LITVA

Litva je jedním ze tří států, které označujeme jako pobaltské země. Jedná se o relativně mladý stát, pokud se na věc díváme z pohledu oficiálního založení, nebo, chcete-li, obnovení nezávislosti. Podobně jsou na tom ještě Lotyšsko a Estonsko. Myslíte si, že v bývalé sovětské republice nenajdete nic zajímavého, co by stálo za vidění? Jste samozřejmě na omylu. A pokud byste při tomto omylu zůstali, přišli byste o možnost poznat netradiční turistickou destinaci. Pojďme se podívat, co Litva nabízí.

Kolika jazyky se tu vlastně mluví? Možná se budete trochu divit

Už od obnovení samostatnosti je hlavním městem Litvy Vilnius. Našli byste jej ve východní části země, nedaleko běloruských hranic, má přes půl milionu obyvatel. Hlavním tahákem Vilniusu je jeho historické centrum, které se dostalo i na seznam světového kulturního dědictví UNESCO. Předčí ale Horu křížů, jednu z nejslavnějších památek regionu?

Samotná Litva se rozkládá na území o rozloze cca 65 tisíc kilometrů čtverečních, což z ní činí až 120. největší stát světa. Na tomto území žijí necelé tři miliony obyvatel, což znamená, že v průměru na jednom kilometru čtverečním narazíte na přibližně 52 obyvatel. Proč píšeme obyvatel a ne Litevců? Protože kromě nich tu vzhledem k historickému vývoji můžeme narazit ještě na Poláky a Rusy, kteří tvoří výrazné národnostní menšiny. I proto můžeme v Litvě narazit jak na katolické, tak pravoslavné kostely. Nakonec, v běhu staletí měla Litva trochu jiné hranice, moc litevských velkoknížat sahala daleko na území dnešního Běloruska, Polska nebo Ruska.

Úředním jazykem je litevština, přestože zde můžeme narazit ještě na žemaištinu. Ta bývá některými odborníky považována za pouhý dialekt litevštiny, se kterou si je opravdu velmi podobná. Tímto nářečím hovoří zhruba půl milionu obyvatel země.

Něco málo z historie aneb křižácké války a nadvláda ruských carů

Ačkoliv první znaky osídlení pocházejí už z pravěku, vůbec první ucelený státní útvar tu vznikl až v roce 1240, kdy se několik menších celků spojilo v litevské velkoknížectví. Od té doby ale Litva prakticky pořád musela bojovat o svoji nezávislost. Zajímavostí je historické spojení Litvy a zemí českých - panovnický rod Jagellonců, který jeden čas držel i český trůn, totiž pochází právě z Litvy.

Osmnácté století přineslo nejen švédskou okupaci, ale také spojení s Polskem a následně připojení k carskému Rusku. Po první světové válce došlo k osamostatnění, ale země za svůj osud musela bojovat dál. Během druhé světové války Litva podlehla nátlaku SSSR a jeho součástí pak byla až do roku 1990, kdy vyhlásila nezávislost na pomalu se rozpadajícím mocenském impériu, kterému málem podlehla i jedna z nejznámějších litevských památek – proslulá Hora křížů.

Od roku 2004 patří Litva nejenom do NATO, ale především také do Evropské unie.

Co nepřehlédnout v Litvě?

Nyní už se ale vrhneme na to, co konkrétně můžete v Litvě vidět. Přinášíme přehled toho nejzajímavějšího, co malá pobaltská republika nabízí.

1) Hora křížů

Tohle fascinující místo už jsme krátce zmínili v předchozím odstavci. Najdeme jí jen pár kilometrů od města Šiauliai, které je čtvrtým největším městem země. Jedná se o uměle vytvořený pahorek, na kterém se tyčí tisíce různě vyvedených a zdobených křížů. Ty se tu začaly objevovat po polském povstání roku 1831, během kterého padlo mnoho revoltujících Poláků. V období sovětské nadvlády se Hora křížů stala trnem v oku vládnoucímu režimu a ten se ho několikrát pokusil zničit. Obyvatelé si ale kříže vzít nenechali a pokaždé je opětovně vztyčili. Hora křížů se tak stala symbolem vzdoru proti tehdejší moci.

2) Klášter Řádu menších bratří

V roce 1993 navštívil zemi a Horu křížů oblíbený papež Jan Pavel II., původem Polák. Po jeho návštěvě začaly sílit snahy postavit u posvátného poutního místa klášter. Ten byl dokončen a slavnostně vysvěcen v červenci roku 2000 a je zdoben bohatými dekoracemi.

3) Vilnius

Hlavní město země si určitě nesmíte nechat ujít. Velmi pravděpodobně v něm celou návštěvu země začnete, pokud tedy poletíte letadlem. Když už zde budete, nemělo by vám ujít již zmiňované historické centrum, které je pod ochranou světové organizace UNESCO. Takzvané Staré město zabírá plochu zhruba 3,5 kilometru čtverečních a zahrnuje nádherné historické budovy, včetně historického komplexu místní univerzity. Centrum směšuje gotické, renesanční, barokní a neoklasicistní stavby, čímž nabízí unikátní pohled na historický vývoj architektury v Pobaltí.

4) Trakai

Tento vodní hrad se nachází zhruba 28 kilometrů od Vilniusu a pochází ze čtrnáctého století. Velkokníže Gediminas se nechal uchvátit představou neprostupnosti místních bažin a vybudoval zde hrad, kolem kterého začal budovat město. Později se sice přesunul ještě o kousek dál a založil Vilnius, Trakai ovšem přežil dodnes. V patnáctém století došlo k přebudování na obytnou rezidenci, ovšem po spojení s Polskem jeho význam opadl a Trakai upadl v zapomnění. Postupem času se rozpadl, ovšem od začátku dvacátého století probíhala rozsáhlá rekonstrukce na základě historických podkladů, kterou se zdárně podařilo dokončit na začátku 90. let.

5) Kernavé

Tato archeologická oblast zahrnuje stopy, které poukazují na osídlení už někdy v devátém tisíciletí před naším letopočtem. Ve třináctém století se Kernavé stalo hlavním městem Litvy, kterým bylo až do přesunu na hrad Trakai. Kernavé podlehlo tlaku křižáků roku 1390, kdy bylo vypáleno. O obnovení města tehdy nebyl zájem, a proto splynulo s místními lesy. I proto se mu někdy říká "Litevská Trója." Dnes je zde archeologická rezervace, taktéž chráněná organizací UNESCO.