Autem po Řecku

Dojet autem až do Řecka je cesta daleká (viz článek (viz článek Autem do Řecka), ale na druhou stranu získáte možnost daleko větší pohyblivosti, můžete si zajet a zastavit se, kde chcete. Velká výhoda je to zvlášť ve vnitrozemí, při obhlídkách zapadlejších vesniček jako v Zagorii nebo třeba Mani. Přepravovat se ovšem autem trajektem mezi ostrovy už ale dost zatíží rozpočet.

Kvalita silnic v Řecku

Kvalita silnic je povětšinou dobrá. Vyskytují se však i štěrkové silnice, zvlášť v odlehlejších oblastech nebo na některých ostrovech. Je třeba mít na paměti, že Řecko je velmi hornatá země. Projet ho napříč znamená šinout si to po nekonečně se kroutících silnicích kolem kopců nahoru a zase dolů a tak furt dokola. Také při sjíždění k plážím vede často dolů malá kamenitá silnička padající v ostrých zákrutách dolů. Z těchto důvodů není Řecko zrovna moc ideální pro toho, komu ještě pořádně neoschl inkoust na řidičáku.
Silniční síť se celkově za poslední desetiletí velmi zlepšila. Na mnoha místech uvidíte cedule, že byly silnice postaveny z fondů EU. Problém je, že občas se kvalita změní téměř znenadání. Párkrát jsme se setkali s tím, že široká výpadovka najednou přešla do silničky, která spíš připomínala příjezdovou cestu někam do fabriky. Je nutné nenechat se zviklat a pokračovat, většinou se pak konečně najede opět na „velkou“ silnici. Chce to každopádně velmi dobrou mapu, především proto, že značení je často dost mizerné. Většinou je na cedulích kromě řečtiny a přepis v latince, ale ne vždy z toho budete moudří.

Dálnice v Řecku

Hlavní tah dálniční tah vede přes celé řecko napříč shora od Soluně dolů do Athén. Dálnice hodně zrychlí průjezd, ale i ta vede často mezi průsmyky ve skalách, takže je místy dost úzká. Většina dálničních úseků je zpoplatněna. Vždy se platí mýtné při průjezdu za určitý projetý úsek, za jeden úsek se platí 2€.

Poplatky  v Řecku

Kromě dálnice jsou zpoplatněny tunel Preveza – Aktion (nad Lefkadou), tunel Artemission mezi Korinthem a Tripoli a most na Peloponés. V tabulce jsou uvedeny poplatky, které jsme cestou Řeckem platili my. Kromě toho jsou zpoplatněny například dálnice Korint – Athény, Korint – Patra, Korint – Tripoli.

Řidiči a policisté v Řecku

Řečtí řidiči jsou něco jako piloti kamikadze. Ti pro vás budou představovat asi největší nebezpečí. Není divu, že je prý tady nejvyšší úmrtnost na silnicích v Evropě. Obzvláště si Řekové přímo libují v předjíždění, zejména na těch co možná nejnebezpečnějších místech. Můžete si být jisti, že jakmile se objeví nějaká nepřehledná zatáčka, nejlépe na úzkém místě mezi skalisky z obou stran, ihned vás začne někdo předjíždět.

Za to s policisty jsme žádné problémy nezaznamenali. Občas měří rychlost, ale nějaké větší kontroly jsme nepostřehli. Pokuty prý příliš nerozdávají, často udělují jen napomenutí. Měli jsme z toho celkem obavy, přece jen občas člověk tu rychlost překročí, co si budeme povídat. Většinou jsme se zavěsili za nějakého divokého Řeka, kterého pak případně kontrola zastavila. Když jsme ale byli svědky jak jednomu autu policista po zastavení, jen pořádně pohrozil pendrekem a řidič ani nemusel vystoupit z auta, zjistili jsme že to tady tak žhavé není. Nicméně doporučujeme dávat pozor a nepřecenit své schopnosti nebo možnosti svého auta. Některé úseky, i dálniční, se příliš rychle prostě projíždět nedají a nestojí za to riskovat krk. Podle místních se ale neorientujte, ti mají potlačený pud sebezáchovy.

