Ioannina je hlavním městem Epiru a přináší vzpomínku na Osmany

Jde o kout světa, který zůstal dlouho pod osmanskou nadvládou a mnoho zástupců zdejší architektury pochází právě z tureckého období. V osmnáctém a devatenáctém století šlo o velké centrum obchodu a kultury, což se dozvíme i z Dumasova románu Hrabě Monte Cristo. A o tomtéž se přesvědčíme v městských zdech, statisícové centrum Epiru zdobí stará pevnost, ale také několik klášterů. Ioannina, někdy také uváděná počeštěle jako Janina, sloužila jako sídelní město srbských knížat, když se moc Slovanů dostala až na sever dnešního Řecka. A vlastně, má za sebou skoro tři tisíce let historie.

Metropole vedle velkého jezera

Jde o velké centrum řeckého státu, které rozhodně neztrácí se staletími svůj původní význam. Našli bychom je na břehu jezera Pavmotis. Malé ostrůvky a nádherná příroda, srdce města, které si dnes mohou turisté prohlédnout zachované opravdu na výbornou, to jsou důležité poznávací znaky Ioanniny 21. století. Soluň je více než 250 kilometrů daleko a Athény bychom našli ještě mnohem dál. Nezapomeňte také na magii klášterů Meteora v Thesálii, určitě vás zaujme i slunná Parga. A jak vlastně vznikl název města? Jednoduše, je to něco jako „místo svatého Jana“, na což odkazují i místní sakrální stavby. Možná to ale bylo docela jinak, protože dcera vojevůdce Belisaria se jmenovala právě Ioannina. Makedonský, turecký či albánský název města jsou velice podobné a svědčí také o mnohém.

Kam se v Epiru vlastně podívat?

Ioannina patřila pod osmanskou správu mezi polovinou patnáctého a polovinou devatenáctého století, stala se centrem mocného pašaliku. Pod Řecko definitivně spadá v roce 1913, jde o výsledek balkánských válek. Od té doby se populace v Janině čtyřikrát zvětšila. Připomínkou dob, kdy bylo město pod muslimskou vládou, je třeba mešita Fethiye, kterou zrekonstruoval Ali Paša v roce 1795 a jejíž stavba vznikla na základech starého byzantského kostela už v roce 1430.  Město zdobí i stará synagoga, jejíž počátky se datují do devátého století, najdete ji na ulici nesoucí jméno císaře Justiniána I. 

Dominantou města je místní citadela

Vytesána z kamene, stará přes tisíc let. Tato stavba v Janině sloužila Byzantincům, Srbům i Osmanům. Dvě citadely, které zaujímají plochu takřka 36 tisíc metrů čtverečních, v sobě ukrývají nejen mešity, ale vlastně i již zmíněnou synagogu. Města v Řecku nesou stopy mnoha kulturních vlivů, jako je ostatně ve středomořském regionu obvyklé. Hrad v Ioannině je jednou z mnoha zastávek na cestě po staletích, které vás provedou kostely, mešitami a klasickými úzkými uličkami, s nimiž zažijete skutečnou romantiku. A pokud máte rádi antickou historii, navštivte Peramu, kde je věštírna Dodony a starověký amfiteátr. Uprostřed blízkého jetera Pamvotida je také klášter, takže si budete moci prohlédnout i jednu z klasických sakrálních staveb řeckého regionu.

Nevynechejte také etnografické muzeum

Pokud chcete poznat historii Ioanniny, musíte zavítat do etnografického muzea, které sídlí v mešity Aslana Paši. Ta je situována ve zdech hradu, samotné muzeum zde sídlí od roku 1933. Prohlédnete si tady dekorace, šperky, ale i ruční zbraně a další předměty spjaté s historií západního Balkánu. Nenechejte si ujít ani místní muzeum, které se věnuje stříbru, jeho těžbě a zpracování. Jistě, podobně jako Kutná Hora nebo další česká města, Janina je proslulá i spojením s tímto drahým kovem. Samotné jezero Pamvotida, které je v bezprostřední blízkosti města, má maximální hloubku 11 metrů a zaujímá plochu téměř dvaceti čtverečních kilometrů.