Zámek Hohenschwangau

Zámek Hohenschwangau (Německo)
Zámek Hohenschwangau (Německo)

Zámek Hohenschwangau se nachází nedaleko města Füssen v kraji Ostallgäu v jihozápadním Bavorsku u malé obce Hohenschwangau, při hranicích s Rakouskem. Ročně sem zavítá více než tři sta tisíc návštěvníků, otevřeno je po celý rok – mezi devátou a osmnáctou hodinou od dubna do září a desátou a šestnáctou od října do března. Samostatná vstupenka Vás vyjde na dvanáct eur, v kombinaci s nedalekým zámkem Neuschwanstein zaplatíte o celých jedenáct eur více. Děti do dvanácti let mají návštěvu zdarma. Prohlídka trvá zhruba půl hodiny a je možný i její doprovod v českém jazyce, nicméně jen ve formě audio guide. Návštěvy jistě nebudete litovat ani proto, že zde budete mít krásný výhled na okolí, jemuž dominují blízká jezera Schwansee a Alpsee.

Zámek Hohenschwangau (Německo)

Hrad v Hohenschwangau byl postaven na zbytcích někdejší pevnosti Schuangau ve 12. století. Pro Němce je to přímo magické místo, na své první římské cestě se tu zastavil i císař Friedrich Barbarossa a zdejší místo je také spojováno s legendami opředenou postavou rytíře Lohengrina. Jelikož ale v šestnáctém století rod místních pánů vymřel, hrad začal postupně dosti chátrat. Poloha někdejšího majestátního hradu a místní malebné okolí se ale zalíbilo Maxmiliánovi II., jenž si do jeho okolí vyšel na procházku a doslova se zamiloval do zdejší krajiny. V roce 1832 koupil ruiny hradu do osobního vlastnictví a do roku 1855 zde vyrostl pod taktovkou italského architekta Domenica Quaglia (a později jeho rakouských následovníků Josepha Daniela Ohlmüllera a Georga Friedricha Zieblanda) majestátní novogotický hrad.

Zámek Hohenschwangau (Německo)

Samotný zámek je pak poměrně malý. Šlo totiž o Maxmiliánovo letní sídlo, nikoliv klasickou královskou rezidenci a odpovídá tomu i vybavení interiéru. Stěny zdobí malby s motivy z německé mytologie, v sále Labutích rytířů jsou vypodobněny postavy legendárních hrdinů Lohengrina a Parsifala. Na zámku Hohenschwangau pobýval nějakou dobu na pozvání Maxmiliána II. i hudební skladatel Richard Wagner, jenž se o tématiku německých a severských hrdinských ság velmi zajímal, stejně jako pozdější vladař Ludvík II., který se raději před světským panováním ukrýval do světa kultury, umění a bezbřehé fantazie. Prakticky všechno vnitřní zařízení zámku pochází z období Biedermeieru, které se mírně odlišuje od pozdního romantického stylu. V jednotlivých místnostech si mohou návštěvníci zblízka prohlédnout každodennost královského života. Například ložnice královny Marie (matky Ludvíka II.), se běžně nazývá „orientální místnost“. Panovnickému rodu šlo totiž o to, aby si připomenul svou cestu do Řecka a Turecka – a povedlo se to famózně, vše působí dokonale autenticky.

Pokud hledáte další zajímavá místa v Německu, které stojí za návštěvu tak se vypravte na hrad Eltz. Hrad Eltz se vypíná nad řekou Moselou nedaleko města Koblenz.

Booking.com