Ostrov Santorini a jeho dvě prosluněná městečka Oia a Fira

Říká se mu také někdy Théra, ale my jej známe, snad i díky dějepisu a odkazu na minojskou slávu, spíše jako Santorini. Když se řekne dovolená, nikdo přeci neodolá řeckým ostrovům, to ví každý zkušený turista. Pojďme si proto představit oblast známou jako Kyklady, které zahrnují pětici ostrovů, z nichž Théra je jedničkou a tři – Nea Kameni, Palea Kameni a Aspronisi – patří mezi neobydlené. Takže, kde začneme?

Sopka, která mohla stát za legendou o Atlantidě

Erupce, které se odehrála před více než třemi a půl tisíci lety, snad jedna z největších v historii, která mnohokrát překonala jistou indonéskou událost z roku 1883 a z řady dobových zpráv jistě víme, co Krakatoa přinesla světu. Není divu, že antičtí vypravěči o události mluvili ještě celé generace a dost možná, že šlo o začátek pověsti o Atlantidě – a možná také ne, protože Kanárské ostrovy nebo Azory mohou být podobně žhavým kandidátem. Pojďme se však věnovat Santorini, kde se v názvu odráží svatá Irena – a tento název je aktuální až od dob, kdy zavládlo nad oblastí nakrátko Latinské císařství vedené benátskými dobyvateli, kteří si cíl křížové výpravy číslo čtyři stanovili poněkud svévolně.

Z někdejšího velkého ostrova zbyla jen část, zato je pravdou, že dnešní laguna uspokojí požadavky i velmi náročných milovníků neaktivního odpočinku. Představme si proto jednotlivá místa na Santorini, například městečka Oia a Fira, ale i některé další. Letovisek bychom tu našli dost na to, aby si vybral každý turista!

Oia na seberu ostrova je malá a milá…

Městečko se vším všudy – točilo se tu ale několik slavných filmových snímků a zdejší kykladské domečky s bílou a modrou barevnou kombinací vytváří dojem všeobjímající pohody, užijete si hlavně východy a západy slunce. Dvě malé pláže, kamenité břehy, pravda, tohle není Jim Beam pro milovníky opalování, ale snad právě proto tu najdete atmosféru vhodnou pro turisty milující odpočinek, kteří si rádi rozloží lehátko, postaví slunečník a pak už si jen užívají okolí a lenoší.

Oia má jen patnáct stovek stálých obyvatel, zato ale jsou tu dva přístavy – Ammoudi a Armeni – do nichž si můžete udělat malou procházku. Osada má za sebou osm století existence, založil ji jeden z benátských dobyvatelů Marco Sanudo. Kostelík v tradičním modrobílém provedení, letní teploty sahající až ke 28 stupňům Celsia, větrný mlýn a spoustu květin, i tak lze charakterizovat severní část Santorini, kde vládne právě Oia.

Řecká tradice a trochu z minojských legend…

Fira je městem, které je na mapě teprve krátce – alespoň v porovnání s dalšími lokalitami v blízkém okolí. Ano, založeno bylo teprve v osmnáctém století a nebýt zemětřesení, co srovnalo se zemí městečko Skaros, možná by nevzniklo vůbec. Bílá se tu rozhodně nezapře, vždyť místní kostelíky a domy, které září už z moře, dotvářejí příjemnou atmosféru řeckých dovolenkových destinací. Pokud máte zájem o minojskou architekturu a kulturu, jste tu také správně. Ve Fiře je muzeum věnované právě těmto dávným časům, kdy se tančilo s býky doslova o život. Nenechte si ale ujít ani Mykonos nebo poněkud vzdálenější Kaffalonii, vždyť řecké ostrovy, to je celkem dlouhá báseň…