a ve státním rozpočtu už nezbývaly peníze na jiné výdaje, Bavorsko tím utrpělo značné ekonomické ztráty. Dvanáct milionů marek, které tato stavba stála, byla v této době opravdu neskutečná částka. A to je ještě minimální odhad.

Zámek Neuschwanstein (Německo)

Žít na tomto zámku se povedlo jen vyvoleným, protože Ludvík II. nebyl zrovna davový člověk (na Neuschwansteinu přijal za celá ta léta vlastně jedinou oficiální návštěvu – a tou byla jeho vlastní matka) a byl lidmi napříč společenským spektrem označován i za velkého podivína, ale znamenalo to na druhou stranu obrovský luxus. Toalety s automatickým splachováním, telefon, výtah a tekoucí teplá voda, to přeci neměla na konci devatenáctého století prakticky žádná česká domácnost, jakkoliv je to všechno dnes už nezbytnou samozřejmostí. Ale při meziročním výdělku ze vstupného a turistiky v okolí ve výši dvacet milionů eur to byla solidní investice do budoucna, že? Denně jen na tento zámek zavítá nejméně pět tisíc lidí, takže počítejte s nepohodlnými frontami. Je to nicméně snesitelná daň za krásu, jíž budete posléze svědky. Interiér zámku je totiž opravdu jako z pohádky. Malá skupina řemeslníků na něm pracovala přes čtyři roky, smysl pro zdobný detail je více než stoprocentní. Hudební sál, dvoupodlažní trůnní sál v byzantském stylu a jídelna z vyřezávaného dubu. Neuschwanstein byl inspirován středověkým hradem Wartburg, na který odkazuje studovna (zde se dozvíte něco o jeho historii) a pěvecký sál. Na zámku je i umělá jeskyně s fontánkou a například i zimní zahrada, kde se dodnes pěstují pomeranče a rostou tu i palmy.

Zámek Neuschwanstein (Německo)

Jak zámek Neuschwainstein, tak i blízký zámek Hohenschwangau jsou inspirovány starogermánskou mytologií. Ludvík II. byl fanouškem Richarda Wagnera a opery Lohengrin (dokonce si v jejím duchu nechal vyzdobit ložnici a obývací pokoj). Celým zámkem se nesou i motivy z Wagnerových dalších oper – Tannhäuser a Parsifal. Na závěr ještě pár praktických údajů – otevírací doba je celoroční, od dubna do září mezi devátou a osmnáctou hodinou, od října do března mezi desátou a šestnáctou. K zámku se dostanete snadno pěšky (asi za půl hodiny – a podobně dlouho by měla trvat i prohlídka zámeckého interiéru), ale je možné se vydat z blízkého městečka Hohenschwangau i autobusovou linkou. Výklad je možný i v češtině, ale opět – stejně jako v případě zámku Hohenschwangau, pouze ve formě audio guide, tedy sluchátkového poslechu.

Zámek Neuschwanstein (Německo)

A zajímá Vás, jak dopadl samotný Ludvík II.? Oficiálně se utopil v jezeře se svým lékařem – je ale otázka, zda k tomu došlo ryzí náhodou nebo se jednalo o vraždu či dokonce sebevraždu. Bylo mu 40 let. Krátce předtím byl bavorskou vládou označen jako nesvéprávný, protože nařídil svému ministru financí stávající království prodat prvnímu zájemci a koupit novou zemi někde v Karibiku. Neblahý osud, ale to určitě nic nemění na tom, že Neuschwanstein, o který se Ludvík II. zasloužil především, je opravdovou perlou německé architektury.

Komentáře
Booking.com