Velká čínská zeď se stavěla stovky let

Velká čínská zeď (Čína)
Velká čínská zeď (Čína)

Když jdou hordy ze stepi, nechávají za sebou obrovskou spoušť. Evropa to poznala při nájezdech Hunů, Maďarů nebo později i Mongolů. Podobné události se ale mohly stejně tak snadno týkat čínského území. Říše starověku totiž byla terčem zájmu mnoha kmenů, jimž se zachtělo zlata z bohatých přístavů a pokladnic císařů Číny. První ze čtyř hlavních období výstavby spadá ještě do období dynastie Čchin. Tedy více než dva tisíce let nazpět…

Devět tisíc kilometrů a údajná viditelnost z Měsíce

Sice jen jako tenký proužek papíru, ale měla by být viditelná z Měsíce. Údajně. Tento nesmysl je však dnes již z kategorie vyvrácených. Co však Velké čínské zdi nikdo nevezme, je její majestátnost. Dnešní návštěvníci jsou jedna věc, ale kočovníci toužící po vyplnění asijského jihu druhá. Pokud ale k tak mohutnému opevnění přišli, mnohdy je to možná spíš odradilo.

Skoro devět tisíc kilometrů (samozřejmě bereme v potaz zákruty a odbočky, jinak se dostaneme asi na šest a půl tisíce), strážní věže v počtu zhruba 25 tisíc, ale také tisíce mužů odhodlaných zemřít pro svou vlast. Vápenec, žula, stejně tak i pálené cihly, vynikající materiál na svou dobu. Zeď si samozřejmě lehce „pomáhala“ terénem, protože bránit vysokohorskou oblast je samozřejmě jednodušší než v případě nížin.

Je zapsána do UNESCO, podobně jako další skvosty Číny

Od roku 1987 je Velká čínská zeď zapsána do prestižního seznamu UNESCO, a pokud si budete chtít projít, byť jen malou část, připravte se na pořádný výlet. Mimochodem, v tomto seznamu ve stejném roce přibylo i Zakázané město v Pekingu. Jeden z „nových“ sedmi divů světa začal být stavěn v období dynastie Čchin, tedy zhruba s koncem třetího století před Kristem. Ještě před přelomem letopočtu vládli Chanové, kteří se postarali o další rozšíření této důmyslné stavby. Později, když přišla ke slovu mongolská hrozba, začala se v době říše Ťin stavět další zeď, aby pak dynastie Ming, vládnoucí mezi patnáctým a sedmnáctým stoletím, nechala dostavět dnes patrně nejznámější část. Zkrátka a dobře, zeď dlouhá „deset tisíc Li“, to ve staré čínštině jednoduše znamená takřka nekonečno.

Kdo všechno o zdi v historii mluvil?

Mnoho lidí si jistě ve spojitosti s touto velkou stavbou vybaví benátského dobrodruha Marca Pola, ale ten zdaleka nebyl jediným, kdo o Velké čínské zdi nějak referoval. V polovině čtrnáctého století navštívil dnešní Čínu také severoafrický cestovatel Ibn Battuta, který se domníval, že je to legendární zeď zmiňovaná již v Koránu. Zprávu o zdi zaznamenal na své dlouhé pouti ve třináctém století i vlámský cestovatel Vilém z Rubrucku. Pro světové turisty začala být stavba populární hlavně v době po skončení Druhé opiové války, když Čína doslova otevřela hranice cizím kupcům a návštěvníkům.

Nu, teorie Williama Stukeleyho, britského antikváře z osmnáctého století o viditelnosti zdi z Měsíce byla vyvrácena, maximální šířka totiž není ani celých deset metrů – a to je opravdu na takovou dálku málo. To však určitě neznamená, že nemáme co objevovat a o čem přemýšlet. Čínští archeologové totiž asi před deseti lety našli dosud neznámé části Velké čínské zdi, a proto se dostáváme k dnešní úhrnné délce 8851 kilometrů. Mandžusko, provincie Che-pej a další místa, kudy prochází tato stavba, zažila hodně časté prolévání krve. Doufejme, že alespoň symbolicky se z podobných konfliktů lze poučit do budoucna. Když už budete v Číně, jistě nezapomeňte na Peking, jenž je srdcem této krásné asijské země!


Chcete mít na tomto místě svůj inzerát? Staňte se sponzorem našeho článku! U tohoto článku si můžete na 1 rok zakoupit umístění vašeho vlastního odkazu - inzerátu sestávajícího se z titulku, odkazu a krátkého textu. Vložit inzerát.

Komentáře
Booking.com