Pohonné hmoty a servis v Řecku

Síť čerpacích stanic je celkem solidní. Nicméně mimo velká města nemusí být vždy otevřeno non-stop a ani hustota tam není bůhvíjaká. V odlehlejších lokalitách je tedy rozumné nejezdit nadoraz a před noční jízdou nebo víkendem raději dotankovat. Karty povětšinou brát nechtějí, počítejte spíš s hotovostí. Nesetkali jsme se téměř nikde s velkými pumpami zásobenými i jídlem jako u nás. Spíš jsou to malé benzinky, které prodávají tak maximálně nějaké tekutiny pro auta. Pro lidi mají něco spíš výjimečně. Například ani na jedné z benzinek na příjezdové silnici do Athén jsme nesehnali jedinou mapu města.

Cena nafty byla 0.949€ tj. cca 29.17Kč. Měla by být solidní sítˇservisů a jsou zde i škodovácké servisy. Počítejte s tím, že v řeckém terénu dostanou dost zabrat brzdy a taky pneumatiky mohou přijít k úrazu.

Ostrovy a trajekty v Řecku

Přepravit se i s autem na vzdálenější ostrovy přijde dost draho. My jsme sice původně chtěli na menší ostrůvek Paxi, ale kvůli limitovanému spojení jsme nakonec zvolili mrknout se na Lefkadu, kam se dá dojet po náspu a tudíž není nutné nic platit. Pouze je dobré při cestě shora zkrátit si cestu tunelem Preveza Aktion za 3€. Na Peloponés se dostanete buď po silnici Athén a nebo ze severu po (bohužel) placeném mostě do Patrasu za 10€.

Bezpečnost při dopravě v Řecku

Jak už bylo zmíněno největší nebezpečí představují neukáznění řidiči. Každý rok v Řecku havaruje poměrně dost turistů. Druhým nebezpečím je vykradení auta, před kterým se chraňte jako všude jinde.

Dopravní předpisy v Řecku

Dopravní předpisy se od našich příliš neliší. Jezdí se vpravo. Povolená maximální rychlost v obci je 50 km/hod, mimo obec 90/110 km/hod a na dálnici 120 km/hod. Jiný limit je pro přívěsy, v obci musí jet max. 40 km/hod, na dálnici 80 km/hod. Pokuty za přestupky jako jízda na červenou, špatné předjíždění, alkohol v krvi apod. jsou dost vysoké, až takových 300€.

Athény za volantem

Specifickým zážitkem pro řidiče jsou Athény. Je to opravdová zkouška orientačního smyslu, umění improvizace, střelhbitého rozhodování a správné intuice. Jedině vhodnou kombinací všech těchto faktorů se vám může podaří projet Athénami a něco najít. Značení je tady opravdu mimořádně špatné. Cokoliv jiného než letiště a výpadovky na dálnici se hledá těžko.

Pokud míříte do centra nezbývá než sledovat sem tam ukazatel a intuitivně mířit na centrum. Dobrá zpráva je, že Akropole je dobrý orientační bod a je vidět vcelku zdaleka. V případě zvýšeného výskytu smogu bývá prý centrum pro auta uzavřeno, ale zda to skutečně platí a i pro cizince nemám nijak potvrzeno.

Parkování v Athénám je na ulici v centru dost drahé, lepší je zajet do garáží. Trochu nás zaskočilo, že po nás chtěli klíče od auta, což je tam bohužel zvykem. Pracovníci si tam auta sami vmanevrovávají do stísněných prostor garáží. Trochu jsme trnuli, zda tam naše auto po návratu ještě bude, ale kolem stálo plno mnohem dražších fár taktéž s odevzdanými klíči. Parkovné stálo 12€ za asi 6 hodin.