ŘECKO

Hrdá kultura, která žije už přes dva tisíce let, spoustu slunečního svitu a jižanská pohostinnost (a samozřejmě ruku v ruce i jakási programová lehkomyslnost žití), jakou u nás asi nikde nenajdeme. Na nádhery Řecka, nejen ty s antickou vizáží, jeden týden určitě nestačí. Kromě velkého množství ostrovů a ostrůvků, z nichž snad každý je něčím zajímavý, lze procestovat i Peloponés či vnitrozemské oblasti. A dost možná nebudete chtít ani jet domů! :-)

Všechno ale vezměme pěkně popořadě a začněme od centra, chcete-li pupku světa – alespoň to v době „před naším letopočtem“ opravdu po dlouhou dobu platilo. Athény jsou vlastně i kolébkou moderního sportu, v roce 1896 se zde konaly první novodobé olympijské hry, které navázaly na někdejší slavnou antickou tradici.

V tomto směru je třeba zmínit Olympii, která je kolébkou olympijských her. Z většiny zdejších staveb se ale dochovalo jen pár sloupů, ničivou sílu ukázalo v minulosti i několik zemětřesení. Najdete tu ale i muzeum, kde je historie snad pečlivě zdokumentována, včetně maket někdejších staveb. Ale zpět do Athén…

Dominantou Athén je bezesporu Akropole, jež sloužila původně jako obranná pevnost. Ono, s vyvýšenou planinou, která má rozlohu 300 na 150 metrů ani nic jiného asi udělat nelze. Zdejší nejznámější stavbou je Parthenon, který se částečně dochoval až do dnešních dnů. A najdete tu i rozlehlé archeologické muzeum, takže nudit se určitě nebudete.

V Athénách je turistům k dispozici i Park Zappion, ryze klasicistní budova, kde se často pořádají nejrůznější výstavy či dva tisíce let starý Hadrianův oblouk, jenž odděluje Staré a Nové město. Najdete tu i vůbec nejstarší známé divadlo na světě, pojmenované po bohu Dionýsovi.

Mezi další zajímavé stavby v Athénách se dá počítat i asi nejzachovalejší antická památka – Hefaistův chrám. Zajímavá je i takzvaná Věž větrů, což je vlastně kombinace slunečních a vodních hodin. A zapomenout nesmíme ani na jednu moderní budovu – Mitrópoli – katedrálu, jíž nechal vystavět první řecký panovník Ota I. v polovině devatenáctého století. Nachází se zde mimochodem i ostatky svatého Řehoře.

Kam se vydat v Řecku dál? Vezměme to přísně chronologicky a nahlédněme třeba do antických Mykén. Toto starověké město literárně proslavil už bájný král Agamemnón, dnes už ale bohužel najdeme jen jeho ruiny. Na stranu druhou – vůbec to nevadí. Zdejší archeologické naleziště je vůbec nejbohatší studnicí artefaktů na území dnešního Řecka, přitom kopat se tu začalo v roce 1876 díky Heinrichu Schliemannovi. Město, jež podle pověsti založil sám Diův syn Perseus, nabízí třeba pohled na majestátní Lví bránu, která dříve vítala zvané i nezvané návštěvníky. Další zajímavostí, kterou tu určitě musíte vidět, je královské pohřebiště, kde kdysi našel Schliemann dnes již kultovní Agamemnónovu masku.

A v antice ještě zůstaneme, zbývá nám představit si Korinth (ten starověký je asi sedm kilometrů od dnešního města stejného jména). Jeden z nejbohatších řeckých městských států zdobila socha bohyně Afrodíty, zdejší agora patřila k největším v celém Řecku a pro archeology je například důležité i to, že se zde vyráběla keramika pověstná po celém Středomoří. Mezi nejzajímavější místní památky se řadí Apollónův chrám z dórského období nebo zříceniny hradu na vrcholku Akrokorinthu.

Co vlastně zbylo z někdejší Sparty, která patřila mezi největší a nejmocnější městské státy řeckého světa? V dnešní době opět pouze pár trosek chrámů a divadlo na akropoli severně od dnešního stejnojmenného města. Ve Spartě si prohlédnete například muzeum s antickými plastikami, nedaleko je pak někdejší byzantské město Mystras, vystavěné na úbočí obrovského kopce. Zde zaujme hlavně pohádkově vyhlížející kostelík, ze slavného města zbyly v moderní epoše bohužel jen ruiny, i když se restaurátoři v posledních letech hodně snaží. 

Čím by byla antická sláva Řecka bez věštírny v Delfách? Sami Řekové považovali toto město za střed světa, samotná věštírna pak pravděpodobně stála u míst, kde jsou v podobě několika málo sloupů pozůstatky někdejšího Apollónova chrámu. Dnes tu uvidíte třeba Pokladnici Athén či pozůstatky kdysi věhlasného divadla.

