Delfy - zašlá sláva věštírny

Delfy jsou díky své malebné poloze určitě jednou z nejpůvabnějších řeckých antických památek. Na svazích pohoří Parnass s výhledem do údolí se tyčí zbytky Apollónovy svatyně. Delfy byly jednou z nejvýznamnějších věštíren starověku. Tady se rozhodovalo o válkách, bitvách, politice i manželstvích.

Staří Řekové Delfy považovali za střed světa. Podle legendy Zeus vypustil na východní i západním konci světa jednoho orla, kteří letěli proti sobě a setkali se právě na tomto místě. Delfy jsou tak známé jako „pupek světa“.

V Delfách se věštilo už od nepaměti. Původně zde byla uctívána bohyně Země Gaia. Chrám pak byl svatyní Démétér a Poseidona. Teprve poté se stal svatyní Apollóna, řeckého boha věštění.

Delfy vzkvétaly od 8. století př.n.l do zhruba 2 století př.n.l. Zlatý věk prožily Delfy ve 4. století př.n.l., kdy do jeho orákula proudily zástupy poutníků. Přinášeli votivní dary a žádali kněžku Pýthii o radu. Kněžka seděla na trojnožce nad puklinou z níž proudily omamné výpary, které ji dostávaly do transu. Její nesouvislé výkřiky překládali kněží do veršů.

Smysl věšteb si však musel žadatel často domyslet sám. Tak třeba v 6. st.př.n.l. lýdskému králi Kroisosovi orákulum předpovědělo, že pokud překročí hraniční řeku Halys, zničí velkou říši. Král vyrazil neboť doufal, že porazí Persii. Zničena však byla jeho vlastní říše, když prohrál válku s Peršany. Alexandr Veliký tady dostal také svou předpověď „Můj synu, nikdo ti neodolá“.

Není proto divu, že o kontrolu nad Delfami se vedlo mnoho válek. Lákalo také jejich značné bohatství. Vzhledem k vlivu na tehdejší politiku bylo také často semeništěm rozličných intrik.

Dnes už místo, kde věštírna přesně stávala není jisté. Snad jen, že to bylo určitě někde v Apollónově chrámu. Od hlavního vchodu se vydáte vzhůru tzv. Svatou cestou, po které přicházeli poutníci. Cesta byla lemována pokladnicemi pro votivní dary. V dobrém stavu je k vidění Pokladnice Athén. Z kdysi impozantního Apollónova chrámu zůstalo jen několik sloupů. Jednou z nejzachovalejších památek je stadion, který patří k nejlépe zachovalým v Řecku. Dále můžete shlédnout pozůstatky divadla.

V Delfách se konávaly slavnostní hry zvané Pýthie. Šlo o sportovní, hudební a divadelní klání, kterých se účastnila města z celého Řecka. Konec věštírny přišel až s nastolením křesťanství v římské říši. Roku 393 císař Theodosios věštírnu zrušil v rámci potírání pohanských kultů.