Bosporský průliv

Existuje nespočet důvodů, proč miliony turistů ročně navštíví Istanbul, historickou metropoli Turecka. A i kdyby nic jiného, je tahle perla Malé Asie unikátní už jen svou geografickou polohou. Istanbul totiž leží na dvou kontinentech a tvoří tak jeden z nejdůležitějších předělů mezi Evropou a Asií.

Hranici mezi nimi není obtížné stanovit, tvoří ji totiž 700 metrů široký mořský průliv známý pod jménem Bospor. Překlenují ho dva mosty a nově tunel, dnes tedy není nijak obtížné dostat se z jednoho břehu na druhý ani v případě, že nejste nijak zdatní plavci. V historii to však tak snadné nebylo, i proto sloužila bosporská úžina jako strategicky výhodné místo, odkud bylo možno kontrolovat obchod se Středomořím.

Dodnes představuje jedinou přístupovou cestu z Černého moře do Středozemního a odtud dál do Atlantického oceánu. Geopolitický význam si uvědomovali již starověcí vojevůdci, kteří místo střídavě dobývali a provizorně přemosťovali. Pohybovali se tady nositelé takových slavných jmen jako perský král Dareios I. nebo Řek Filip II. Makedonský.

Řada starověkých válek nepřinesla jasného vítěze, který by se chopil vlády nad strategickou úžinou, dokud nebyla připojena k římské říši. Císař Konstantin Veliký, proslulý mimo jiné zrovnoprávněním křesťanství s ostatními náboženstvími, zde vybudoval zárodek budoucí metropole, jejíž význam zůstane po tisíciletí stěžejní. V roce 395 se město, pojmenované na počest svého zakladatele Konstantinopol, stala hlavním městem vznikající Byzance. Vraťme se však k samotnému průlivu.

Dlouhou dobu zde nacházely živobytí řady převozníků, dokud nebyl v roce 1973 vystavěn první bosporský most. Plány na jeho výstavbu se zrodily již v roce 1957, ale trvalo dalších téměř dvacet let, než projekt dvou britských inženýrů spatřil světlo světa. Jeho visutá konstrukce může za to, že ho unesou pouhé dva pilíře, vzdálené do sebe více než tisíc metrů. V době svého vzniku byl díky strategické poloze čtvrtým nejdůležitějším mostem na světě vůbec a ani v dnešních dnes jeho důležitost nijak významně neklesla, umístil se na jednadvacáté příčce.

Druhým mostem, který spojuje evropský břeh s asijským, je most vystavěný na konci osmdesátých let, pojmenovaný po sultánovi Mehmedovi. Ten se dosud u Turků těší velké obliby, neboť to byl právě on, kdo v polovině patnáctého století vytvořil z doposud křesťanské Konstantinopole muslimské centrum pojmenované Istanbul.

Most na jeho počest je stejně jako ten první dlouhý více než půl druhého kilometru. Oba zmiňované mosty však nejsou přístupné pro pěší, ti tak mohou bosporský průliv překonat po patrně třetím nejvýznamnějším mostu v Istanbulu, kterým je dvoupatrový Galatský most.

V říjnu 2013 byl otevřen železniční tunel pod Bosporem, který spojuje evropskou a asijskou část Istanbulu. Tunel má délku 16 km a předpokládá se, že sníží automobilovou dopravu v Istanbulu o 20%, protože denně vlaky přepraví až 1,5 miliónů lidí.