Krátce se zastavme i v další antické lokalitě – Epidauru. Skvěle dochovaný je například zdejší amfiteátr, ve kterém je výborná akustika, což ostatně můžete snadno vyzkoušet. Svého času se sem vešlo na čtrnáct tisíc lidí. V tomto městě se uctíval kult boha Asklépia, jenž byl patronem lékařů.

Zajímáte se spíše o středověk? V Řecku jako takovém na něj najdete dost odkazů, v centru někdejšího byzantinského impéria se stavělo doslova jako o závod. Třeba takové městečko Nafplio, nacházející se na Peloponésu, bylo několik let i provizorně (před dobytím Athén) hlavním městem novodobého Řecka. Najdete tu hned několik opevněných míst, které měly už od středověku hlídat toto malebné město.

Na dvě stě metrů vysoké skále se nachází pevnost Palamidi, která nabízí pohled na Nafplio z ptačí perspektivy – bohužel ale za vstupné. Nejstarší pevností v oblasti je Akronafplia, kde jsou pozůstatky nejen byzantinského opevnění, ale i francký hrad vystavěný křižáky a benátský hrad Toron. Ve dvacetitisícovém Nafpliu je pak k vidění třeba obrovský přístav či muzeum věnované historii lidových tradic. A možná Vám to tu trochu v městské zástavbě připomene i Itálii…

Zájemci o církevní stavby zaplesají u klášterů v Meteoře. Na gigantických pískovcových skalách najdete šest klášterů, kde dodnes žijí mniši. V minulosti se sem mohli vyšplhat jen díky žebříku, což bylo velmi nebezpečné – dnes je tu ale most a skalní schodiště. Kamenné kláštery skrývají i vzácné ikony a jiné artefakty, které odolávají stále většímu náporu turistů. Ti sem denně přijíždějí v napěchovaných autobusech.

A co třeba Monemvasia? Tomuto městečku se přezdívá i řecký Gibraltar, má totiž s touto malou zemí na západě mnoho společného. Mimochodem, sám název napovídá, že se sem dá přijít jen jednou jedinou cestou – a bohužel jen pěší. Ale pohled ze skály více než tři sta metrů nad hladinou moře za tu delší procházku bezesporu stojí. Úzké uličky samozřejmě opět připomenou spíš Itálii, vůbec to tu působí dost středověce – a to včetně ubytování, tak se raději přesuňte na noc jinam. :-) Na samém jihu Peloponésu najdete například město Mani, divoké území, kde jako by se v posledních staletích zastavil čas.

Co třeba malé vesničky na severu Řecka? Sice, pravda, je to kousek dál, ale oblast je zde opravdu kouzelná. A nepotkáte tu ani moc lidí, mladí se stěhují za prací do měst a starousedlíci toho času v penzi Vás uvítají tradičním „kalimera“. Nikam se nechvátá, rychlým pohybem je jen tanec, ostatně jako všude na jihu Evropy.

Nesmíme ale zapomenout ani na Krétu, Rhodos nebo další ostrovy, které náleží k pevninskému Řecku.

Rhodos je také přezdíván ostrovem plným slunce. Opět zde uvidíte spoustu italského vlivu, samotné centrum ostrova je obklopeno monumentálními středověkými hradbami. Velkolepý hrad zde mají na svědomí Johanité, najdete tu i spoustu muzeí věnovaných archeologii. V místním přístavu také stával pověstný Rhodský kolos, vysoký údajně skoro čtyřicet metrů.

Kréta jako taková žije dodnes ze slávy někdejší minojské civilizace. Osm tisíc kilometrů čtverečních prosycených historií, spoustu archeologických nalezišť, víno, olivy a na horách dokonce i pár vloček sněhu – tak by se dal ve zkratce charakterizovat ostrov, který asi nejlépe vystihl ve svém slavném románu Nikos Kazantzakis. Letoviska jako Chania, Rethymno, Iraklio či Ágios Nikólaos jsou velmi oblíbená u turistů celého světa, zájemce o historii zase upoutá Knóssos a pozůstatky někdejšího obrovského minojského paláce či benátský přístav v Rethymnu.

A na závěr – podívejme se třeba na ostrov Lefkada. Dvacet tisíc obyvatel a více než sto kilometrů pláží, bílé skály a nádherná přírodní scenérie. Milovníky historie tu jistě zaujme hrad Santa Maura na umělém ostrově či větrné mlýny, nacházející se na pláži Gyra.

Řecko stojí za to procestovat celé – a my jsme v našem textu zmínili jen to opravdu nejzajímavější. Tak na to nezapomínejte, až budete plánovat svou zahraniční dovolenou v této…zemi plné slunce.