Wachau - malebné údolí Dunaje
Wachau je rozlehlým údolím, geograficky situovaným do východní části Rakouska. Když sem zavítáte, jako by se zastavil čas. Domy a ulice jsou v mnoha zdejších vesničkách podobné jako tomu bylo už ve středověku a najdete zde i řadu významných historických památek. A až budete cestováním unaveni, zajděte do některého z místních hostinců. Kvalitní strava plná domácích surovin a jedno z nejlepších vín v Evropě, i to je totiž Wachau…
Údolím Wachau také protéká jedna z nejvýznamnějších evropských řek. Správně, jde o Dunaj. Snad i díky němu se zdejšímu zemědělství, spojenému hlavně s vinnou révou, tolik daří a je proslavené prakticky po celém světě.
Jedná se o turisticky velmi významnou oblast, která byla osídlena už v pravěku (archeologové hovoří i o třiceti tisících let, velmi slavná je například takzvaná Venuše z Willendorfu). V roce 2000 bylo údolí Wachau zařazena na seznam Světového kulturního dědictví UNESCO.
A nějaké zajímavosti z historie? Na jednom z místních hradů, Kuenringeburgu, byl například vězněn Richard Lví Srdce, slavný anglický panovník bojující ve Svaté zemi, kterého nechal vévoda Leopold V. vykoupit až za 35 tisíc kilogramů stříbra, kterým nechal mimochodem zvelebit celý okolní kraj.
Byla zde také sepsána jedna z největších literárních památek německy mluvících zemí, proslulá Píseň Nibelungů, která se datuje někdy do období kolem roku 1200. Fragmenty originálu jsou dodnes uloženy v klášterní knihovně ve městě Melk. Právě v této oblasti, nedaleko od Melku, měl mít sídlo jeden z vazalů hunského panovníka Etzela (Attily), Rüdiger von Bechelaren. Teď si však pojďme povědět i něco bližšího k jednotlivým zajímavým lokalitám tohoto malebného kraje Rakouska.
Městeško Krems bylo založeno v roce 995 císařem Otou III., ačkoliv zdejší oblast byla, jak již bylo řečeno, obydlena už dávno předtím. Během jedenáctého a dvanáctého století mělo dokonce více obyvatel než samotná Vídeň. Rodiště jednoho z nejslavnějších rakouských malířů Martina Johanna Schmidta má v současné době asi 25 tisíc stálých obyvatel a přímo vybízí k návštěvě mnoha světských i církevních staveb, které zde nechal vystavět mimo jiné i český panovník Přemysl Otakar II. a později, v patnáctém století, i císař Fridrich III. Habsburk.
Založení Melku se datuje do roku 831, pod původním názvem Medilika (což je staroslověnský výraz pro hranice). Dnešní pětitisícové městečko se může chlubit například nádherným benediktinským klášterem, z něhož je na celou oblast opravdu perfektní výhled. Právě do tohoto kláštera je situován děj světoznámého románu Umberta Eca Jméno růže.
V okresu kolem města Melku najdete i zámek Artstetten, který je poprvé zmíněn v pramenech v polovině 13. století. Od počátku 19. věku pak zámek vlastní habsbursko-lotrinská dynastie, která je používala jako své letní sídlo. Artstetten je také místem posledního odpočinku arcivévody Františka Ferdinanda a jeho manželky Žofie Chotkové, kteří tragicky zahynuli při atentátu v Sarajevu.
Městys Maria Taferl nemá ani tisíc obyvatel, přesto stojí za to jej navštívit, hlavně pokud stojíte o návštěvu zajímavé církevní stavby. Bazilika Maria Taferl (jinými slovy – zasvěcené panně Marii) byla zbudována na přelomu 17. a 18. století. Na této barokně laděné stavbě se podílel i italský architekt Carlo Lurago a vlašský styl je zde rozhodně znát.
A co takhle navštívit zříceninu hradu Aggstein, původně vystavěném ve dvanáctém století? Ročně jej navštíví takřka padesát tisíc návštěvníků, kteří z něj dělají nejnavštěvovanější kulturní památku Dolních Rakous. Během pohnuté historie byl hrad dokonce několikrát dobyt a vypálen, posledních deset let jej ale pomohlo vrátit do turisticky atraktivního stavu.
Jako poslední lze doporučit návštěvu zámku Grafenneg, který leží asi čtrnáct kilometrů od Kremsu. Ten má za sebou podobně krutou historickou zkušenost jako Aggstein, byl v průběhu staletí několikrát přestavován a v dnešní době se zde pořádají hlavně výstavy uměleckých děl nebo nejrůznější vědecké konference a přednášky.
Marek Kos | 27.9.2014
Aktuální počasí v destinaci
|
14,4°C
|
Předpověď počasí |