Peking je město dýchající historií

Dnes je určitě jedním z center, odkud se vládne celému světu. Čína je velmi významnou zemí a její hlavní město nelze v tomto nijak opomenout. Peking má totiž přes dvacet milionů obyvatel a jeho historie se počítá na tři tisíce let. Hostitel v pořadí devětadvacátých letních olympijských her, neustálá snaha vše modernizovat a vylepšovat a pověstmi opředená tradiční východní architektura, které snad ani není co vytknout. To vše dohromady je Čína – a Čína je Peking. Měli byste chuť projít si nejzajímavější zdejší místa od A do Z?

Srkat je povoleno, rychlokurz používání hůlek se také hodí

Stoluje se tu trochu jinak, na to bychom měli upozornit hned napoprvé. Když někde budete v restauraci a nebudete polévku srkat nebo používat hůlky standardním způsobem, můžete obsluhu trochu popudit proti sobě. Pojďme už ale na první místo, které zaujme zraky návštěvníků. Srdce Pekingu, tedy Náměstí nebeského klidu. Samozřejmě je největší na světě, má také hned čtyřicet hektarů. Dostanete se sem snadno metrem a podobně jako v Moskvě je mauzoleum Lenina, tady najdete vystaveného dalšího komunistického lídra dvacátého století. Mao Ce-tunga.

Pokud se však podíváme hlouběji do minulosti, ještě před občanskou válkou Mao vs. Čankajšek, historie mluví jasně. Možná to byl občas cizinec, ale Číně vládl vždycky nějaký císař. A přesně jak velí asijská tradice, vladař je roven bohům, tudíž má právo na život v paláci, kam smí jen služebnictvo. A přesně proto vyrostlo v Pekingu takzvané Zakázané město. Strávíte tu možná celý den, je to totiž obrovský komplex, který se začal stavět v době, kdy u nás vypukla třeba husitská revoluce. Skoro tisíc budov a přes 70 hektarů plochy, to už mluví za vše. Místo je samozřejmě od roku 1987 na čestném místě seznamu světového kulturního dědictví organizace UNESCO. Sedmnáct milionů návštěvníků ročně je slušné číslo, však odtud také vládlo hned 24 císařů!

Chtěli byste mít výhled na Peking doslova jako na dlani?

Hlavní město Číny si můžete prohlédnout z vršku jednoho kopce. Jingshan park leží sice přímo naproti Zakázanému městu, ale uvidíte z něj snad celý zbytek Pekingu. U jezera Kunming se nabízí projížďka na loďce a romantický výhled na zapadající slunce, ta nejpůvodnější zástavba města je pak ve čtvrti Hutongy. A nějaká ta sakrální stavba? Jistě, jednu za všechny určitě jmenovat můžeme, je to Chrám nebes, který objímá krásně zelený parčík. Čínské místo kultury a oddechu, řada lidí tu hraje jen tak šachy nebo si prozpěvuje nějaké lidovky. Nikdo nepracuje, ale všichni odpočívají. Pro turisty z našich zeměpisných šířek je to příjemný oddech od evropského shonu, jak jinak to nazvat? Další zajímavou náboženskou stavbou je třeba padoga Tianning, vybudovaná na začátku 12. století za dynastie Liao.

Zmiňme ale i novodobou historii, Pekingu se totiž v roce 2008 dočkalo velké cti, když mohl pořádat letní olympijské hry. Ptačí hnízdo, jak se také říká Národnímu stadionu, působí zajímavě hlavně během večerních hodin, kdy zdejší osvětlení hraje snad všemi barvami duhy. A kam se vydat po Číně dál?

Nabízí se ještě Šanghaj, ale také proslulá Velká čínská zeď

Peking rozhodně není jediným místem, jež byste neměli při návštěvě Číny opomenout. Z historických měst je to určitě ještě Šanghaj, kde žije přes 27 milionů lidí. Mimořádná vlhkost vzduchu a letní teploty přes třicet, asi třetina roku pak proprší. Na jaře nebo na začátku podzimu bude cesta právě sem nejvhodnější, užijete si ideální teploty i klima. Nedaleko města se jezdí Formule 1, dominantou města je 468 metrů vysoká věž Perla Orientu z poloviny devadesátých let.

Procházka na sever a monument, který pomohl čínským císařům odolávat tlaku barbarských hord ze severu. I o tom je Velká čínská zeď, jež má včetně všech odboček skoro devět tisíc kilometrů. Budovala se celkem osmnáct století, poslední fáze byla dokončena teprve za raně novověké dynastie Ming.